Březen 2010

Kontrola sb

30. března 2010 v 17:54 | Monyss |  Spřátelené blogy
Rozhodla jsem se, že udělám nový nábor sb...ptž zase nemám ponětí kdo jím je nebo není!Tak pls...kdo chce být moje sb at se zapíše do komentářu totéž platí i pro moje stará sbéčka!Děkuji moc...budu ráda za nová sb....

kočička

12. řetězák

28. března 2010 v 19:14 | monyssk@ |  Řetězáky

Máš ráda?


Společnost?jakdy a jak kterou
Samotu?někdy jo
Přírodu? jo
Jídlo?jak který :)
Když Ti někdo lichotí? jasně
Hudbu?ano
Pořádek? Je pro blbce, chaos vládne světu!
Smích?ano
Srandu?jj

To bylo něco o Tvých vlastnostech .. Teď napiš ..

Něco, co na sobě opravdu nesnášíš.→Náladové chování a urážlivost!
Co nesnášíš na životě.→. nespravedlnost a bezmoc
A teď něco,co se Ti na sobě líbí.. (Vlastnost/Vzhled)?? →upřímnost, veselost na ...postava a oči
A co miluješ na životě.→.lásku, přátelství
Co máš ráda na svých přátelech a proč jim tak věříš.→.nelze popsat, pstě jsou prostě nej!
Co nemáš ráda na svých nepřátelích ?? když jsou to nepřátelé tak všechno
Tvůj oblíbený výrok? Užívej si každý den svého života naplno!

Už jsi..
Někdy lhala?jj bez malé lži to někdy nejde
Něco zapřela, abys pomohla druhému? ano
Na sebe byla někdy pyšná? ano
Někdy milovala? an, ale skončilo to špatně:-(
Někdy líbala? :D ne asi :D
A někdy něco víc?nn...zatím
O kom si přeješ dozvědět se víc a tím pádem chceš,aby udělal tento řetězák? kdo chce!

Polsko

26. března 2010 v 18:51 | Monďule |  Referáty-nový zéland

tzzm,r
ghtjut









Hlavní město: Varšava

Rozloha: 313 575 km²
Počet obyvatel:38 513 696

Hustota zalidnění: 123 ob. / km²
Jazyk: Polština
uiů













Polsko je stát ležící ve střední Evropě. Polsko hraničí s Německem na západě, s Českem a Slovenskem na jihu, Běloruskem a Ukrajinou na východě a s Litvou a Ruskem
na severu. Ze severu má Polsko přístup k Baltskému moři se 770 km pobřeží. Povrch je převážně rovinatý, hory tvoří většinu jižní hranice.
Počátky polského státu a jeho christianizace sahají do 10. století; Polské království, které roku 1569 prohloubilo unii s Litvou, bylo jedním z mocných evropských států, avšak zaniklo v trojím dělení Polska . Roku 1918 bylo Polsko obnoveno jako republika. Po 2. světové válce, která zemi velmi těžce postihla, bylo Polsko do roku 1989 socialistickou republikou.
Současné Polsko
je s 38 miliony obyvatel osmý nejlidna
tější stát Evropy; oproti minulým dobám však tvoří po roce 1945 naprostou většinu Poláci, nábožensky římští katolíci. Největší koncentrace obyvatelstva a průmyslu je v Horním Slezsku. Hlavním městem je Varšava, do raného novověku jím byl Krakov.
Polsko je mj. členskou zemí Evropské unie, Severoatlantické aliance (NATO),
123456+287,
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Světové obchodní organizace (WTO) a Visegrádské skupiny.





Geografie

Polsko je

co do rozloh

y 9. největší z

emí Evropy. Délka hranic činí 3511 km, z toho 440 km připadá na mořské hranice (délka pobřeží, jež ovšem není hranicí

, tvoří 770 km). Polsko hraničí s následujícími státy:

  • na západě s Německem (467 km),
  • na jihu s Českou republikou (796 km) a Slovenskem (541 km),
  • na východě s Ukrajinou (535 km) a Běloruskem (418 km),
  • na severu s Litvou (104 km) a Ruskem (Kaliningradská oblast, 210 km).
Zatímco poměrně členitá jižní hranice s Čechami a se Slovenskem probíhá po horských pásmech a v dějinách se prakticky neměnila, východní a západní hranice pochází teprve z roku 1945 a často probíhá v přímém směru nebo po řekách (Bug, Nisa, Odra).


Povrch a vodstvo
Kromě jižních oblastí je většina státu pokryta rozsáhlými nížinami a rovinami Polské nížiny. Téměř tři čtvrtiny území leží do 200 m n. m.
Severní Polsko vyplňují Pomořanská i Mazurská jezerní plošina jako pozůstatek pleistocenního zalednění; místy se na pobřeží vyskytují i písečně přesypy a kosy. Středovýchodní a jihovýchodní část tvoří nízké vrchoviny Malopolská vrchovina a Lublinská vrchovina. Jih Polska prostupuje v příhraniční pás prvohorních horských masivů Jizerské hory, Krkon
oše, Góry Sowie, pískovcové Stolové hory, Bystřické hory a Masiv Králického Sněžníku. Třetihorní Karpaty zahrnují pohoří Vysokých a Nízkých Beskyd, Tatry a Bukovské vrchy. Tatry dosahují v Polsku téměř 2500 m n. m.
Polsko má velmi hustou říční síť. Největší splavné řeky Visla a Odra odvádějí vodu asi z 90 % území Polska do Baltského moře. Je zde velké množství jezer a přehradních nádrží. V Tatrách leží vysoko položená jezera ledovcového původu.


Podnebí

Charakter podnebí je na styku kontinentálního východoevropského a oceánského středoevropského typu. Jsou zde dlouhé chladné zimy s vydatnými sněhovými srážkami a horká vlhká léta. Průměrná lednová teplota činí -3°C, červencová 18 °C. Průměrný roční úhrn srážek je 600 mm, klesá od severu k jihu a východu, naopak vzrůstá v horách, kde dosahuje až 1200 mm.


Ochrana přírody

illtýgl, i1353,335

Celkově je v Polsku chráněno 101 588 km² území, což představuje 32,1 % rozlohy země. Ochrana přírody se v Polsku soustřeďuje zejména do 23 národních parků:

Babiogórski, Białowieski, Biebrzański, Bieszczadzki, Bory Tucholskie, Drawieński, Gorczański, Gór Stołowych, Kampinoski, Karkonoski, Magurski, Narwiański, Ojcowski, Pieniński, Poleski, Roztoczański, Słowiński, Swiętokrzyski, Tatrzański, Ujście Warty, Wielkopolski, Wigierski, Woliński

Obyvatelstvo

Druhá světová válka drasticky omezila etnickou pestrost předválečného Polska. Po 1. světové válce tvořili Poláci 69% populace, nyní je to zhruba 97%. Byl to výsledek deportací a dalších genocid za 2. světové války.
Velký pokles zaznamenala v posledních letech porodnost, navzdory tomu, že se jedná o jeden z nejvíce katolických států Evropy a byl zde obnoven zákaz potratů.

32504,56

Německo

22. března 2010 v 17:55 | Monika |  Referáty-tropické deštné lesy
hjghj,

,khju,k







Hlavní město: Berlín
Rozloha: 357 022,9 km²
Počet obyvatel: 82 310 000
Hustota zalidnění:232 ob. / km²
Jazyk: němčina
Měna:euro (EUR)

Německo je středoevropský stát. Na severu sousedí s Dánskem, omývá jej Severní moře a Baltské moře, na východě sousedí s Polskem a Českou republikou, na jihu s Rakouskem a Švýcarskem a na západě s Francií, Lucemburskem, Belgií a Nizozemskem. Rozloha Německa je 357 021 km2, přičemž území státu se nachází v mírném podnebném pásu. Německo má přes 82 milionů obyvatel, což z něj činí nejlidnatější stát Evropské unie. Německo je zároveň domovem třetí největší populace imigrantů na světě.

Německo je federativní demokratickou parlamentní republikou tvořenou šestnácti spolkovými zeměmi . Hlavním a zároveň i největším městem je Berlín. Německo je členským státem OSN, NATO, G8 a signatářem Kjótského protokolu. Na základě nominální hodnoty HDP je německá ekonomika třetí největší na světě a v roce 2007 byla největším světovým exportérem. Německo je druhým největším světovým poskytovatelem rozvojové pomoci a jeho výdaje na obranu jsou šesté největší na světě. Životní úroveň je v Německu vysoká a funguje tam velice rozvinutý systém sociální pomoci. Německo je jedním z klíčových aktérů evropské i celosvětové politiky. V mnoha vědeckých a technologických oborech je Německo považováno za světového vůdce.

Nacismus (1933-1945)

osvětim











Brána do koncentračního tábora Osvětim

Hitlerovým nástupem k moci započala etapa nacionálněsocialistického uchopení moci.

Zásadním krokem na cestě Německa k přeměně v totalitní stát bylo zglajchšaltování ("usměrnění") celého politického a správního aparátu a všech oblastí hospodářského, sociálního a kulturního života. Všechny ostatní politické strany se buď sloučily s NSDAP nebo byly zakázány.

Už před uchopením moci projevovali nacisté nenávist k různým etnikum, obzvláště vůči židům. Diskriminace a perzekuce židů byly zahájeny v dubnu 1933 vypuzením židovských úředníků ze státní správy. V září 1935 schválil říšský sněm tzv. norimberské rasové zákony namířené proti židům. 9. listopadu 1938 zinscenovali nacisté "křišťálovou noc" - pogrom, během něhož shořelo v Německu značné množství synagog.
Ekonomická opatření jako například výstavba dálniční sítě, která byla připravena již předchozími vládami, odstranila nezaměstnanost. Válečné přípravy zabezpečily hospodářské oživení.

V roce 1935 bylo Sársko opět integrováno do německé říše. V témže roce byla znovu zavedena branná povinnost. Hitler následně obnovil německou vojenskou sílu, čímž byla sice flagrantně porušena Versailleská smlouva, nicméně Francie a Velká Británie se omezily na protesty. Když o několik měsíců později Wehrmacht remilitarizoval Porýní (1936), západní mocnosti proti tomu nijak nezakročily. V srpnu 1936 se konaly v Berlíně olympijské hry, které se ukázaly být dalším velkolepým propagandistickým úspěchem nacistického režimu.

Po ustavení "osy Berlín-Řím" s Mussolinim a po podepsání paktu proti Kominterně s Japonskem se Hitler cítil být dost silný na to, aby přešel v zahraniční politice do ofenzívy. 12. března 1938 vpochodoval Wehrmacht do Rakouska.

Po Rakousku obrátil Hitler svůj zrak na Československo, kde se 3,3 milionová menšina sudetských Němců dožadovala autonomie. V září 1938 se Hitler, Benito Mussolini, Seville hamberlain a Edouard Daladier dohodli na konferenci v Mnichově na odstoupení československého pohraničí Německu. Šest měsíců po Mnichově, 15. března 1939, využil rozporů mezi Čechy a Slováky jako záminky k obsazení zbytku Československa a k jeho přeměně v Protektorát Čechy a Morava. V témže měsíci obsadila německá vojska také přístav Memel v Litvě. Západní politika appeasementu tak ztroskotala.

Vodstvo

Území Německa odvodňují z největší části řeky Rýn, Dunaj, Labe, Odra, Wesera a Emže. Německé území je odvodňováno do Severního moře, Baltského moře a Černého moře. Přes německé území vede hlavní evropské rozvodí.

labe









Labe na Německém území

Nejvýznamnější německou řekou je Rýn, který má v Německu délku 865 kilometrů. Rýn dominuje jihozápadu a západu Německa. Nejdůležitějšími přítoky jsou Neckar, Mohan, Mosela a Ruhr. Ekonomický význam Rýna je značný, jedná je o jednu hospodářsky nejvýznamnějších řek Německa a Evropy.

Na jihu má na německém území Dunaj délku 647 kilometrů, odvodňuje skoro celé předhůří Alp. Dunaj teče směrem do Rakouska a a jihovýchodní Evropy. Jeho nejdůležitějšími přítoky jsou Iller, Lech, Isar a Inn. Na východě Německa má na německém území Labe délku 725 kilometrů. Její nejdůležitějšími přítoky Sála a Havola. Východní hranici Německa s Polska z větší části tvoří Odra, jejím nejdůležitějším přítokem je Lužická Nisa.

Celé povodí Wesery leží v Německu. Vzniká soutokem Werry a Fuldy a odvodňuje severní část Německa. Emže (Ems) teče v v severozápadní části Německa.

Přirozená jezera na německém území jsou převážně ledovcového původu. Největší německá jezera se nachází proto v předhůří Alp a Meklenburské jezerní plošině. Největším jezerem ležícím celé na německém území je Müritz, ležící v Meklenburské jezerní plošině. Největší jezero na německém území je Bodamské jezero, o které se ale Německo dělí s Rakouskem a Švýcarskem .

Na východě Německa se nachází mnoho velkých jezer, které se nachází zatopených bývalých hnědouhelných dolech.

Příroda

Flóra

Německo leží v mírném klimatickém pásmu. Značnou část jeho území původně pokrývaly listnaté a jehličnaté lesy, které byly z velké části vykáceny a jen výjimečně je v nich uchována původní skladba dřevin. Flóra na území Německa se mění podle nadmořské výšky, geologického podloží a klimatických podmínek na daném místě. Od západu k východu ovlivňuje vegetaci zejména přechod od oceánského ke kontinentálnímu podnebí.

V listnatých lesích se nejčastěji vyskytuje buk lesní tvořící bučiny, případně se podél řek a jezer stále nachází řídké nivní lesy, v nichž dominuje buk a dub. V Alpách a německých středohorách se vyskytují lesy i na pozemcích s poměrně velkým sklonem. Pionýrskými dřevinami jsou na německém území bříza a borovice. Jehličnaté lesy se dnes nahrazují dříve velmi rozšířenými listnatými. Bez lidského vlivu by se tzv. potenciální vegetace na německém území, jako ve většině zemí v mírném klimatickém pásmu, skládala především z lesa. Výjimku tvoří vřesoviště a bažiny, dále alpínská a subalpínská společenství z Bavorských Alpách, ve Schwarzwaldu, v Krušných horách. Alpínská a subalpínská stanoviště mají obvykle chudé půdy, nižší teploty vzduchu a leží ve vyšších polohách. V Německu se ve větší míře než dříve vyskytují i různé zavlečené rostliny, jako např. akát. V dnešní době je zalesněno 29,5 % území, čímž má Německo jednu z největších ploch lesa v Evropě.

flora


Největší podíl obdělané plochy slouží k pěstovaní obilí. Dále se pěstují brambory a kukuřice, což jsou plodiny dovezené z Ameriky. Z průmyslových plodin se nejčastěji pěstuje řepka olejná. Z ovocných stromů se nejčastěji vyskytují jabloně. V údolí řek, např. Mosely, Ahru a Rýna jsou provozovány vinice.

Fauna

Původní druhy savců v Německu žijí nejčastěji v lesích. V lese žijí různé druhy lasic, daněk evropský, jelen evropský, srnec obecný, prase divoké a liška obecná. Bobr a vydra se vyskytují méně často, v poslední době ale stoupají jejich stavy. Mnozí velcí savci byly v Německu vyhubeni: pratur v roce 1846, medvěd hnědý roku 1835, los byl hojný ještě ve středověku, divoký kůň byl vyhuben v 19. století, zubr na přelomu 17. a 18. století a vlk roku 1904. V současné době se do Německa vrací vlci a losi z Polska a Česka, kde stoupají jejich stavy. Medvěd a vlk není mezi částí obyvatelstva oblíben, proto je jeho návrat problematický.

Populace orla mořského, ptáka, jenž je ve znaku Německa, čítá asi 500 párů, především v Braniborsku a Meklenbursku-Předním Pomořansku. Z dravých ptáků se v Německu nejvíc vyskytuje káně lesní a poštolka obecná, sokol stěhovavý je mnohem vzácnější. 50 % populace luňáka červeného hnízdí právě v Německu, ale díky intenzifikaci zemědělství klesají jeho stavy. V Německu žije mnoho druhů ptáků, kteří profitují z přítomnosti člověka, jako např. holub hřivnáč, kos černý, vrabec a sýkora. Tyto druhy ptáků jsou v zimě přikrmováni, v obchodech je bohatá nabídka krmení pro ptáky. Různé druhy havranů a racků se zase přiživují na skládkách. Zvláštností je celosvětově zcela nejsevernější hnízdiště plameňáků v Zwillbrocker Venn v Severním Porýní-Vestfálsku.

Dříve v řekách často se vyskytující lososi byli v průběhu industrializace v 19. století vyhubeni, ale v 80 letech 20. století se znovu v německých řekách objevili. Poslední jeseter byl v Německu uloven roku 1969. V rybnících se chovají např. kapři, a to již od dob Římanů.

Rakousko

19. března 2010 v 18:38 | Monďule

kmhj


bgfmmzdukt







Hlavní město: Vídeň
Rozloha: 83 871 km²
Počet obyvatel: 8 260 000
Hustota zalidnění: 98 ob. / km²
Jazyk: němčina
Prezident: Heinz Fischer

Rakousko je vnitrozemská federativní republika ležící ve střední Evropě. Skládá se z 9 spolkových zemí. Hraničí s Lichtenštejnskem a Švýcarskem (164 km) na západě, s Itálií (430 km) a Slovinskem (330 km) na jihu, s M
aďarskem (366 km) a Slovenskem (91 km) na východě a s Českem (466,1 km) a Německem (784 km) na severu. Rakousko je členskou zemí Evropské unie.Největší města jsou Vídeň, Štýrský Hradec, Linec, Salzburg a Innsbruck. Oblíbenými turistickými cíli jsou Vídeň, Salzburg a Innsbruck, a také Zell am See, Grossglocknerská vysokohorská silnice a Kitzbühel.

Geografie
mapa
mapa2










Povrch

hory


Přibližně 60 % země je hornaté povahy a má podíl na Východních Alpách (především Tyrolské Střední Alpy, Vysoké Taury a Nízké Taury, Severní vápancové Alpy, Jižní vápencové Alpy a Vídeňský les). V Horních a Dolních Rakousech, severně od Dunaje leží část starého pohoří Českého masivu, které zasahuje dále do Česka a Bavorska. Na východních hranicích leží pohoří Malé Karpaty.
Velké nížiny leží na východě podél Dunaje , ale i na jihu ve Štýrsku, které je pro podobnost své krajiny s italským Toskánskem nazýváno také Štýrská Toskána.
Z celkové plochy Rakouska (83 871,1 km2) připadá na kopce a nížiny přibližně jedna čtvrtina. Pouze 32 % leží níže než 500 m. n. m. 43 % rozlohy je zalesněno. Nejníže položeným místem je Hedwighof 114 m n.m. Naproti tomu nejvýše položeným místem je vrchol Grossglockner (3798 m n.m.).

Pět nejdůležitějších geografických útvarů Rakouska:
  • Část Východních Alp (52 600 km², 62,8 % rozlohy státu)
  • Část Alpského a Karpatského předpolí (9500 km², 11,3 %)
  • Předpolí na východě, část okrajové oblasti Panonské nížiny (9500 km², 11,3 %)
  • Granitové a rulové roviny, část pohoří Českého masivu (8500 km², 10,2 %)
  • Část Vídeňské kotliny (3700 km², 4,4 %)

Jezera

Největší jezero Rakouska je Neziderské jezero v Burgenlandu, ke kterému náleží 77 % svojí celkové rozlohy 315 km². Za ním následuje Attersee s 46 km² a Traunsee s 24 km² v Horních Rakousech. Velké je také Bodamské jezero o rozloze 536 km², k Rakousku však náleží pouze malá část: jezero totiž leží na hranicích s Německem a Švýcarskem. Hranice však nejsou na ploše jezera přesně dodržovány.
Jezera mají vedle hor velký význam také v cestovním ruchu, především Korutanské jezera a oblast Salzkammergut. Nejznámější jsou např. Wothersee , Millstatter See , Ossiacher See a Weissensee. Známá jsou také jezera Mondsee a Wolfgangsee na hranicích Salcburska a Horních Rakous.

Podnebí
Rakouské klima je označováno za smíšení oceánského a kontinentálního klimatu, resp. panonské klima. Díky zvláštnostem těchto podnebí je východní Rakousko známé mrazivými zimami a horkými léty s celoročně nízkými srážkami. Západ země podléhá zpravidla méně silným podnebním podmínkám, a tak jsou zimy většinou mírnější a léta spíše teplá. Leží zde také oblasti bohaté na srážky. Z geografických podmínek vychází další klimatická zóna, a to alpínské klima, které způsobuje v horách silnější zimu než na hlouběji položeném východě. Další zajímavostí jsou občasné severní a jižní řeky, které jsou na jedné straně polárně ledové a na straně druhé s sebou někdy přinášejí saharský písek.
Díky tomu se Rakousko zcela oprávněně řadí k středoevropskému přechodovému klimatu, s ohledem k Alpám ve středu a na západě a k Panonské nížině na východě země.
podnebí



















Švýcarsko

16. března 2010 v 17:59 | mony
vlaječka

znak

Hlavní město: Bern
Rozloha: 41 285 km²
Počet obyvatel: 7,92 milionu
Hustota zalidnění: 181 ob. / km²
Jazyk: němčina 63,7 %, francouzština 20,4 %, italština 6,7 %, rétorománština 0,5 %
Vznik: 24. října 1648

Švýcarská konfederace či Švýcarské spříseženství, krátce Švýcarsko - je vnitrozemní stát ve střední Evropě.
-tato federace 26 kantonů má 7,4 milionů obyvatel, z toho je 1/5 cizinců.
-Je členem Rady Evropy, OSN, EFTA, OECD a WTO a součástí schengenského prostoru. Jednání o vstupu do EU občané v referendu odmítli, Švýcarsko je tak jediným nečlenským státem ve střední Evropě.
-Švýcarsko leží mezi Bodamským jezerem na severovýchodě, Ženevským jezerem na západě, Horním a Alpským Rýnem na východě a Rýnem na severu, Jurou na severu a jižními Alpami.
-Délka hranic společných s Itálií je 734,2 km, s Francií 571,8 km, s Německem 345,7 km, s Rakouskem 165,1 km (přerušena Lichtenštejnskem) a s Lichtenštejnskem 41,1 km; celkem 1857,9 km.

Historie
Moderní Švýcarsko vzniklo v první polovině 19. století. Tehdejší elity do přelomu 18. a 19. století spolu soupeřících států , z nichž některé již byly členy starého spolku, se po posledním ozbrojeném konfliktu, 27 denní válce Sonderbundkrieg v roce 1847, odhodlaly ukončit tuto staletou tradici válčení. Podle vzoru několika předcházejících menších svazků se dohodly o vytvoření "národa vzešlého z vůle" - německy "Willensnation". V roce 1848 tyto snahy vyvrcholily změnou státního zřízení z konfederace na federaci jejímž základem je spolková ústava (revidována 1874 zejména v oblasti rozšíření politických práv. K tomuto kroku vedly vedle ekonomických důvodů i důvody politické a obranné, neboť na území konfederace do té doby válčily nejen kantony a města mezi sebou, ale i mnohé tehdejší mocnosti Evropy. Menší správní celky totiž samy o sobě nemohly jednotlivě obstát jak ekonomicky tak ani vojensky. Mimo spojenectví zvolily i směr zahraniční politiky, která ustanovovala Švýcarsko jak přísné neutrální, tedy neúčastnící se ve válkách. Zároveň konfederace začala budovat silnou spolkovou armádu určenou pro případnou vlastní obranu - jak komentuje anglické "neutral but heavily armed".

Hospodářství

Ještě v 19. století bylo Švýcarsko jen v některých oblastech vyspělým hospodářstvím státem, vynikalo však v řemeslech a průmyslu (zpočátku hodinářství, které vzniklo jako zimní zaměstnání zemědělců. Malé a jemné přístroje, které nevyžadovaly velkou dopravu materiálů a suroviny daly základ přesnému strojírenství a později i těžkému. Současně s tímto se rozvíjí obory chemie a farmacie). I zemědělství se s rozvojem průmyslu rozvíjí, stoupá produkce a zpracování potravin (např. proslavené sýry, čokolády).

Banky a finančnictví

Ve finančních službách se Švýcarsko stalo mezinárodním pojmem. Započínající ekonomický rozmach země, sice zpomalený 2. světovou válkou, umožnil po jejím ukončení rychlý rozvoj a prosperitu.

Jazykové oblasti

Švýcarsko ve své ústavě přijaté již v 19. století deklaruje rovnoprávnost jazyků původně žijících obyvel. Zákonem zaručené je právo na komunikaci se spolkovými úřady ve všech úředních jazycích. Švýcarsko má tedy čtyři úřední jazyky. Dobrovolně, podle svých možností, se přidávají i některé další úřady na úrovni kantonů a obecí. S pokračující integrací cizinců a imigrantů úřady umožňují komunikaci i v jiných jazycích. Hojně rozšířeným jazykem je také angličtina.
Všeobecně rošířeným omylem je názor, že všichni Švýcaři hovoří všemi čtyřmi úředními jazyky své země. Např. Švýcaři, jejichž mateřštinou je němčina, se ve škole sice učí jako první cizí jazyk francouzštinu a jako další angličtinu, ale italsky již mluví jen málokterý z nich.
Němčina
Němčinou hovoří 63,7% obyvetel. Němčina je hlavním úředním jazykem na severu, ve středu a na východě Švýcarska (celkem ve 13 kantonech a 6 polokantonech včetně kantonu Graubünden) a dále druhým úředním jazykem v kantonech Fribourg a Wallis. V německy mluvících částech se v běžném styku používá švýcarská němčina, jeden z alemánských dialektů.
Francouzština
Francouzštinou hovoří 20,4% obyvatel. Francouzština je hlavním úředním jazykem v 6 kantonech a druhým úředním jazykem kantonu Bern.
Italština
Italštinou hovoří 6,7% obyvatel. Italština je hlavním úředním jazykem v kantonu Ticino a druhým úředním jazykem kantonu Graubünden.
Rétorománština
jazyky
Rétorománštinou hovoří 0,5% oby
vatel. Rétorománština je třetím úředním jazykem kantonu Graubünden. O rétorománštině se někdy hovoří jako o poloúředním (polooficiálním) jazyce. Právo na komunikaci se spolko
vými úřady v tomto jazyce mají pouze lidé, pro něž je rétorománština jazykem mateřským. Toto právo získali navíc rétorománsky hovořící Švýcaři až po referendu v roce 1996, teprve tehdy dosta
la rétorománština status úředního jazyka (do té doby byla od roku 1938 pouze národním jazykem Švýcarska. Do této doby mohli švýcaři komunikovast s úřady rétorománsky pouze na kantonánlní úrovni v kantonu Graubünden.













Lichtenštejnsko

14. března 2010 v 14:23 | monda










Hlavní město: Vaduz

Rozloha: 160 km²

Počet obyvatel: 35 446

Hustota zalidnění: 203 ob. / km²

Jazyk: němčina

Státní zřízení: konstituční monarchie

Lichtenštejnsko je jeden z nejmenších států Evropy, leží na svazích Alp
a v údolí Rýna. Bezprostředně sousedí se Švýcarskem, s kterým je úzce hospodářsky a politicky spojeno (mj. měnovou a celní unií), a s Rakouskem (společná hranice 36,7 km). Až do roku 1918 mělo s Lichtenštejnskem, stejně jako se Švýcarskem, společnou hranici Rakousko-Uhersko.
Kvůli neuznaným majetkovým nárokům Česká republika a Lichtenštejnsko v roce 1993 navzájem neuznaly svoji nezávislost a neměli spolu diplomatické styky. Dne 13. července 2009 však premiér Jan Fischer a ministr zahraničí Jan Kohout oznámili, že k vzájemnému uznání a navázání diplomatických vztahů v dohledné době dojde. To se stalo 8. září 2009, kdy představitelé Česka a Lichtenštejnska podepsali dohodu o spolupráci.


Geografie

Rozlohu 160 km² tvoří lesy 41%, louky, pole a pastviny 34%, neproduktivní plochy 15%, zastavěné plochy 10%. Nejvyšším bodem země je Grauspitz, 2599 m n. m., nejnižší bod je Ruggeler Ried, 430 m n.m. Mírné klima, díky chráněnému údolí, slunečnu a fénu. Průměrná roční teplota je 10,2 °C, nejteplejší měsíce jsou červen, červenec a srpen. Průměrný úhrn ročních srážek je 900-1 500 mm.





Demografie

Počet obyvatel dvou největších měst je 34 905 (31.12.2005), z toho Oberland/V
aduz 22 845 obyvatel , Unterland/Schellenberg 12 060 obyvatel. Podíl cizinců na obyvatelstvu je 34 % (11 917 obyvatel) z toho 3 617 Švýcarů, 2 045 Rakušanů, 1 208 Italů a 1 178 Němců. Zhruba75 % obyvatel se hlásí k římskokatolické církvi, která pro knížectví vytyčuje arcidiecézi vaduzskou.

Malta

9. března 2010 v 18:34 | Mondula









Malta je ostrovní stát ve Středozemním moři. Souostroví leží ve strategické poloze ve Středozemním moři 95 km jižně od Sicílie a 290 km východně od Tuniska. Na 316 km² zde žije zhruba 400 000 lidí. Ostrovy jsou oblíbeným turistickým cílem. Malta je členem Evropské unie.

Geografie
Maltské souostroví leží ve strategické poloze ve Středozemním moři 95 km jižně od Sicilie a 290 km východně od Tuniska. Skládá se z následujících obydlených ostrovů:
  • Malta, 246 km²
  • Gozo (Ghawdex), 67 km² (kolem 30 000 obyvatel)
  • Comino (Kemmuna), 3 km² (obydlen především během turistické sezóny)
K Maltě náleží i tři neobydlené ostrůvky Cominotto, Filfla Island a St. Paul's Island. Ostrovy jsou reliktem dřívějšího pozemského spojení mezi Afrikou a Evropou, které bylo před asi 11 000 lety přerušeno vzestupem mořské hladiny.
Převážná většina pobřeží všech ostrovů je skalnatá. Povrch se skládá z různých druhů propustného vápence, který se extenzivně používá jako stavební materiál. Nejvyšším bodem je Ta' Dmejrek (253 m). Geograficky i geologicky náleží Malta k Evropě.
Malta má silně omezené zásoby sladké vody - podle údajů OSN je na vodu nejchudší zemí na světě. Zásobování obyvatelstva vodou je uskutečňováno dnes celkem čtyřmi stanicemi na přípravu mořské vody, parky a zemědělství užívají dešťovou vodu a částečně vodu ze studní; ještě v osmdesátých letech se velká část vody dovážela z Itálie.
Klimatické prostředí je typické pro tuto oblast Středozemního moře: mírné, vlhké zimní období a horké léto s prakticky žádnými vodními srážkami.

Hospodářství

Hospodářství Malty je ovlivněno skutečností, že souostroví nemá žádné přírodní zdroje, mimo to pak v důsledku mizivé vegetace trpí i nedostatkem spodní vody (lesní porost byl vymýcen již za dob Féničanů).
Zemědělství, především rostlinná výroba, se soustřeďuje hlavně na poněkud zelenější ostrov Gozo, přesto se musí zelenina dovážet, hlavně v letní suché sezóně. Tradiční rybolov se provádí stále ještě zastaralým způsobem hlavně jako pobřežní lov; navíc zde hraje roli i skutečnost, že vody v okolí Malty jsou již delší dobu vyloveny. Nejen část rybího masa, ale i mnoho ostatních masných výrobků se proto dováží.
Průmyslová výroba, která vyrábí z velké části i pro vývoz, se soustřeďuje především na strojírenské výrobky, elektroniku, stavbu a opravu lodí, textil; jistých úspěchů bylo v devadesátých letech dosaženo i v oblasti zásobování vodou a elektrickým proudem.
V oblasti služeb stojí na prvním místě turistický ruch. V současné době navštěvuje Maltu přes milion turistů ročně - tedy daleko více, než činí vlastní obyvatelstvo; turistika se na HDP podílí zhruba 35 procenty.
V zahraničním obchodu připadá 60 až 70 procent vývozu a dovozu na Německo, Francii, Itálii, USA a Velkou Británii. V dovozu činí značnou položku potraviny a fosilní zdroje na výrobu elektřiny.

Obyvatelstvo

Většina obyvatel Malty žije na hlavním ostrově Malta, zde převážně v městských aglomeracích. Vzhledem k malé rozloze činí hustota zalidnění téměř 1249 obyvatel na km² (největší v Evropě a třetí největší na světě). Přes 90 procent obyvatel žije v městech. Přibližně 3 procenta obyvatel jsou cizinci, především Britové. Téměř stejný počet obyvatel žije nastálo v zahraničí (v Kanadě, Austrálii a také USA).
Na rozdíl od hlavního ostrova má Gozo více zeleně a spíše zemědělský ráz s příslušnou strukturou obyvatelstva, zároveň i menší hustotu obyvatel. Comino je obydleno jen v turistické sezóně (hosté jednoho hotelu, jinak mimo sezónu má přibližně kolem čtyř obyvatel).
  • přirozený růst obyvatelstva: 1,2 procent
  • průměrný věk obyvatelstva: celkový 38 let, muži 36,6 a ženy 39,5 roků
  • porodnost: 10,09 na 1000 obyvatel
  • úmrtnost: 7,91 na 1000 obyvatel
  • dětská úmrtnost: 5,69 na 1000 živě narozených
  • průměrný věk dožití: 76,39 let u mužů, 80,43 let u žen


Etnický původ

O původním obyvatelstvu z megalitické doby existují jen domněnky. Osídlení dnešním obyvatelstvem začíná kolem roku 2000 př. n. l., poté, co byla Malta zhruba 500 let neobydlena. Podle jedné stále neověřené teorie byla Malta osídlena ze Sicílie, přičemž v průběhu dalšího vývoje došlo částečně ke smíšení obyvatelstva s jinými národy.
[ Víra
Přibližně 98 procent obyvatelstva je římsko-katolické víry. Na Maltě existuje 364 kostelů, vzhledem k počtu obyvatel má Malta víc kněží, mnichů a jeptišek než jakýkoliv jiný stát na světě. Katolicismus je zakotven v ústavě a hraje v životě i politice Malty značnou úlohu.

Malta a Evropská unie
Cesta Malty do Evropské unie byla dlouhá. Důvodem je, že zastánci a protivníci členství v Evropské unii se kryjí s voliči obou hlavních politických stran. Každá změna vlády na Maltě tedy s sebou přinesla i zvrat v politice vůči Evropské unii a vstupu do ní. Maltská konzervativní PN byla zásadně pro, Labour Party (a některé odbory) zase zásadně proti členství v Evropské unii.
První žádost o členství podala Malta již roku 1990. Po vítězství Labour Party ve volbách roku 1996 Malta žádost o členství suspendovala. Po předčasných volbách roku 1998, kdy opět zvítězila PN, byla žádost obnovena.
O vstupu Malty do Evropské unie bylo rozhodnuto na konferenci v Kodani 13. prosince 2002. V referendu o členství v Evropské unii 8. března 2003 se 53,65 % voličů vyslovilo pro členství. V rámci rozšíření Evropské unie o deset států se tak 1. května 2004 Malta stala členem Evropské unie a vystřídala Lucembursko jako nejmenší členský stát. Malta přijala 1. ledna 2008 místo původní měny maltské liry euro.


Inna

5. března 2010 v 18:24 | Monika |  Klipy

Sorry
HOT


Love



Deja vu



Vatikán

3. března 2010 v 16:30 | mony |  Japonsko










Hlavní město: Vatiká
Rozloha: 0,44 km²
Počet obyvatel: 921
Hustota zalidnění: 2093 ob. / km²
Jazyk: latina , italština
Náboženství: římskokatolické

Vatikán
je nejmenším nezávislým státem světa
tvořícím enklávu uprostřed Říma. Je sídlem Svatého stolce, nejvyšší autority katolické církve. Zřízením jde o absolutistickou teokracii, v čele tohoto státu stojí římský biskup neboli papež.
Vlastní území Vatikánu zahrnuje baziliku sv. Petra a Svatopetrské náměstí s Apoštolským palácem, přiléhajícími budovami a Vatikánskými zahradami. Dále k Vatikánu náleží ještě exteritoriální území se zvláštním statutem, mezi něž patří papežské baziliky
sv. Jana v Lateránu, sv. Pavla za hradbami a bazilika Panny Marie Větší a papežské letní sídlo v Castel Gandolfo.

Historie
Na vlastním vatikánském území vznikl již v roce 326 křesťanský chrám, a to na předpokládaném místě hrobu svatého Petra. V 6. století byl zbudován vatikánský palác, který je od roku 1378 stálým sídlem papeže.
Dnešní vatikánský stát je dědicem papežského státu , který se zformoval v polovině 8. století na základě tzv. Pipinovy donace jako území na Apeninském poloostrově, které bylo pod přímou světskou vládou římského biskupa (papeže). Jeho územní rozsah se během století měnil. V roce 1870 bylo území papežského státu připojeno k Italskému království. Papežský stát se ovšem snažil uchovat si diplomatické styky a postavení subjektu mezinárodního práva a řada států mu toto postavení nikdy neodepřela.
Pahorek Vatikán a některá exteritorální území byla navrácena pod papežskou správu smlouvami s Mussoliniho Itálií dne 11. února 1929 - tzv. Lateránské smlouvy.Itálie toto narovnání Vatikánu nabízela již v 19. století, papežové však dosud doufali v obnovení Papežského státu, a proto na podobné dohody nechtěli dlouho přistoupit. Vztah mezi Vatikánem a Itálií byl pak ještě upraven konkordátem z roku 1984.

Soudy a kriminalita
Vatikán představuje stát s poměrně vysokou kriminalitou , což v drtivé většině způsobují kapsáři, kteří okrádají poutníky. Většina z nich se před soud nikdy nedostane, jednak je nikdo neodhalí, jednak hranice na náměstí sv. Petra jsou blízko a nestřežené, takže mají obvykle spolehlivou možnost utéct.
Pro případ, že jsou zločinci přistiženi, má Vatikán svého generálního prokurátora
a soudce . Většinu jejich práce představují kauzy kapesních krádeží, ale výjimečně se objeví i jiné případy. U těch často může mít problém v tom, že Vatikán nemá komplexní zákony, kauzy jsou pak řešeny často za použití mezinárodních smluv a některých velmi vágních ustanovení, které vatikánský trestní zákon obsahuje. Příkladem může být bývalý zaměstnanec Vatikánu (krátce před svým zadržením propuštěný pro trestní stíhání v Itálii), který byl přistižen při držení drog, což zákony Vatikánu neřeší. Byl odsouzen na 4 měsíce do vězení na základě mezinárodní protidrogové konvence a trestního zákona, který umožňuje udělit tento trest v případě jednání zákonem přímo nejmenovaného, pokud "ohrožuje zdraví, morálku a víru".

Zajímavosti


  • Vatikán se údajně chce stát v Evropě prvním státem, který dosáhne cíle "do roku 2020 pokrývat z 20 procent svou energetickou potřebu z obnovitelných zdrojů", jak to vytkla Evropská unie. Přitom například Rakousko již od začátku 80. let 20. století udržuje podíl obnovitelných nositelů energie na hrubé domácí spotřebě konstantně nad 20 %.
  • Prvním krokem Vatikánu má být instalace solárních panelů na střechu auly sv. Pavla. Dále dojde k omezení počtu automobilů, které mohou vjíždět na území Vatikánu a parkovat na něm. V budoucnu se uvažuje i o zabudování dalších solárních panelů na jiné budovy.
  • Vatikán je stát, společně s Maltou, který nemá přirozené zdroje pitné vody.

Vlk

1. března 2010 v 16:40 | monyss |  foto zvířat