Říjen 2009

Velká británie

30. října 2009 v 20:06 | Monďula
Vlajka státu

Státní znak

Hl. město: Londýn

Rozloha: 230977 km² km²

Počet obyvatel: 16 345 646

Jazyky: Angličtina, kornština, skotšina, skotská gaelština, velština

Velká Británie je ostrov na severozápadě Evropy, největší ostrov ze souostroví Britských ostrovů na severozápadě Evropy. S rozlohou 229 850 km² je největším ostrovem celé Evropy a osmým na světě. Ostrov je hlavní součástí Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a rozkládají se na něm tři její země - Anglie, Wales a Skotsko.

Království Velké Británie byl samostatný stát, který existoval v letech 1707 až 1801. Vznikl sloučením samostatného Anglického království a Skotského království na základě zákonů o sjednocení přijatých v první polovině roku 1707 samostatným skotským a anglickým parlamentem.
Obě samostatná království po většinu času od doby, kdy se stal roku 1603 nástupcem Alžběty I. skotský král Jakub I., ovládal jeden panovník (s tituly král anglický a král skotský) V obou královstvích také dále existovaly samostatné parlamenty. Po sloučení byl vytvořen jeden parlament zasedající ve Westminsteru a institut jednoho panovníka. Toto království zahrnovalo území celého ostrova Velké Británie.
Nástupcem tohoto království se roku 1801, po potlačení Irského povstání z roku 1798, stalo Spojené království Velké Británie a Irska. Vzniklo spojením Království Velké Británie a Irského království na základě zákona o sjednocení (Act of Union 1800).

Mapa státu
Mapa ostrovů z roku 1730

Spojené království Velké Británie a Severního Irska (označované nepřesně Velká Británie, Británie nebo Anglie) je ostrovní stát přiléhající k severozápadu kontinentální Evropy. Zahrnuje ostrov Velkou Británii a severovýchodní část ostrova Irsko, kde hraničí s Irskou republikou.
Spojené království je ohraničeno Atlantským oceánem, resp. jeho lokálními částmi, tedy Severním mořem, Lamanšským průlivem,Keltským mořem,Průlivem svatého Jiří a Irským mořem. S kontinentální Evropou je spojeno Eurotunelem.
Je konstituční monarchií složenou ze čtyř zemí: Anglie, Skotska, Walesu a Severního Irska. Současnou hlavou státu je královna Alžběta II., jež je zároveň hlavou dalších třinácti států Commonwealthu, například Kanady, Austrálie, Nového Zélandu a Jamajky. Takzvanými britskými korunními závislými územími,jsou Ostrov Man a Normanské ostrovy. Jako takové jsou vlastnictvím Britské koruny, nejsou součástí Spojeného království, jsou s ním pouze spojeny federací známou jako Britské ostrovy. Pod suverenitu Spojeného království spadá též čtrnáct tzv. zámořských území jež jsou zbytky bývalé Britské říše.
Ačkoliv bylo Spojené království ještě v devatenáctém století nejsilnější velmocí, obě světové války a především pak rozpad koloniální říše v druhé polovině dvacátého století jeho vliv značně oslabily. Přesto je stálým členem Rady bezpečnosti OSN, jadernou velmocí i členem skupiny G8. Jde o pátou největší ekonomiku světa s druhými nejvyššími výdaji na obranu. Je tak důležitou politickou, ekonomickou i vojenskou silou. Dále je jedním ze zakládajících členů NATO, členem Evropské unie a Rady Evropy a vůdčí zemí Britského společenství národů.

Poloha
Na východ od Velké Británie se nachází Severní moře, na jihu je oddělena od evropské pevniny Lamanšským průlivem, na jihozápadě se rozkládá Keltské moře, na západní straně dělí Velkou Británií a Irsko Irské moře se Svatojiřským a Severním průlivem a ze severozápadní strany je Velká Británie lemována pásem menších Hebridských ostrovů, za nimiž se prostírá Atlantský oceán. Klima ostrova je výrazně ovlivňováno teplým Golfským proudem. Politicky je rozdělen mezi tři země, Anglii, Skotsko a Wales, které jsou součástí Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.

Dějiny
Bitva u Waterloo znamenala konec napoleonských válek a začátek období známého jako Pax Britannica

Anglické království a Skotské království existovala jako dva oddělené nezávislé státy se svými vlastními panovníky a politickým uspořádáním již od 9. století. Knížectví velšské se dostalo pod nadvládu anglických králů roku 1284. Podle Zákona o unii z roku 1707 se Anglie (včetně Walesu) a Skotsko, jež byly od roku 1603 spojeny personální unií, sjednotily do politické unie ve formě jednotného Království Velké Británie.
Zákon o unii z roku 1800 spojuje Království Velkou Británii s Irským královstvím, jež bylo postupně ovládnuto mezi roky 1541 a 1691 uzavřením dohody z Limericku do státního celku Spojené království Velké Británie a Irska. Nezávislost Irské republiky se datuje od roku 1922, kdy následoval zákon z roku 1920 o rozdělení Irska na dvě administrativní části, podle nichž šest z devíti hrabství Ulsterské provincie vytvořilo tzv. Severní Irsko, ostatní části pak Irsko jižní. Z nich vznikla Irská republika. Poté byl v roce 1927 změněn název státu na název současný, tedy na Spojené království Velké Británie a Severního Irska. Pojem "Velká Británie" tak odkazuje především na tři ze čtyř zemí unie, Anglii, Skotsko a Wales, pojem Spojené království pak i na Severní Irsko jako na čtvrtou.
Británie byla důležitým centrem osvícenství s velkým filozofickým a vědeckým potenciálem a významnou literární i divadelní tradicí.
Bohatství Britské říše bylo stejně jako bohatství dalších velmocí té doby dáno využíváním kolonií, jež zahrnovalo obchod s otroky, a industrializací, která nastala po roce 1750. Výrazně tomu napomohlo největší obchodní loďstvo světa. Na počátku 19. století byl nicméně schválen zákon o zrušení otroctví a Spojené království se tak stalo prvním státem světa, který tento obchod trvale zakázal.
Po průmyslové revoluci a porážce Napoleona v napoleonských válkách se Britská říše stala nejvýznamnější velmocí tehdejšího světa. V dobách svého největšího rozkvětu se rozprostírala na téměř jedné čtvrtině zemského povrchu a zahrnovala třetinu světové populace. Byla tak největším "státním" územním celkem v historii.
Během devatenáctého století hrálo Spojené království významnou roli při rozvoji parlamentní demokracie, mimo jiné díky fungujícímu systému vícero politických stran a rozšíření volebního práva.
Britská říše v roce 1897. Jako taková byla pravděpodobně největší říší v celé historii světa

Na konci viktoriánské éry svou pozici nejprůmyslovější velmoci ztrácí, částečně ve prospěch Německé říše a Spojených států, jež Velkou Británii v oblasti obchodu a průmyslové výroby v devadesátých letech devatenáctého století překonávají. Stále však zůstává přední světovou průmyslovou velmocí, jež dosahuje své největší velikosti v roce 1921 získáním mandátu od Společenství národů nad bývalými koloniemi německé a osmanské říše po první světové válce.
Ve stejnou dobu vzniká i první mezinárodní vysílací síť BBC. Společně s dalšími zeměmi Commonwealthu se v druhé světové válce staví na stranu Spojenců a poráží nacistické Německo. Britský ministerský předseda Winston Churchill i jeho následovník Clement Attlee se výrazným způsobem podílejí na tvorbě poválečného uspořádání světa. Přesto válka Británii finančně i fyzicky poškodila. Proces obnovy mohl být nastartován až díky kanadským a americkým půjčkám a především díky Marshallovu plánu.
Slavný Spitfire v barvách RAF. RAF zvítězilo v bitvě o Británii a ukončilo tak německý postup západní Evropou během druhé světové války.


Po roce 1945 vzniká ve Velké Británii jeden z prvních komplexních sociálních a zdravotních systémů světa, zároveň do země v souvislosti s obnovou ekonomiky přicházejí lidé z celého Commonwealthu. Ačkoliv se hranice britského poválečného politického vlivu ukázaly v průběhu Suezské krize v roce 1956, díky výrazně rostoucímu vlivu angličtiny dál ovlivňuje světovou literaturu a kulturu. Po období stagnace a po ekonomickém propadu sedmdesátých let nastoupila do premiérského křesla Margaret Thatcherová, jejíž reformy pro její příznivce znamenaly obnovu britské ekonomiky, pro její odpůrce významný sociální propad. Od poloviny devadesátých let v těchto změnách pokračoval Tony Blair a jeho nástupce Gordon Brown.


Královna Alžběta II.

Dánsko

28. října 2009 v 13:45 | moník
Vlajka Dánska Znak Dánska


Hl. město: Kodaň

Rozloha: 43 094 km²

Počet obyvatel: 5 447 084

Jazyk: Dánština

Dánsko je země ležící v severní Evropě. Spolu s Grónskem a Faerskými ostrovy tvoří státní celek Dánské království (Kongeriget Danmark). Dánsko je nejmenší ze skandinávských zemí, neleží však na Skandinávském poloostrově. Je tvořeno Jutským poloostrovem, ostrovy Fyn, Sjæland a stovkami dalších menších ostrovů. Na východě je omýváno Baltským mořem a na západě mořem Severním. Jedinou suchou hranici má Dánsko na jihu s Německem, další blízké země jsou na jihu Polsko, na severu a severovýchodě Švédsko a na severu Norsko. 6 z 10 Dánů žije v Kodaňské aglomeraci což je metropolitní oblast která se velmi malou částí rozkládá i ve Švédsku.
Poloha Dánska

Dějiny

Území dnešního Dánska bylo osídleno germánskými kmeny (Angly, Sasy, Teutony). V 6. století až 7. století přicházeli Normané z jižní Skandinávie.
Dánsko bylo poprvé sjednoceno Haraldem Modrozubým (Harald Blåtand) okolo roku 980. Až do 11. stol. byli Dáni známi jako Vikingové - kolonizátoři, nájezdníci a obchodníci ve většině Evropy.
V různých dobách Dánsko ovládalo území Anglie, Norska, Švédska, část baltského pobřeží a území dnešního severního Německa. Jižní část Skandinávského poloostrova byla součástí Dánska od jeho rané historie, ale bylo postoupeno Švédsku v roce 1658. Personální unie s Norskem byla zrušena v roce 1814, když Norsko vstoupilo do nové personální unie se Švédskem (ta pak trvala do roku 1905). Grónsko a Faerské ostrovy však stále setrvávají součástí dánského státu.
V 18. století reformy osvícenského absolutismu přispěly k průmyslové revoluci a k pozdější přeměně Dánska na konstituční monarchii (v roce 1849). V této době hrál v zemi důležitou úlohu teolog, politik a básník N.F.S. Grundtvig
Po druhé šlesvické válce v roce 1864 Dánsko muselo postoupit Prusku Holštýnsko a jižní část Šlesvicka, kde převládalo německé obyvatelstvo. Po této události přijalo Dánsko politiku neutrality, kterou zachovalo i během první světové války. Po první světové válce byla část Šlesvicka vrácena Dánsku.
9. dubna 1940 bylo Dánsko napadeno nacistickým Německem (operace Weserübung) a navzdory domácímu odboji zůstalo okupováno až do osvobození v květnu 1945. Po válce se Dánsko stalo členem NATO a v roce 1973 Evropské unie.


Přírodní poměry

Dánsko leží na Jutském poloostrově a na 443 pojmenovaných ostrovech, ze kterých je 76 (2006) celoročně obývaných. Nejdůležitější jsou ostrovy Fyn a Sjælland. Dalšími velkými ostrovy jsou Lolland, Falster, Langeland, Møn, Ærø, Als a Bornholm, který je umístěn poněkud východněji v Baltském moři než zbytek země.
Povrch země je tvořen rovinami a nížinami, průměrná výška dosahuje jen 30 m n. m. Nejvyššími body Dánska jsou Møllehøj a Yding Skovhøj, oba 171 m n. m.
Dánské podnebí je oceánské s rostoucími kontinentálními vlivy směrem k Baltskému moři. Léta jsou chladná, zimy pak mírné a deštivé. Časté jsou větry a mlhy. Největší řekou je Gudenå.
Západ země pokrývají vřesoviště a rašeliniště. Lesy zahrnují 11 % plochy (před sto lety 4 %). Na východě jsou listnaté. Jehličnaté lesy jsou využívány pro hospodářské účely nebo jako ochrana pobřeží (Sandflugtplantagen).


Obyvatelstvo

V Dánsku je vysoká míra alkoholismu (87 %). Téměř 1/3 obyvatel žije v aglomeraci hlavního města. Přirozený přírůstek obyvatelstva je 0,28 %. Průměrná délka života dosahuje 77 let.
Dánsko je národním státem, 94 % obyvatel jsou Dánové, západogermánský národ, jazykově patřící k severogermánské skupině indoevropské jazykové rodiny. Jedná se o potomky germánského kmene Dánů, který přišel na poloostrov v 5. - 6. století z jižního Švédska. Vytlačili a částečně si podmanili původní obyvatele (Angly, Juty, Sasy). V 8. - 11. století podnikali výpravy jako Vikingové. Etnicky a kulturně ovlivnili obyvatele Západní Evropy (Británie, Normandie, Island i Grónsko). Nejstarší památky jsou psané runami, dnes píší latinkou. Na jihu je malá německá menšina. Počet přistěhovalců se neustále zvyšuje. 85 % Dánů jsou luteráni - členové státní církve (Den Danske Fokekirke), zbytek má jiné protestantské, katolické nebo muslimské vyznání.


Black eyed peas-klipy

25. října 2009 v 17:16 | Monika |  Klipy





Norsko

23. října 2009 v 20:14 | mony |  Japonsko

Vlajka Norska


Znak Norska

Hl. město: Oslo

Rozloha: 385 199 km² z toho pevnina 323 802 km²

Počet obyvatel: 4 787 000

Jazyk: norština, sámština

Norsko je stát ve Skandinávii. Má zhruba 4,5 mil. obyvatel. Hlavním městem je Oslo. Státním zřízení Norska je unitární stát a parlamentní monarchie. Sousedí se Švédskem na většině jihovýchodní hranice, Finskem a Ruskem na severovýchodě.

Geografie

Norsko se rozkládá v severní Evropě na západní straně Skandinávského poloostrova a na mnoha ostrůvcích v Severním moři, Norském moři, Barentsově moři a Severním ledovém oceánu. Pevninskými ostrovy jsou Lofoty a severněji ležící Vesteraly. K Norsku také patří ostrov Jan Mayen 70°57′ s. š., 08°42′ z. d., Špicberky 78°34′ s. š., 18°00′ v. d. a Medvědí ostrov 74°26′ s. š.,19°00′ v. d. a Bouvetův ostrov.

Pevninská část
Kontinentální část Norska leží mezi 58° s. š. a sahá až k nejsevernějšímu výběžku pevninské Evropy na Nordkinnu 71°08′ s. š., 27°40′ v. d.. Místa jsou od sebe vzdálená 1700 km.
Reliéf Norska byl modelován mnoha ledovci, na západním pobřeží jsou četné fjordy, které vznikly zatopením ledovcových údolí. Pobřeží je členité, příkré a fjordové s mnoha drobnými ostrovy a zálivy. K jihovýchodu je pobřeží méně členité a pozvolné, ale přemodelování ledovci je také patrné. Celým Norskem se od jihu táhne Skandinávské pohoří s recentním zaledněním. Nejvyšší horou je Galdhøpiggen s 2469 metry nad mořem. Ve Skandinávském pohoří se nachází největší pevninský evropský ledovec
Jostedalsbreen.
Podnebí Norska je ovlivněno oceánem, zejména systémem Golfského proudu. Nejvýrazněji se projevuje větev Norského proudu. Jižní oblasti Norska jsou řazeny k mírně teplému, vlhkému podnebí západních pobřeží, v Köppenově klasifikaci podnebí označované Cfb. Nejvíce srážek spadne na podzim. Severně od Ålesundu až k 70° s. š. se táhne podnebný pás, který odpovídá mírně teplému podnebí západních podnebí s chladným létem Cfc. Na východ od Skandinávského pohoří se táhne pás mírně studeného kontinentálního podnebí s chladným létem Dfc. Oblast jižního Skandinávského pohoří je pod vlivem horského podnebí H. Za polárním kruhem panuje podnebí tundry ET.


Jaguár

20. října 2009 v 18:15 | monyss |  foto zvířat











Hezu foto

17. října 2009 v 17:03 | monyssk@ |  Foto koní-slawik







Krásné fotečky

15. října 2009 v 18:50 | Monča |  Foto-koně







Black eyed peas

10. října 2009 v 14:42 | Mončičák |  Foto celebrit





klikněte pro zobrazení původního obrázku


Výživa a krmení pro štěně

6. října 2009 v 15:39 | Mončičák |  Domácí zvířata
Psi přijímají krmivo za účelem získání živin a energie potřebné k zachování života a k zajištění reprodukce. K tomu je zapotřebí, aby bylo podáváno vhodné krmivo, které zvíře ochotně přijímá a které je zdrojem vyvážené krmné dávky. Vyváženou krmnou dávku můžeme definovat jako kombinaci krmných součástí, které dodávají veškerou energii a nezbytné živiny potřebné k udržení zvířete v dobrém zdravotním stavu s ohledem na jeho věk a způsob života (druh a intenzita pracovního zatížení, způsob ustájení apod.).

Živiny a jejich funkce
V potravě psa jsou obsaženy složky, které jednak poskytují organizmu potřebnou energii, z které může vyvíjet pohyb, teplo nebo jiné formy energie, dále složky důležité pro růst, obnovu a reprodukci a v neposlední řadě látky, které jsou nezbytné pro vznik nebo regulaci procesů výše uvedených.
Složky potravy, které mají tyto funkce, nazýváme živiny. Hlavní druhy živin přítomných v potravě jsou uhlohydráty, tuky, bílkoviny, minerální a stopové prvky (makroelementy a mikroelementy) a vitamíny. Nedílnou součástí potravy je také voda.
Uhlohydráty zásobují organizmus energií a mohou se též přeměnit na tělový tuk. Řadíme mezi ně jednoduché cukry (např. glukóza) a také větší molekuly (např. škrob), které jsou složeny z jednoduchých cukrů.
Tuky představují energii v nejkoncentrovanější formě. Obsahují asi dvojnásobné množství energie než uhlohydráty nebo bílkoviny. Účastní se vstřebávání v tuku rozpustných vitamínů, dodávají organizmu esenciální mastné kyseliny, které jsou důležité pro celkové zdraví psa, pro činnost ledvin, stav kůže a srsti a pro reprodukci.
Bílkoviny poskytují aminokyseliny, které jsou potřebné pro růst a obnovu tělních tkání. Složky aminokyselin mohou být též metabolizované k poskytnutí energie.
Minerální látky a stopové prvky rozdělujeme na makroelementy a mikroelementy. Mezi makroelementy řadíme vápník a fosfor, draslík, sodík, chlór a hořčík. Vápník a fosfor se podílejí na pevnosti kostí a zubů. Vápník je také přítomen v procesu srážení krve a šíření nervových impulsů. Fosfor se účastní téměř všech metabolických procesů v organizmu, je součástí mnoha enzymových systémů a je složkou organických fosfátových sloučenin, které jsou odpovědné za ukládání a přeměnu energie v organizmu. Metabolizmus vápníku a fosforu je úzce propojený s vitamínem D. Jako optimální poměr vápníku a fosforu v krmné dávce je obvykle v odborné literatuře udáván poměr 1-2 (Ca):1 (P). draslík se nachází ve vysokých koncentracích uvnitř buněk a je potřebný zejména při nervových přenosech, svalovém metabolizmu a metabolizmu vody. Sodík je obsažen zejména v mimobuněčných tekutinách a je důležitý pro normální fyziologické funkce. Sodík společně s chlórem představuje většinu elektrolytů v tělních tekutinách. Hořčík se podílí na normální funkci srdce, kosterní svaloviny a nervových tkání. Nutná je vhodná rovnováha mezi vápníkem a hořčíkem. Mezi mikroelementy řadíme železo, měď, mangan, zinek, jód, selen, kobalt a další. V organizmu se vyskytují ve velmi malých množstvích, patří k biologicky aktivním látkám, jsou součástí mnohých enzymů, hormonů a vitamínů a ovlivňují mnohé životní procesy. V rostlinách a živočišných organizmech se nacházejí ve formě organických sloučenin.
Vitamíny jsou nízkomolekulární látky, které zabezpečují normální fyziologický vývin a životní pochody organizmu. Rozdělujeme je na dvě základní skupiny: vitamíny rozpustné v tucích (A, D, E, K) a vitamíny rozpustné ve vodě (vitamíny skupin B, H, C, P). Ve výživě psa je řadíme mezi doplňkové výživné látky, které v těle nejsou ani zdrojem energie, ani stavební složkou živé hmoty. V organizmu se vitamíny uplatňují zejména jako katalyzátory enzymatických procesů.

Krmivo pro psa
Pes přijímá krmivo proto, aby získal energii, kterou pro svůj život potřebuje. Přijímané krmivo musí proto obsahovat všechny hlavní živiny, které jsou nezbytné, a to ve správném množství a vzájemném poměru.
Při výběru jednotlivých součástí výživy psa musejí být brány v úvahu kromě obsahu živin a cenové relace také další charakteristické rysy a vlastnosti krmiv. Jedná se zejména o zdravotní nezávadnost, chutnost krmena, vůni krmiva, jeho vzhled, vhodnost krmení v podmínkách ustájení psa, uchování kvality, jednoduchost skladování a přípravy.

Maso a vedlejší masné produkty
Maso se skládá ze svalových vláken, tuku, pojivové tkáně, povázek, šlach a cév. Obsahuje rozdílné množství podkožního tuku, pokrývajícího svalovinu zevně, ale také tuku uloženého mezi svalovými vlákny, jež se vyskytuje i v libovém mase. Syrové libové maso z různých druhů zvířat je svojí skladbou podobné, vykazuje průměrně okolo 70 až 76 % vody, 20 až 22 % bílkovin a 2 až 9 % tuku. Kvalita bílkovin v mase všech zvířat a ptáků je vysoká.
Droby a vedlejší masné produkty jako játra, ledviny, dršťky a plíce mají vzájemně podobnou výživnou hodnotu bez ohledu na to, z kterého druhu zvířete pocházejí.
Veškerá masa, svalovina i droby vykazují velmi nízký obsah vápníku a vyznačují se velmi nepříznivým poměrem vápníku a fosforu (poměry od Ll5 do 1:26). Z toho vyplývá, že jestliže se pes krmí masem bez vhodných doplňků vyvstává velmi závažný problém nedostatečné mineralizace kostí. Veškerá svalovina a většina vnitřností a vedlejších masných produktů vykazuje nedostatek vitamínů A a D. Játra a ledviny jsou naopak dobrým zdrojem těchto vitamínů. Maso je obvykle dobrým zdrojem kvalitních bílkovin, tuků, železa a některých vitamínů skupiny B, vyznačuje se dobrými chuťovými vlastnostmi pro psy a vysokou stravitelností. Pakliže je maso řádně doplňováno zdroji vápníku, jódu a vitamínů A, D, patří mezi velmi dobrá krmiva.
Mezi vedlejší produkty porážky zvířat patří i suroviny jako krev, kosti, celé králičí nebo drůbeží kosti, hlavy a další. Vzhledem k tomu, že často obsahují kosti, vykazují vysoké hladiny vápníku a fosforu. Manipulace s těmito zbytky a jejich úprava je obtížná a proto jsou využívány především při průmyslové výrobě krmiv.

Mléčné výrobky
Mléčné výrobky se vyznačují vysokou stravitelností a jejich živiny jsou pro organizmus pohotově k dispozici. Obvykle jsou pro psa velmi chuťově přitažlivé. Někteří psi se však vyznačují neschopností tolerovat větší množství mléčného cukru (laktózy), což může mít za následek průjem u těchto zvířat. Je to způsobeno tím, že mají nedostatek laktázy (trávicího enzymu, který štěpí laktózu). Takovým psům není vhodné předkládat mléko, případně i další mléčné výrobky, po jejichž požití se u nich objeví průjem, zpravidla však mohou bez problému požívat sýry a máslo.
Mléko obsahuje převážnou část živin potřebných pro psy. Je dobrým zdrojem pohotové energie, kvalitní bílkoviny, tuku, cukru, vápníku, fosforu, některých stopových prvků, vitamínu A a komplex vitamínu B. Obsahuje však málo železa a vitamínu D.
Sýr se vyrábí sražením mléčné bílkoviny za použití enzymů v kyselém prostředí. Převážná část bílkovin, tuku, vápníku a vitamínu A se v Byru zachová, zatímco mléčný cukr a komplex vitamínů B se odstraní v syrovátce.
Smetana je bohatá na tuky a v tuku rozpustné vitamíny.
Jogurty se vyrábí fermentací plnotučného nebo odstředěného mléka za pomoci bakterií produkujících kyselinu mléčnou. Obvykle obsahuje tytéž živiny jako mléko nebo odstředěné mléko, ale pokud se do něho přidává cukr, má v sobě více energie.
Mléčné výrobky představují pro psy vynikající zdroje většiny živin, s výjimkou psů, kteří nesnášejí laktózu.

Tuky a oleje
Oleje se od tuků liší bodem tání. Oleje jsou při pokojové teplotě v tekutém stavu, tuky jsou tuhé. Jsou obsaženy v surovinách, jako je máslo, margarín, sádlo, vypečený tuk, tuk v tučném mase a tuky skryté v potravinách, jako jsou ořechy, libové maso apod.
Všechny tuky poskytují přibližně stejné množství energie (asi 2,5 krát více než lze získat z bílkovin a uhlohydrátů). Zejména živočišné tuky jsou u psů velmi oblíbeny. Dodávají krmné dávce vůni a chuť, jsou výborným zdrojem energie a vitamínů A a D. Jsou obvykle dobře stravitelné a zpomalují proces vyprazdňování žaludku. Pomáhají u psa vytvářet pocit sytosti po nakrmení. Pokrmový W k, který byl opakovaně použit ke smažení, by však nikdy neměl být součástí krmné dávky psa, protože obsahuje nežádoucí peroxidy a další toxické látky.

Připravená krmiva
Připravená krmiva můžeme rozdělit na krmiva konzervovaná, polosuchá a suchá. Jedná se o krmiva průmyslově vyrobená speciálně pro určitý druh zvířat. Konzervovaná krmiva představují velmi spolehlivou, bezpečnou a vhodnou cestu, jak zajistit maximálně chuťově přitažlivé krmivo pro psa. Hlavními složkami konzervovaných krmiv pro psy je maso, vedlejší masné produkty; bílkovinné koncentráty, doplňky minerálních látek a vitamínů. Většina konzervovaných krmiv pro psy představuje chutný zdroj kvalitních bílkovin, vitamínů a minerálních látek, jejich energetická hodnota je však nižší. Proto jsou zpravidla zkrmována současně s jinými krmivy (např. suchary nebo jinými sušenými krmivy, které jsou zdrojem energie, některých minerálních látek a vitamínů). Výhodou konzervovaných krmiv je i to, že představují nezávadné výrobky s dlouhodobou udržitelností, bez zvláštních nároků na podmínky skladování. Polosuchá krmiva jsou takové masové typy krmiv pro psy, které obsahují 15 už 30 % vody. Tato krmiva se vyrábějí z pestré palety surovin včetně masa, vedlejších masných produktů, sóji, jiných rostlinných bílkovinných koncentrátů, obilovin, tuků a cukrů. Technologie výroby umožňuje měnit obsah vody v širokém rozsahu a tak se výrobky mohou blížit suchým krmivům (15 % vody) nebo mají podobu mírně šťavnatých krmiv (25 až 30 % vody). Polosuchá krmiva mají větší nároky na skladování. Suchá krmiva pro psy mohou být dodávána jako kompletní krmiva nebo krmiva určená k míchání, která se podávají jako součást krmné dávky společně s krmivy bohatými na bílkoviny, jako čerstvé maso, rybí nebo psí konzervy. Skompletní krmiva jsou obvykle sestavena tak, aby poskytovala odpoví~lající množství všech živin pro určitou životní etapu zvířete, jeho konkrétní pracovní zatížení apod. Suchá krmiva neobsahují dostatek vody (15 až 20 %) potřebný pro růst bakterií a plísní, proto se mohou dlouhodobě skladovat suchých a chladných podmínkách. Vyráběna jsou obvykle z obilovin, bílkovinných koncentrátů živočišného nebo rostlinného původu (např. masokostní moučka, sójová moučka, rybí moučka), tuků, minerálií a vitamínových doplňků. Hlavní nevýhodou suchých krmen je, že jsou chuťově mnohem méně přitažlivá než krmena šťavnatá, jako maso a konzervovaná krmiva.

Krmení psa
Pro zachování zdraví služebního psa je nutné, aby množství zkonzumovaného krmiva uspokojilo jeho potřeby energie a živin. Krmná dávka může sestávat z jednoho vhodného krmiva nebo ze směsi krmiv o různé koncentraci energie a živin, přičemž denní potřeba je dána fyziologickým stavem zvířete. Nedostatky v krmení se objeví nejdříve u psů v intenzivním růstu, u kojících fen nebo u psů s vysokým pracovním zatížením, tzn. u psů, kteří mají vysoké nutriční požadavky.
V podmínkách Policie ČR jsou dospělí služební psi obvykle krmeni l krát denně. Výhodou jednoho krmení denně je, že potrava může být podána v dostatečném množství pro uspokojení chuti a nasycení. Štěňata nejmladších věkových kategorií by měla být krmena 4 až 5krát denně, po odstavu 3 až 4krát denně. Jakmile štěně dosáhne poloviny hmotnosti dospělého psa, je možné v případě, že jsou podávaná krmiva dostatečně koncentrovaná, počet krmení snížit na 2krát denně. U služebních psů při velkém pracovním zatížení u kojících fen se doporučuje větší počet krmení, aby měli lepší možnost strávit velké dávky krmiva, které nezbytně potřebují.
Nejčastější důsledky chyb ve výživě psů
Mezi nejčastější důsledky chyb ve výživě psů můžeme zařadit obezitu, podvýživu a křivici.
Obezitu (přetučnělost) charakterizuje nadměrná tvorba a ukládání tuku nejen v podkožním vazivu, ale také v jiných částech a orgánech těla. Jedná se o metabolickou poruchu celého organizmu. Hlavní příčinou obezity je soustavné překrmování při nedostatečném pohybu psa. Na obezitě se podílí i další faktory jako konstituce psa, pohlaví, věk, nemoc apod. U obézních psů se tuk ukládá zejména v podkoží, slabinách, v játrech, ledvinách a srdečním svalu. Hmotnost těla se zvyšuje tvary se zaoblují a objem břicha se zvětšuje. Postižený pes se nerad pohybuje a snadno se unaví. U takto postiženého psa je nutné zavést redukční dietu (především z krmné dávky odstranit tuky a omezit cukry), jeden den v týdnu zavést hladovku a umožnit psovi dostatek pohybu.
Podvýživa je chorobný stav provázený zmenšením objemu těla, úbytkem tělesné hmotnosti a sníženou odolností organizmu. Příčinou onemocnění jsou chyby v krmivu (nedostatečné množství, neplnohodnotné vzhledem k zátěži nebo škodlivé) a v krmení (nepravidelnost). Dalšími příčinami mohou být poruchy v přijímání krmiva a v jeho trávení (různá onemocnění trávicího aparátu) a poruchy metabolizmu (např. cukrovka). Podvýživa může být také jedním z klinických příznaků infekčních onemocnění, parazitárních invazí nebo nádorových onemocnění. Postižená zvířata tělesně slábnou, neochotně se pohybují, mají vpadlé oči, nápadná je viditelnost kostních výběžků kostry a meziobratlových prostorů, klesání výkonnosti, zvíře se snadno unaví, kůže ztrácí elasticitu a srst je nevzhledná, bez lesku. Průběh bývá zpravidla chronický. U postižených psů je nutné odstranit základní příčinu a upravit výživu.
Křivice (rachitida) je onemocnění štěňat a mladých psů způsobené poruchou v látkové přeměně vápníku, fosforu a vitamínu D. Onemocnění spočívá v poruše normální mineralizace kostí, ty se pod váhou těla snadno ohýbají a mohou vzniknout velmi vážné deformity v utváření kostí. K častým příznakům patří tzv. rachitický růženec, který představuje na pohmat zřetelné zesílení v místě spojení žeber a chrupavek. Vzácně se hůře vyvíjí chrup (opožděná výměna, vliv na sklovinu, zubní kazy). Postižená zvířata se špatně pohybují, jejích klouby jsou na pohmat bolestivé, končetiny v různém stupni deformované, štěňata se opožďují v růstu. Léčba zvířat spočívá v dotaci vápníku a fosforu v optimálním poměru a množství v krmné dávce (minerální a vitamínové preparáty, v těžších případech injekční léčba), omezení pohybu psa; snížení tělesné hmotnosti psa, z krmné dávky vyloučíme vejce. Důležité je také odčervení zvířete, případně provedení koprologického vyšetření trusu a následné cílené odčervení. Léčba je úspěšná pouze před dokončením kosterního vývoje.



Klapzubova jedenáctka

4. října 2009 v 20:24 | Monďula |  čtenářský deník
Autor: Eduadr Bass
Ilustrátor: Josef Čapek
Nakladatelství: Albatros
Rok vydání: Nakladatelství Albatros 1976, 6. vydání

Starý Klapzuba měl 11 synů a nevěděl, co z nich udělat a tak z nich postavil fotbalové druřstvo. Dělali dechová a fyzická cvičení a pilně trénovali. Brzy vyhrávají všechny zápasy od první do třetí třídy. Navštívili také Evropu. Když hráli v Anglii tak se na zápas přišel podívat i Angl. král. Král chtěl dát svého syna ke Klapzubům. Jednou na ně přišla krize a už se jim nechtělo hrát, když v tom dostali telegram z Austrálie i s pozvánkou na MS. Austrálii nakonec také porazili. Na zpáteční cestě ztroskotala jejich loď, ale Klapzubáci se zachránili. Doplavali na ostrov lidožroutů, kteří si chtěli zahrát pod podmínkou, když vyhrají Klapzubáci smí odjet domů, a jestli ne lidožrouti je sežerou. Klapzubáci vyhráli a odpluli domů.

Můj názor: Kniha se mi moc nelíbila, protože byla spíše pro kluky, ale některé kapitoly byly hezké a sradndovní.


Další sb

4. října 2009 v 20:04 | Monďula |  Spřátelené blogy
Tak mám dlaší SB!A je to:KatHynKaaA


Evanescence

2. října 2009 v 18:10 | moník |  Celebrity, celebrity a jejich trapasy
překladu znamená: evanescence (ev'e-nes'ens) - něco jako pomíjivost, nestálost nebo zmizet jako pára

Arkansas určitě není tím pravým a známým hudebním centrem a přesto právě odsud pochází skupina "Evanescence", jejíž debutové album "Fallen" se vyšvihlo až na šestou příčku americké albové hitparády.

Soubor navzdory místu původu, kde se údajně hraje jen pop rock a death metal, neztratil kontakt se současnou hudební scénou. Na zdařilém debutu chytře skloubil moderní rock ovlivněný numetalem s odkazem temného postpunku osmdesátých let.

Působivost dodává písním zpěvačka Amy Lee. Přestože její projev je stylově odtažitě mrazivý, nechybí jí nasazení a energie. I v hudbě se skupina snaží udržovat původního ducha i náladu podobnou té, kterou před lety přinášela Siouxsie, přitom však držet prst na pulsu doby . Písně mají moderní plný zvuk, nechybí jim patřičná energie, a přitom ctí temnou náladu. Příjemným zpestřením je i občasné použití orchestrálních zvuků, které neslouží pouze k vytvoření nálady, ale podílejí se přímo na stavbě jednotlivých skladeb.

Z jednotlivých písní je však patrné, že soubor svůj hudební koncept pečlivě propracovával, Amy Lee se zná s kytaristou Benem Moodym od školních let a tvoří dobře sehranou dvojici, která je jádrem celého čtyřčlenného souboru.
Jak skupina vznikla
Americký hudební tisk má novou senzaci, která si říká EVANESCENCE. Kapelu založila dvacetiletá zpěvačka Amy Lee a kytarista Ben Mood v arkansaském Little Rock koncem 90. let. "Byli jsem na takovém letním táboře", vzpomíná Ben, "...a já jsem tam jednou zaslechl Amy, jak hraje na piano píseň od Meat Loafa "I'll Do Anything For Love". Tak jsem se k ní se zájmem vydal a ona mi tu písničku hned také zazpívala. Úplně mě to dostalo a já ji na místě přemluvil, abyvhom společně založili kapelu. Máme naprosto stejnou hudební vizi a milujeme stejnou muziku, takže když se dáme do komponování, navzájem se skvěle doplňujeme."
Ovlivněni hudnou BJORK, DANNYHO ELFAMA a TORI AMOS, začali společně skládat své vlastní písně. Prosadit se ale originální autorskou tvorbou nebylo vzhledem k hudebním tradicím amerického Středozápadu nic snadného. Teenageři zde jedou hlavně v death metalu a starší generace zase preferuje podstatně měkčí hudební styl.
"Hned druhou skladbu, kterou jsme napsali, sedmiminutový, gothic-rockový opus "Understanding", začala z neznámého důvodu často hrát lokální rozhlasová stanice", vzpomíná Ben. "Doslova přes noc jsme se ve městě stali populární, jenže nás nikdo vlastně neznal a ani netušil, kde by nás mohl najít. A to vše jen kvůli tomu, že jsme si nemohli dovolit odehrát koncert. EVANESCENCE jsem byl jen já a Amy a peníze na doprovodné muzikanty jsme zkrátka neměli." Publicita ale v Americe hodně znamená, a tak netrvalo dlouho a smlouva s WIND-UP byla na světě a EVANESCENCE mazali nahrávat své debutové album.

Nahrávalo se a mixovalo na různých místech - "Track Record Inc.", "Conway Recording Studios" a "NRG Recording Studios" v North Hollywoodu, ale také v "Ocean Studios" v Burbanku. Produkce se ujal Dave Fortman (BOYSETSFIRE, SUPERJOINT RITUAL) a debutové album "Fallen" bylo na světě. A stalo se, co očekával málokdo. Za 6 týdnů od jeho vydání získalo v USA platinovou desku a v Evropě za první týden přesáhl jeho prodej 1 milión kusů. A o co tedy jde? Lehce melancholický a gotickým rockem načichlý zvuk EVANESCENCE je postavený především na monumentálních klávesách, moderní elektronice a samplech, výrazně riffující kytaře a rockové rytmice a především na ženském vokálu. Amy Lee zpívá silným, plným a nádherně znělým vokálem, ovšem její frázování a celkový přednes se po čase stane příliš jednorozměrným a stereotypním a snad i díky jejímu mládí postrádá její přednes opravdovou hloubku pocitů a skutečný prožitek. A stejné tak je to i s hudbou.

EVANESCENCE tvoří dnes kromě Amy Lee a Bena, který má kromě kytary na starosti ještě perkuse a programování, také David Hodges na piano a klávesy, Francesco DiCosmo na baskytaru a Josh Freeese na bicí. "Právě v takovém složení jsme schopni i na živo předvést to, co stvoříme ve studiu," tvrdí Ben. "Ve stejné kvalitě a se stejnou silou."

"Ale my jsme teprve začali. Jen se nechte překvapit, ještě nás vůbec neznáte. My jen doufáme, že se to změní," vzkázala Amy fanouškům prostřednictvím magazínu Rolling Stone. Zdá se, že o Evanescence ještě uslyšíme.