Listopad 2009

Anatolský pastevecký pes

30. listopadu 2009 v 18:59 | monyssk@ |  Atlas plemen psů
Název plemene: Anatolský pastevecký pes

Oficiální zkratka v ČR: APP
Využití: Služební pes

Číslo standardu FCI: 331 (Turecko)
Skupina FCI: II. - Pinčové a knírači, molossoidní psi, švýcarští salašničtí psi
Sekce FCI: 2 - Molossoidní plemena
Výška
Psi mají v kohoutku 74 až 81 cm.
Feny mají v kohoutku 71 až 79 cm.


Váha
Psi váží 50 až 65 kg.
Feny váží 40 až 55 kg.

Srst
Krátká a drsná.

Zbarvení srsti
Všechny odstíny sobolího zabarvení včetně bílé, na čumáku s povinnou černou maskou.

Povaha
Je to nezávislý, odvážný, chytrý, lehce cvičitelný, neagresivní a nedůvěřivý k cizím lidem.

Využití
Hodí se jako pastýřští psi pro ochranu stáda, kteří jsou schopní žít celý rok venku.



Achal-teke

28. listopadu 2009 v 16:17 | Monča |  Atlas koníků
Název plemene: Achal-teke

Původ: Turkmenistán
Typ: teplokrevník
KVH: 145 - 155 cm
Barvy: hnědák, plavák, palomino, vždy s kovovým leskem


Historie
Velmi staré plemeno vyšlechtěné turkmenskými kmeny, využívané již před 2 500 lety. Využívalo se ve válkách jako jezdecký kůň, ale také jako výborný, vytrvalý běžec vhodný pro dostihy. I slavný Bukefalos, kůň Alexandra Velikého, měl v sobě pravděpodobně krev achalů.
Plemeno vzniklo křížením starých asijských koní. Pravděpodobně mají i arabskou krev. Pro svou ušlechtilost a vytrvalost byli tito koně vyhledáváni nejen jako vynikající váleční koně, ale i jako jezdečtí koně čínských císařů.


Povaha
Achal-teke je těžko ovladatelný kůň s vlastní hlavou, živý, pozorný. Je však nebojácný a věrně slouží svému pánu. Je učenlivý, ale potřebuje dobrý výcvik. Hřebci jsou temperamentnější a nesnášenliví, naopak klisny bývají klidné a mírné.

Konstituce
Toto plemeno má jinou stavbu těla, než klasičtí západní koně.
Achalové jsou štíhlí, mají jemnou hlavu a vysoko posazený krk. Sklon lopatek umožňuje pohodlný chod. Hrudník je hluboký, ale úzký. Záď je mírně skloněná, svalnatá a silná. Končetiny jsou dlouhé, suché s kvalitními kopyty. Žíně jsou jemné a řídké, což jim dodává sametový vzhled. Na těle téměř nemají podkožní tuk.
Srst je jemná, sametová s kovovým leskem. Mohou být hnědáci, plaváci, ojediněle i palomina nebo špinaví bělouši. Kohoutková výška se pohybuje mezi 145 a 155 cm.
Díky zemi svého původu jsou tito koně neobyčejně vytrvalí a nenároční na potravu. Bez problému zvládají extrémní horko i zimu.

Využití
Achaltekinští koně jsou všestranná jezdecká zvířata. Využívají se v dostizích, parkúrech, drezúře i ve vytrvalostním ježdění. Zvláštností je způsob nesení hlavy, tzv. nad kolmicí díky vysokému posazení.

Hrůzný les

26. listopadu 2009 v 19:07 | Mončičák |  Akta x
Zdroj: časopis Top dívky-Marie (15)

S kámoškou Marynou jsme se domluvily, že vyrazíme na procházku do lesa. Najednou Maryna zakřičela, protože ucítila něco divného na noze. Za země se vynořila našedlá postava a chytla Marynu za nohu. Moje kamarádka se zuřivě bránila, když jí to monstrum chtělo stáhnout k sobě pod zem.Hrozně trhala nohou a konečně se jí povedlo se osvobodit. Tak rychle, jak jsme jen mohly, jsme utíkaly domů. Jen co jsme dotazily, stěžovala si Maryna na velkou bolest v noze. Když jsme si tu nohu prohlédly, všimly jsme si, že do ní byla vyryta nějaká písmena: ,,Už nikdy nechodte na procházku do lesa mrtvol, jinak k nám budete patřit!" Od toho varování jsme do toho lesa už nikdy nešly.


Máte někdo trapas?

22. listopadu 2009 v 13:33 | moník |  Zprávy,oznámení a přání
Ahoj máte někdo nějaký trapas a chcete se s ním podělit?Jestli ANO tak mi ho napište a já ho ráda zveřejním na blogu!A nebo máte někdo nějaké příhody z prázdnin, výletů, švp a nebo lyžáků!Podělte se snáma a písněte do kom. a já váš příběh taky ráda zveřejním!Tak budu moc ráda když napíšete!Mějte se a přeji hezký start do nového týdne!

Vtipy od mých sb!

22. listopadu 2009 v 13:17 | moník |  Vtípky
Hádanka

Je snad něco horšího, než najít červa v jablku?
Ano - najít tam jen půlku.

Vtip:
Soudružka učitelka se ptá dětí:
"Děti, kdo ví, jak se jmenoval nejvýznamnější člověk 20. století?"
Nikdo se nehlásí.
"No děti, kdo správně odpoví, dostane čokoládu."
Přihlásí se Pepíček a říká:
"Vladimír Iljič Lenin."
"Výborně, pojď si vzít čokoládu!"
Pepíček vezme čokoládu a když si sedá do lavice, říká si potichu:
"Sorry, Rambo, ale obchod je obchod."

Pepíček na zkoušce:
Pepíček sedí na zkoušce proti učiteli a učitel se ho ptá:
"Když spolu dva lidé hovoří a jeden z nich je hlupák, co se stane?"
"Ten druhý neudělá zkoušku," odpoví Pepíček.

Učitel k žákovi:
"Kdybys měl sedm jablíček a já tě o dvě poprosil, kolik by ti jich zůstalo?"
"Sedum!"

Zdroj: Bývalé SB Lucik!


SMREDLAVÁ ULIČKA-Trapas
Jednou sme šli s kámoškou ven venčit jejího psa. Pak se Rony(ten pes) trochu rozběhl, tak jsme běžely s ním. když jsme běžely kolem lesa, tak najednou hodím hubu. To by ještě nebylo tak hrozný, ale já sem spadla přímo do psího hovna, který tem udělal jinej pes. Měla sem od toho zasraný boty i kalhoty a smrdělo to hrozně. No tak co ted? Šly jsme teda domů. Potkaly sme asi 20 lidí, kteří na nás znechuceně čuměli. Byl to fakt hroznej pocit.

Mrtvý tatínek:
Pepíček ppřiběhne do kuchyně a křičí:" Mamíííí proč leží tat´ínek mrtvý na stole?" Maminka mu v klidu odpoví:" Pepíčku, já bych to jinak neudělala, ale potřebovala sem maso na neděli."

Zdroj:MyWaL

Tak holky dík moc!

O žábě...

20. listopadu 2009 v 19:35 | Monika |  Vtípky
Potká Ivánek žábu a ta mu říká: "Ivánku polib mě." "Ne!" odpoví Ivánek. Žába znova zaprosí: "Ivánku polib mě a něco dostaneš." "Inu, proč ne," řekl si Ivánek a žábu políbil. "A co dostanu?" zajímá se poté. Žába na to: "Ekzém, ekzém dostaneš."

Pan učitel se diví
Pan učitel jde v důchodu na procházku, najednou vedle něj zastaví velký Buick, vystoupí Icik v perziánovém kožichu, v puse obrovský doutník: "Dobrý den, pane učiteli!" "To seš ty, Icik? A co děláš v tom velkým autě?" "To je moje. Já mám kšeft s autama." "Ty máš kšeft?" diví se pan učitel. "Zrovna ty, cos neuměl ani malou násobilku? Jak můžeš dělat kšeft s všema těmi procenty, s úroky, s daněmi?" "A tak to já ne. Já na takovej velkej kšeft nejsem. Já jenom v malým. Za stovku koupím, za dvě stovky prodám. Těch deset procent mi musí stačit."

Naše věci
"Tvůj automobil, tvé rádio, tvůj televizor a tvé křeslo! Jednou jsme manželé, tak u nás nejsou ani tvé, ani mé věci, ale jen naše. A co to tam pořád hledáš ve skříni?" "Naše kalhoty!"
Myslivec policajtem
Do policejního sboru přijali nového policajta, bývalého myslivce. Před nástupem do služby si ho předvolal náčelník. "Hlavně si zapamatuj, že střílet do lidí je u nás zakázané!" "A v kterých měsících?"

Žena a muž u soudu
"Vdaná?", zeptal se soudce. Svědkyně vzdychla. "Svobodná," nadiktoval soudce zapisovatelce. "Ženatý?" ptá se soudce druhého svědka. Svědek si povzdychnul. "Ženatý," diktuje soudce.

Dlouhý pád
Prochází se pán po sídlišti a náhle si všimne chlápka v texaskách jak letí z okna dolů. Běží rychle k němu, avšak chlápek se jen oklepe a běží zase k oknu. Pán si počká až opět přiletí a zvědavě se ho ptá: "Prosím vás, jak vy to děláte, že se vám nic nestane?" "Ále, to nic není. Pojďte si to také zkusit!" Vyběhnou až do čtvrtého patra, pán se rozběhne a už letí volným pádem dolů. Na zemi se rozbije o chodník a chlápek nahoře se ušklíbne: "Tak na to, že jsem anděl, tak jsem pěkná sviňa!"

Svátek panovníka
Za doby Karla IV. jede rytíř na hrad Karlštejn. U vrat stojí sráž: "Co chceš?" Rytíř: "Jedu popřát našemu králi k svátku!" Stráž ale protestuje: "Člověče co blázníte! Dnes není Karla!" "Vždyt' já vím, že dnes není Karla.... ale je čvrtýho."
Návštěva lékaře
"Pane doktore, celé tělo mě svědí." "A zkoušel jste se vykoupat?" "Zkoušel, ale týden - dva to bylo dobrý a pak to začalo zase."

Opice a banán
Ptá se jedna opice druhé: "Co to jíš?" "Banán." "Ale proč je celej hnědej?" Opice na to: "Protože už ho jím po druhý..."

Delfín:

Niceland-All clear

18. listopadu 2009 v 14:48 | mony |  texty písní
I'm so glad to be your only fear I know
And if I'm right, you'll see you're what I¨m afraid of
And it all depends on you, your vulnerability

And it all is oh so clear
when you want to see
that it all is oh so clear

I will come if you invite me to the planet you are from
And sonehow the world behind me could be to place
I don't know
And it's ok to say: "I'm glad you are here"

Because it all is oh so clear
when you want to see)
that itn all is oh so clear
when you want to see me now...

That I'm a fool that hawks around you
adoring you so secretly
I'm a fool pulling off too soon
revealing me faster than you do

So it all is oh so clear
when you want to see
that it all is oh so clear
when you want to see me now

I'm so glad to be your only guarantee...




10.řetězák

14. listopadu 2009 v 15:08 | monyss |  Řetězáky

Jídelní řetězák

jak si na tom s jídlem?máš ho ráda?
° Jídlo mám ráda jak které, a taky jak kdy!Ale přiznám se že mi celkem chutná a naštěstí to na mě není moc vidět!

Lucembursko

11. listopadu 2009 v 14:35 | monyssk@ |  Referáty-nový zéland
Vlajka Lucemburska
Vlajka

Znak Lucemburska
Znak

Hl. město: Lucemburk

Rozloha: 2 586 km²

Počet obyvatel: 491775

Jazyk: lucemburština, němčina, francouzština

Lucembursko, oficiálně Velkovévodství lucemburské je malý západoevropský vnitrozemský stát sousedící s Belgií, Německem a Francií. Má kolem půl milionu obyvatel, většinou římskokatolického vyznání. Úředními jazyky jsou lucemburština, němčina a francouzština.
Země je zakládajícím členem Beneluxu, NATO, Evropské unie, OECD a hlavní a největší město Lucemburk je sídlem mnoha jejich institucí. Lucembursko oplývá rozvinutou ekonomikou s nejvyšším HDP na jednoho člověka na světě.

Geografie
Lucembursko má kopcovitou krajinu. Nejvyšším vrcholem země je Kneiff (560 m n. m.) v severní části země, kde se rozprostírá část Arden.
Východní hranici země utvářejí tři řeky: Mosela, Our, a Sûre
Hlavní město Lucemburk je zároveň největším městem v zemi. Mezi další důležitá sídla patří Esch-sur-Alzette, Echternach, Diekirch, Differdange, Dudelange a Sanem.
Mapa Lucemburska

Demografie

Počet obyvatel je k červenci 2009 491775. Průměrný věk je 39,2 roku, u mužů 38,2 a u žen 40,2 roku. V roce 2008 žilo 82% obyvatel ve městech a každý rok se míra urbanizace zvyšuje o procento.
Složení obyvatelstva je velmi pestré, což je dáno vysokou životní úrovní, nízkou nezaměstnaností, a dalšími faktory. Lucemburčané tvoří nejpočetnější etnikum (63,1%). Hlavně slévárenský průmysl do země v minulosti přilákal mnoho Portugalců (13,3%) a Italů(4,3%), kteří dnes tvoří významnou menšinu v zemi. Dalšími menšinami jsou Francouzi (4,5%) a Němci (2,3%). Další menšiny pocházejí ze států Evropské unie(7,3%) a ze zbytku světa (5,2%).
Mateřský jazyk, a tedy i úřední jazyk je lucemburština. Dalšími úředními jazyky jsou němčina a francouzština. Gramotnost v Lucembursku je 100%-ní.


Náboženství

Celkem 87 % obyvatel je římskokatolického vyznání. Zbylých 13% tvoří protestanti, židé a muslimové.



Belgie

7. listopadu 2009 v 15:13 | Monča |  Referáty-tropické deštné lesy
Vlajka Belgie

Znak Belgie

hl. město: Brusel

Rozloha: 32 545 km²

Počet obyvatel: 10 511 382

Jazyk: nizozemština , francouzština, němčina
Grand-Place.jpg

Belgie , oficiálně Belgické království, je federativní konstituční monarchie ležící v západní Evropě. Belgie hraničí s Francií (620 km) na jihu, s Lucemburskem (148 km) a Německem (167 km) na východě a s Nizozemskem (450 km) na severu. Ze severozápadu omývá Belgii Severní moře(66 km). Belgie je členskou zemí Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO).
V zemi jsou tři oficiální jazyky: nizozemština, francouzština a němčina. Kulturně, politicky a sociologicky se Belgie skládá ze dvou velkých společenství, nizozemsky mluvících Vlámů a frankofonních Valonů, v zemi žije také menší německá komunita. Belgická federace se skládá ze 3 společenství, rozdělených podle jazykového principu,
  • Vlámského společenství
  • Francouzského společenství Belgie
  • Německojazyčného společenství
a ze 3 regionů, rozčleněných podle principu územního:
  • Vlámsko
  • Valonsko
  • region Brusel
Každý region a každé společenství má svůj vlastní legislativní orgán - parlament, a orgán exekutivní - vládu (či radu), s výjimkou Vlámska a Vlámského společenství, které mají vládu i parlament dohromady. Včetně orgánů federálních tak v Belgii působí 6 vlád a 6 parlamentů zároveň.
Patronem Belgie je svatý Josef, národní heslo zní Jednota posiluje (niz. Eendracht maakt macht, fr. L'union fait la force, něm. Einigkeit macht stark)
Belgická příroda
Mapa

Geografie:
Geomorfologicky se Belgie dá rozdělit na 3 oblasti: pobřežní nížiny, rovinu (plató) v centrální části Belgie, a na hornaté Ardenny na jihovýchodě země. Nížiny při pobřeží sestávají převážně z písečných dun a tzv. polderů. Centrální rovina zabírá většinu Belgie. Je to jemně zvlněná oblast s úrodnou půdou, protkaná sítí mnoha vodních toků - mezi nejvýznamnější patří Mása (niz. Maas, fr. Meuse) a Šelda (niz. Schelde, fr. Escaut). Třetí oblast, Ardenny, je hornatá a zalesněná, s nepříliš úrodnou půdou a nevhodná pro zemědělství. Částečně zasahuje i do severní Francie. Nachází se zde nejvyšší bod Belgie, Signal de Botrange, o výšce 694 metrů.
Historicky se Belgie člení na 10 provincií.
Vlámsko na severu zahrnuje (od západu k východu):
  • Západní Flandry
  • Východní Flandry
  • Vlámský Brabant
  • Antverpy
  • Limburk
Valonsko na jihu zahrnuje:
  • Henegavsko
  • Valonský Brabant
  • Namur
  • Lutych
  • Lucemburk
Belgické klima je přímořské, spadá do mírného podnebného pásu. Srážky jsou časté ve všech ročních obdobích. Průmerná teplota v lednu je 3 °C, v červenci 18 °C. Průmerné srážky činí 65 milimetrů v lednu, v červenci 73 milimetrů.
Vzhledem k vysoké hustotě zalidnění (jedné z nejvyšších na světě) a ke svému umístění, musí Belgie čelit vážným ekologickým problémům. Například zpráva z roku 2003 tvrdí, že kvalita říční vody v Belgii je nejhorší v Evropě a jednou z nejhorších v 122 zkoumaných zemí světa.

Obyvatelstvo
Demografický vývoj Belgie (počet obyv. v tisících)

Belgie má vysokou hustotu zalidnění (342 obyv. na km²), v Evropě má vyšší pouze Nizozemsko a několik malých států, jako např. Monako. Nejvyšší hustotu zalidnění má oblast známá jako "vlámský diamant", kterou vymezují aglomerace Bruselu, Antverp, Gentu a Lovaně. Další velká města jsou Lutych, Charleroi, Mons, Kortrijk, Bruggy, Hasselt a Namur. Nejnižší hustotu zalidnění mají Ardenny. Dne 1. ledna 2006 žilo v Belgii 10 511 382 lidí, z toho 6 078 600 ve Vlámsku, 3 413 978 ve Valonsku a 1 018 804 v Bruselském regionu. Belgie má velmi vysokou míru urbanizace - ve městech žije 97,2 % obyvatel (2005).
Značnou část belgické populace tvoří Vlámové (58 %) a Valoni (31 %). Zbývajících 11 % představují příslušníci dalších evropských národů (zvláště Italové Francouzi a Němci), ale také přistěhovalci ze severní Afriky (zejména z Maroka a Alžírska) a z Turecka.
Po jazykové stránce je Belgie nejednotná. Nizozemsky mluví přibližně 60 % obyvatel, francouzsky 40 % a německy necelé 1 %. Brusel, ve kterém žije 8 % obyvatel, je oficiálně bilingvní (francouzsko-nizozemský). Původně se v Bruselu mluvilo převážně nizozemsky, avšak poté, co Belgie získala roku 1830 nezávislost, převládla v hlavním městě francouzština, která byla jediným oficiálním jazykem.
Jak vlámština (belgická varianta nizozemštiny), tak belgická francouzština vykazují drobné rozdíly ve slovní zásobě a sémantice oproti variantám užívaným v Nizozemsku a ve Francii. Francouzsky se hovoří převážně na jihu země, vlámsky zase na severu. Němčina se užívá na malé části území na východě Belgie.
Odhaduje se, že 98 % dospělé populace je gramotných. Školní docházka je povinná od šesti do osmnácti let, ale mnoho Belgičanů studuje až do 23 let. V rámci zemí OECD má Belgie 3. nejvyšší procento lidí ve věku 18-21 let zapsaných na vyšší školu nebo univerzitu. Podíl lidí s funkční negramotností je však znepokojivý - v letech 1994-1998 činil 18,4 %.
Belgické páry vykazují největší rozvodovost na světě - neobstojí zhruba 58 ze 100 manželství.
Soubor:Montagnebueren2.jpg

Kultura
Waffle, belgický kulinářský vynález

Kulturní život Belgie se rozvíjí uvnitř každého společenství. Kromě královské vojenské akademie Belgie nemá žádné dvojjazyčné univerzity, jednotná média, společné kulturní, či vědecké instituce. Belgie je známá výtvarným uměním a architekturou. Na jejím území se vyvíjely všechny významné evropské umělecké slohy, od románské, gotické, barokní a renesanční architektury, přes vlámské renesanční a barokní obrazy, až k renesanční vokální hudbě v jižní části nížin. Řada osobností tohoto regionu ovlivnila světové umění, vědu i sport. Byli to například: Pieter Brueghel starší, známý malíř 16. stol. a zakladatel malířské dynastie. Adolphe Sax, vynálezce saxofonu. César Franck, hudební skladatel 19. stol., narodil se v Lutychu, ale většinu života prožil v Paříži. Pracoval jako varhaník, vyučoval i skladbu a prosadil se až v pozdějším věku zejména Symfonií d moll a Sonátou pro housle a klavír A dur. Hergé (civilním jménem Georges Remi), belgický kreslíř 20. stol, tvůrce komiksové postavičky Tintin. Bernard Mercator (de Kremer), vlámský matematik a zeměpisec 16. stol. Zabýval se kartografií a vytvořil mapu Palestiny, světa, Vlámska, Evropy, Lotrinska a Britských ostrovů. Byl obviněn z kacířství a v roce 1544 strávil dokonce 7 měsíců ve vězení. Blahoslavený Jozef Damien de Veuster, známý též jako Otec malomocných, vlámský

Soubor:Montdesartsbxl.jpg

Nizozemsko

4. listopadu 2009 v 16:13 | Mončičák
Vlajka Nizozemska

Znak Nizozemska

Hl. město: Amsterdam

Rozloha: 41 526 km²

Počet obyvatel: 16 335 998

Jazyk: nizozemština

Nizozemsko, nepřesně také Nizozemí nebo Holandsko, je jednou ze tří zemí Nizozemského království ležící v severozápadní Evropě. Je jednou z nejhustěji osídlených zemí světa.
Holandsko je sice běžné označení pro celé Nizozemsko, pochází ale od názvu bývalého hrabství Holandsko, které zahrnuje dnešní provincie Severní a Jižní Holandsko, a přesně vzato tedy označuje jen část dnešního Nizozemska - viz Holandsko.
Nizozemí je označení historického nízko položeného území v okolí ústí řek Rýn, Šelda a Mása, zhruba odpovídající území dnešních států Nizozemsko, Belgie, Lucembursko, pro které se vžil nový název Benelux.

Geografie


Nizozemsko je nížinatá země na pobřeží Severního moře. Na východě hraničí s Německem (délka hranice 577 km) a na jihu s Belgií (délka hranice 450 km). Pro pobřežní oblasti Nizozemska jsou typické prolákliny mělkých přílivových plošin. Existují dva druhy těchto plošin - watty a marše. Watty jsou přílivem zaplavovány a odlivem obnažovány. Na mnoha místech obyvatelé země zpevnili písečné valy a přesypy, postavili hráze a odčerpáváním vody udržují watty vysušené-takto rozšiřují území státu, tyto plochy se nazývají poldery. Marše jsou úrodné pobřežní nížiny na říčních nánosech. Při jejich dostatečném odvodnění se mění v úrodná pole. Na východě a jihu Nizozemska se nachází pahorkatina, jejichž údolími protékají velké evropské řeky.Na jihozápadě se táhne lesnatá plošina, kde se nachází nejvyšší vrchol Nizozemska, 321 metrů vysoký Vaalserberg.


Podnebí
V Nizozemsku převládá podnebí oceánské. Roční úhrn srážek je poměrně vysoký, pohybuje se v rozmezí 750-850 mm. Velmi často se ve vnitrozemí objevují mlhy a často vane silný vítr. Na pobřeží často zuří bouře. Tyto bouře mohou způsobovat záplavy. Jen šest dní v roce je v Nizozemsku bezvětrno. Podnebí v Nizozemsku ovlivňuje také teplý Golfský proud v Atlantském oceánu. Díky němu jsou zimy relativně teplé, naopak léta příliš teplá nejsou.

Provinces of the Netherlands.svg

Demografie

90 % všech Nizozemců žije ve městech. Nizozemsko je velmi hustě osídlené - ačkoli má Nizozemsko oproti Česku téměř poloviční rozlohu, žije zde znatelně více obyvatel - 16 milionů. Skoro polovinu těchto obyvatel zahrnuje konurbace Randstad, kterou tvoří především čtyři velké aglomerace Amsterdam, Haag, Rotterdam a Utrecht. Nizozemsko je příkladem (nepočítáme-li přistěhovalectví po 2. světové válce) etnicky téměř homogenního státu. Vedle většiny Nizozemců zde žijí menšiny Frísů (jejich jazyk fríština je úřední) a Němců. Ještě menší jsou pak menšiny přistěhovalců z Maroka, Surinamu, Antil, Indonésie a Turecka.





Irsko

1. listopadu 2009 v 13:00 | monďa
Vlajka Irska Znak Irska

Hl. město: Dublin

Rozloha: 70 273 km²

Počet obyvatel: 4 234 925

Jazyk: irština, angličtina

Irsko je stát v severozápadní Evropě, zaujímající zhruba pět šestin povrchu stejnojmenného ostrova, který byl poprvé rozdělen 3. května 1921. Je ohraničen Severním Irskem (částí Spojeného království) na severu, Atlantským oceánem na západě, Irským mořem na východě a Keltským mořem a Průlivem sv. Jiří na jihu a jihovýchodě.
29. prosince 1937 se Irsko stalo nástupcem Irského svobodného státu, jenž byl založen 6. prosince 1922. Irsko bylo jeden z nejchudších států západní Evropy a měl vysokou emigraci. Ekonomie protekcionismu byla zavedena v 50. letech 20. století a Irsko se připojilo k Evropskému společenství (nyní Evropská unie) v roce 1973. Ekonomická krize vedla Irsko k začátku velkých ekonomických reforem v 80. letech 20. století. Irsko ve srovnání k ostatním zemím EU výrazně snížilo daně.
Navzdory předpovědím o snížení hospodářského růstu v roce 2008 má dnes Irsko pátý největší hrubý domácí produkt na osobu a sedmý největší hrubý domácí produkt na osobu vzhledem k paritě kupní síly. Také má pátý nejvyšší index lidského rozvoje. Stát se pyšní největší kvalitou života na světě - drží první místo v indexu kvality života -, a umístil se na šestém místě v světovém mírovém indexu. Irsko má také dobré pozice za vzdělávací systém, politickou svobodu a lidská práva, svobodu tisku a ekonomickou svobodu; také se umístilo na čtvrtém místě od zadu v indexu zhroucených států. Irsko se ukázalo jako atraktivní destinace pro zahraniční imigranty, kteří nyní tvoří přibližně 10 % irské populace. Irská populace je nejrychleji rostoucí v Evropě s každoročním růstem o 2,5 %.
Irsko je jedna ze tří zemí Evropské unie (spolu s Maltou a Polskem), kde jsou zakázány potraty.
Irsko je člen Evropské unie, OECD a Organizace spojených národů. Irská neutrální politika znamená, že není členem NATO, přestože se podílí na mírových operacích OSN.

Geografie

satelitní pohled na Irsko

Irský ostrov je s rozlohou 84 412 km² druhým největším z Britských ostrovů. Omývají jej vody Atlantském oceánu konkrétně; Keltského a Irského moře.
Povrch Irska je převážně nížinatý, zejména pak v centrálních oblastech. Hornatiny se vyskytují v blízkosti pobřeží. Nejvyšším vrcholem je Carrauntoohill (1041 m, irsky Carrán Tuathail) v pohoří Macgillycuddy's Reeks. Mezi další významná pohoří patří: Wicklow Mountains na východě a Antrim Plateau v Severním Irsku.
Nejdelší řekou nejen Irska, ale i Britských ostrovů je 386 km dlouhá řeka Shannon. Na jejím toku jsou tři velká jezera (po proudu): Lough Allen, Lough Ree a Lough Derg. Největším jezerem ostrova je Lough Neagh v Severním Irsku. Ostrov si vysloužil přezdívku " Smaragdový ostrov " díky bujné vegetaci,která je zde díky mírnému klimatu a častému jemnému dešti.
poloha Irska

Pohled na oblast Kerry.

Na většině území Irska leží louky a vřesoviště. 15% území pokrývají rašeliniště a 5% rozlohy zaujímají původní listnaté lesy. V zemi překvapivě rostou vavříny, myrty a planiky, které rostou především ve středomoří. Irská fauna už není tak bohatá, jak bývala před příchodem lidí. S jejich příchodem vymizely zdejší populace bobrů, divokých koček, medvědů a vlků. Dnes zde žijí hlavně drobní hlodavci, ptáci a ovce. Vůbec tu nežijí hadi.
Nejhůře obdělavatelná půda leží v jihozápadních a západních krajích. Tyto části jsou velmi hornaté, s nádherným výhledem.


Klimatické podmínky
V Irsku panuje mírné teplé oceánské podnebí. V Irsku v roce prší v každých dvou dnech ze tří. Roční úhrn srážek se pohybuje od 800 do 2550 mm. Průměrná teplota se v lednu pohybuje okolo 5 °C a v červenci okolo 15 °C.

Tradiční dělení
Irsko se tradičně rozděluje do čtyř provincií: Connacht, Leinster, Munster a Ulster, dříve též existovala provincie Meath. Dále se dělily na 32 hrabství pro administrativní potřeby Britské správy v 19. století. Šest hrabství Ulsteru zůstává pod britskou správou díky referendu z roku 1973. Zbylých 26 hrabství nyní tvoří Irskou republiku.

Zajímavosti
  1. To, že se na ostrově nevyskytují hadi, je vysvětleno legendou. Údajně je měl z ostrova vyhnat svatý Patrik, patron Irska.
  2. V cizině žije více lidí irského původu (desítky milionů) než v samotné zemi.
  3. Na počest svatého Patrika se každoročně 17. března slaví po celém světě Den svatého Patrika.