Září 2009

Americký stafordšírský teriér

27. září 2009 v 15:36 | Monika |  Atlas plemen psů
Název plemene: Americký stafordšírský teriér

Oficiální zkratka v ČR: AST
Využití: Služební pes

Číslo standardu FCI: 286
Skupina FCI: III - Teriéři
Sekce FCI: 3 - psi typu bulteriéra
Původ a historie

Jak již bylo zmíněno, předky má Americký stafordšírský teriér v anglických buldocích a teriérech. Jejich křížením vznikli jeho nejbližší příbuzní, Americký pitbulteriér a Anglický stafordšírský bulteriér. Stafordšírský bulteriér přicestoval do Ameriky z Anglie spolu s anglickými imigranty někdy v 19. století. Pro potřeby psích zápasů, které se staly velmi populární v Americe třicátých let, byl z menšího a lehčího anglického teriéra vyšlechtěn mohutnější a statnější Americký teriér. Šlechtění se ubíralo dvěma směry a Americký teriér nebyl zpočátku typově ustálen. Protože však bylo nutné ustavit standard plemene, došlo k oddělení obou šlechtitelských linií a vznikly tak dvě samostatná plemena: Americký stafordšírský teriér a Americký pitbullteriér, který však ještě nebyl Mezinárodní kynologickou federací FCI jako plemeno uznán. Na rozdíl od svého předchůdce byl stafordšírský teriér šlechtěn pro výstavní účely a v roce 1936 byl schválen jako plemeno Americkým klubem chovatelů psů. V roce 1972 bylo plemeno zaregistrováno i FCI, již jako Americký stafordšírský teriér. U nás se stali známými až po revoluci v roce 1989.

POPIS
Svým nevelkým vzrůstem Americký stafordšírský teriér dělá dojem velmi silného a výkonného psa. Výška v kohoutku psů je 46 až 48 cm, a u fen 43 až 46 cm. Váha musí odpovídat rozměrům. Velká hlava je střední délky, lícní kosti jsou svalnaté. Čumák kvadratický, široký a vypouklý. Uši krátké, posazené vysoko. Oči jsou temné, široce umístěné. Nedovoluje se růžové zabarvení víček. Krk je silný a středně dlouhý. Hruď široká a hluboká. Přední nohy přímé, široce postavené, což dovoluje rozvinutí hrudi. Bedra mají silnou svalovinu. Ocas je posazen nízko, je krátký, přímý s tenkým konečkem. Srst je krátká, hustá a lesklá. Barva se připouští jakákoliv - jednobarevná i se skvrnami.

Povaha

Americký stafordširský teriér je velmi aktivní a extrovertní pes, věrný své rodině, odvážný a ostražitý, ale ne bezdůvodně agresivní. K cizím psům se chová silně dominantně a bez důsledného vedení může vyhledávat rvačky.
Potřebuje kontakt s lidmi a dostatek pohybu, rád si hraje s dětmi. Díky své učenlivosti a snaze zavděčit se pánovi vyniká i v psích sportech. Není to ovšem plemeno pro začátečníky a nezkušené pejskaře, protože vyžaduje pevnou a jasnou výchovu bez kompromisů, zároveň ale nesnáší křik, bití a nevyrovnanost. Cvičitel musí působit klidnou, sebejistou autoritou.

ZBARVENÍ
Jakákoli barva, jedna či více barev. Přípustná je i skvrnitost, srst by však neměla být zcela bílá nebo bílá z více než 80%. Černo-tříslová či černo-játrová se nedoporučují.

VELIKOST
Velikost a váha by měly být ve správných vzájemných proporcích. Doporučuje se výška v kohoutku psů 46 - 48 cm, u fen 43 - 46 cm.






Soused

25. září 2009 v 18:07 | mony |  Akta x
Zdroj: časopis Top dívka, Julie (12 let)

Já a kámoška Jana jsme se nudily, ale pak jí něco napadlo. Řekla: ,,Vsadím se, že se neodvážíš ze srandy zazvonit na mého souseda!"Proč bych neměla mít odvahu?! Krátce na to už jsem zuřivě zvonila u jeho domu a vzápětí jsem se schovala za zdí, abych viděla, co se stane. Velice nepříjemný starý muž stál ve dveřích a díval se na mě. Další den ve škole mi Jana vyprávěla, že její soused v noci zemřel. V tu chvíli mi proběhl mráz po zádech. Následující noc mě uprostřed spánku vzbudilo hlasité sténání. Když jsem se zvedla z postele, koukala jsem přímo do dvou žhnoucích zelených očí...


Fakt super vtipy!

21. září 2009 v 18:36 | monyss |  Vtípky
Pondělní otázky

V nový školní rok přijde do třídy nová paní učitelka a říká: "Dobrý den, děti, připravila jsem si pro vás hru na celý školní rok. Každé pondělí vám zadám otázku a ten, kdo na ní odpoví správně, může být celý týden doma. V pondělí přijde do školy paní učitelka a zeptá se dětí: "Kolik kilometrů má Sahara? "Všichni mlčí. Další pondělí přijde paní učitelka do třídy a vykřikne: "Kdo sem dal tu krysu?!" Přihlásí se Pepíček a řekne: "To jsem byl já, paní učitelko a nashledanou za týden!"

Tetování na zádech

"Co to máš na zádech za tetování: AVZ-48-5S?" "Ále, manželka zařadila zpátečku, zrovna, když jsem zavíral garáž!"
Blondýna v supermarketu

Proč blondýna nechodí do supermarketu? Na dveřích je nápis: táhněte k sobě

Kočka a prase

Říká kočka praseti: "Hej čuníku, už vím, co z tebe bude, až vyrosteš." "Jé ty jsi četla můj horoskop?" Kočka: "Ne, kuchařku."

Potkají se dva

"Lojzo od čeho máš tu bouli na čele?" "Ále mucha." "Co štipla?" "Ne, sedla a brácha ji zabil lopatou."

Smutná zpráva

Pacient zemřel a lékař takhle jemně oznamuje pozůstalé manželce tuto smutnou událost: "Vážená paní, mám pro vás dvě zprávy. Jednu dobrou a jednu špatnou. Nejdřív vám řeknu tu dobrou: Vysoké teploty vašeho manžela už klesly."

Pepíček a prase

Pepíček je na prázdninách u babičky. Vidí poprvé prase. Hned volá: "Babi, babi to prase dělá jak můj táta když spí."

Vnímavá letuška

Letí Američan,Rus a Čech letadlem, příjde letuška a říká: " Jé,zase vy tři?"

Nakupování u Vietnamců

Kolik stojí tahle mikina?" "Ťiťapade." "Tady je flek." "Dvětěpade." "Dáte mi paragon?" "Stopade." "Máte tu vůbec povolení k pobytu?" "Dálek." :D

Topolánek a Paroubek

Prochází se takhle Topolánek s Paroubek a po cestě se plazí had.Paroubek vystartuje a hada za šlápne. Topolánek na to: "Co to děláš? Jsme v demokratickém státu. Tady má každý právo na život."Jdou dál. Vtom jim přes cestu začne skákat žába. Topolánek vystartuje a žábu zašlápne. Paroubek povídá: "Co to děláš? Neříkal jsi, že máme demokracii? A že má každý právo na život?" Topolánek na to: "Plazit se můžou, ale kdo jim dovolil si vyskakovat?"

Ubrus

"Pane vrchní, v tom ubrusu je díra!" "Počkejte, donesu vám jehlu a nit."

Černější černoška

Tři maníci se hádaj u piva, kdo kdy viděl černější černošku. První: "Já viděl černošku co nebyla ve tmě vůbec vidět!" Druhý: "Já znám černošku, který při kojení teče místo mlíka kakao!" Třetí si odkašle a povídá: "To já vám znám lidi černošku, která když si uleví, tak lítají saze!"

Kreslený vtip!


Newton Faulkner-Teardrop

19. září 2009 v 18:17 | Monča |  texty písní
Love, love is a verb
Love is doing word
Fearless on my breath
Gentle impulsion
shakes me, makes me lighter
Fearless on my breath
teardrop on the fire
Fearless on my breath
Nine night of matter
black flowers blossom

Fearless on my breath
Black flowers blossom
Fearless on my breath
teardrop on the fire
Fearless on my breath
Water is my eye
Most faithful mirror
Fearless on my breath

Teardrop on the fire of a confession
Fearless on my breath
Most faithful mirror
Fearless on my breath
Teardrop on the fire
Fearless on my breath

Hodnocení sb...

16. září 2009 v 18:24 | Mončičák |  Spřátelené blogy
-Upa velcí miláčci dodržují pravidýlka chodí sem skoro furt a no prostě je mám nejradějíí
Pussy-anzhela
-Vidím to dost bledě koukej si to zlepšit!
annuliie, Miess
-nj sou to ještě miláčci ale né takovýý
medvídek, ZDENINA,

Tak doufám že jsem to rozdělila spravedlivě!

9. řetězák

14. září 2009 v 20:17 | monďa |  Řetězáky
I.
První věc, kterou udělám když vstanu, je...
Zacvaknu budík, oblíknu si župan a jdu vykonat každodenní hygienu.

Má představa perfektního rande je...
Tak jelikož jsem romantik, tak asi někde v lese a nebo na rozkvetlé louce!
Kdybych měla schůzku s fanouškem...
Tak to kdyby se stalo tal to by byla velká sranda...No tak určitě bych se tvářila mile a snažila bych se být kakarádská!

Kdyby mi fanoušek nabízel polibek, tak bych…
Přijala bych, ale jen na tvář a ten fanoušek by musel být sladkej!

Vlastnosti, které mám ráda na mužích jsou…
Pravdomluvnost, odvážnost, upřímnost, otevřenost!Ale stejně je pro mě nejduležitější abych si se svým klukem rozuměla a mohla sním mluvit o všem!toho si cením, ale buhužel jsem potakala jen jednoho, kterej splnuje tyto ožadavky, ale bohužel je už zadanej!

Mé nejlepší místo na těle je…
Tak to fakt nwm, ale asi oči ty mám na sobě nejradši!
Nejdražší věc, kterou jsem si koupila…
Mě to kupujou rodiče takže, fakt nwm, ale asi boty za 800KČ.
Tři věci bez kterých bych nemohla být…
Tak rodinu, kamarády a mého psa, ale pokud myslíte předměty tak asi:nějakej dobrej alkohol, pc a mobil.
Nejlepší věc, která se dá dělat po srdcervoucí záležitosti je…
Vybrečet se a druhej den jít ven a zahrát si vybyjenou a představovat si soupeře jako toho, kdo nám ublížil!Teda mě to aspon pomáhá!
Kdybych mohla být hudební nástroj, byla bych
Piáno!
Nejlepší způsob, jak mě udělat šťastnou je…
Takže kdyby to byl kluk kterýho bych měla ráda tak by mi stačilo obejmutí a sladká pusu a od rodiny, že mě vyslechne a rozveselí!

II.
10 nejlepších přátel?
Tolik já mám nejlepšího přítele psa a kamí, ale tak dobře pokusím se:Takže můj pes, Bára, Magdaléna, Sára, Tereza, Lucka, sestřenice, Jakub, a víc jich do hromady nedám!
9 věcí, které potřebuji k životu?
Vzduch, pláč, psa, rodinu, jídlo, pití, pokec s kámošema, pc a mobil

8 vlastností, kterých si na lidech vážím?
Tolerance, přátelskost, upřímnost, spontánnost, sebekritika, chytrost, pravdomluvnost, ovladatelnost

7 vlastností, které na lidech nemám rád?
Arogance, namyšlenost, pokrytectví, faleš, pyšnost, nafoukanost, lhavost.

6 nejoblíbenějších skupin?

Evanescence, nightwish, nigtwork, the black eyed peas, pussycat dolls, MSM

5 životních lásek?
Tak 5 jich určitě není!Můj pes, táta, máma a dřív to bych Martin, ale to je už konec.:-(
4 lidi, pro které bych byla ochotna zemřít?
Máma, táta, brácha, pes

3 životní motta?
Co si neuděláš sám to nemáš!
Raději zemřít pro něco, než nežít pro nic.
Přátelství je víc než láska!

2 životní chyby?
Chování vůči mému klukovi, sry ted mě to mrzí, ale už to nejde vrátit!
Nadávání a posměšky jedné kamarádce ze třídy, byla jsem fakt svině!

1 okamžik, který bych vrátila zpět?
1. září 2009, -Martine však ty víš!
III.
Co tě napadne při slově...

Škola - základ životy, nuda, pruda, kamoši, 1. lásky

Moře - krása, písek, slunce

Sníh - zima, lyžování, chata, sněhuláci

Internet - super věc:icq, lide.cz, facebook a blog.cz
Dveře - cesta někam

Kolo - nic mě nenapadáxD

Afrika - nebezpečnej hmyz, černoušci, nemoci

Asie - Japonsko, anime, kámoška Magda a Aniko!

Amerika - něco velkého, plného bláznivých tlustých lidí, dvojčata, teroristi
Sobota - volno, klid, spaní dlouho
Jaký vztah máš k....?

Cigaretám - žádný velký, někdy si dám, ale není to priorita!
Alkoholu - větší než k cigaretám, dám si na nějakých oslavách, zapíjím žal

Drogám - hnus...
Homosexuálům - no u holek mi to nějak nevadí ale ty kluci to je už horší!
Co si myslíš o těchto stylech?

Emo - nějak mi nevadí, líbí se mi jejich styl oblíkání a kombinace barev!
Punk - lidi co maj vlastní názor a navíc punk je fajnová hudba!
Scene - totéž co emo, je to jejich věc a styl a já jim ho nebudu brát a ani zakazovat§
Disco - to není styl, podle mě je to oblečení který si vemu třeba jen jednou v životě na diskšku!
Hip Hop - NESNÁŠÍM HOPPERY a ani tento styl!
Kdybys měla 60 miliónů korun.....

Změnil by se ti nějak život? - určitě nemuselal bych pracovat ajenom bych lenošila a nakupovala hadříky, botky, kosmetiku, a chodila na kalby a na párty!

Rozdala bys je? Kdyby jo, komu? - No asi bych něco dala rodičům, udělali pro mě toho dost, ale zbytek si nechala!

Co by sis šel/ šla hnedka koupit? - určitě bych si zaplatila dovolenou u moře!
Chovala by ses k lidem jinak? - A měla bych důvod?

A tady máš zase na výběr... :

Měsíc bez počítače // bez mobilu - tak asi bez mobilu!ptž na pc je icq a na něm závisí moje komunikace s okolním světem!
Dovolená na Bahamách // na Novém Zélandu - hmmmm těžká volba, ale asi Bahamy!

Trpět Anorexií // Obezitou - určitě anorexií....nwm proč ale už mě z ní hodně lidí obvynuje!
Pracovat jako kadeřnice // kosmetička - asi jako kosmetička, nechtěla bych se někomu hrabat ve vlasech!

Mít v budoucnu rodinný dům // byt - já jsem od mala zvyklá na dům se zahradou, takže proč to měnit ne?!

Švédsko

12. září 2009 v 21:46 | Monďula |  Referáty-nový zéland
Vlajka Švédska
¨
Znak Švédska

Hl.město: Stockholm

Rozloha: 449 964 km²

Počet obyvatel: 9 292 359

Švédsko je stát na severu Evropy.Hraničí s Norskem na západě a Finskem na severovýchodě. Na východě Švédska leží Baltské moře.
Velkou část země pokrývají lesy a horská divočina. Hustota obyvatelstva je nízká, většina je koncentrována v městských oblastech. Mezi nejdůležitější přírodní zdroje Švédska se řadí voda, dřevo a železná ruda, jež jsou jedním z pilířů prosperující švédské ekonomiky. Švédsko má rovněž poměrně štědrou sociální politiku a svým občanům poskytuje vysoký životní standard, a země je považována za ekologicky čistou, moderní a liberální.
Hlavním městem Švédska je Stockholm. Švédsko je konstituční monarchií a králem je Carl XVI Gustaf.
Název země (Sverige) se odvozuje od germánského kmene Sveů ,který ve středověku obýval oblast centrálního Švédska - Swerige (Svea rike, říše Sveů) bylo původně označení pro tuto oblast. Název kmene není úplně jasný, patrně je odvozen od pragermánského *swihoniz s významem "my sami".

-Dějiny

Území Švédska bylo obýváno již v době kamenné. Nejstarší obyvatelé byli zřejmě lovci a sběrači, kteří se živili tím, co jim poskytovalo moře (dnes označované jako Baltské moře).
Není známo, kdy Švédské království vzniklo, ale už v roce 98 n.l. římský historik Tacitus píše o panovníkovi, který vládl nad zemí Svealand. Historici ale většinou považují za vznik Švédska spojení území Svealand a Götaland pod jednoho panovníka, krále jménem Erik VIII. (970-995). Začátkem středověku patřili Švédové mezi Vikingy. Pokřesťanštění ve 12. století přispělo ke vzniku jednotného švédského státu. V roce 1389 se tři státy Norsko, Dánsko a Švédsko sjednotily do jedné monarchie (tzv. Kalmarská unie). V 15. století vzdorovali Švédové snaze centralizovat moc pod korunu Dánska, což vyústilo v ozbrojené konflikty. Švédsko se nakonec odpojilo v roce 1521, kdy Gustav Eriksson Vasa, od roku 1523 známý jako Gustav I. Vasa založil dědičnou monarchii a tím moderní švédský stát. Gustav Vasa je tak Švédy považován za otce národa. 17. století bylo ve znamení rychlého rozmachu, který zařadil Švédsko mezi evropské velmoci. Tato pozice se však začala hroutit v 18. století, kdy imperialistické Rusko bojovalo se státy severní Evropy ve velké severské válce, což vedlo až k oddělení východní poloviny Švédska, ze které vzniklo Finské velkoknížectví Ruska.
Novodobá historie Švédska je převážně pokojná. Poslední válkou byla výprava proti Norsku v roce 1814, po které vznikla Švédskem řízená unie s Norskem. Tato unie se rozpadla v roce 1905. Švédsko zůstalo neutrální i v průběhu světových válek a neangažovalo se ani ve studené válce. Ani dnes není země členem žádné vojenské aliance. Roku 1995 vstoupilo do Evropské unie.

-Obyvatelstvo

Počet obyvatel: 9 292 359 (ke 30. červnu 2009), z toho většina obyvatel (cca 8 730 000) jsou Švédové a 562 000 cizinci. Ovšem podíl osob s imigrantským původem (osoby narozené v zahraničí a osoby narozenými ve Švédsku s oběma rodiči narozenými v zahraničí) činí 17,9% (k 31. prosinci 2008).Tyto přistěhovalce do země přivedl štědrý švédský sociální systém a vcelku benevolentní přistěhovalecký režim socialistických vlád. Dále jsou v zemi menšiny Dánů v jižní části země, Finů a Sámů na severu.
Největší hustota zalidnění je v oblasti Öresundu na jihu Švédska a v údolí jezera Mälaren ve středním Švédsku.
Plodnost v zemi kolísá okolo 1,9 dítěte na ženu v plodném věku, čímž je sice Švédsko na předních příčkách v přírůstku obyvatelstva v Evropě, ale v podprůměru na světě.
Nejrozšířenější křestní jméno při narození je Erik a William.

J-azyk

Švédština je severogermánský jazyk, podobný norštině a dánštině, kterým hovoří většina obyvatel Švédska. Základem švédštiny je de facto dánština a všechny tři jazyky jsou si vzájemně bez potíží srozumitelné. Zajímavé je, že švédský parlament švédštinu nikdy neschválil jako úřední jazyk Švédska. Označuje se pouze jako "hlavní jazyk" (huvudspråk). Od roku 1999 je ovšem schváleno 5 jazyků menšin (finština, romština- tornedalská finština, laponština a jidiš), které je možno používat v úředním styku ve vybraných regionech.

-Urbanizace

Ve městech žije 85% obyvatel Švédska, přičemž podle švédských hledisek je městem uzavřené sídlo s více než 200 obyvateli. Největšími městy jsou Stockholm, Göteborg, Malmö a Uppsala.

-Náboženství

Pokřesťanštění Švédska, které probíhalo od poloviny 9. století do 12. století, přispělo ke vzniku jednotného švédského státu. V roce 1527 přestoupilo Švédsko pod vládou Gustava I. Vasy k luteránství. K luterské církvi se v současnosti hlásí kolem 80% obyvatel Švédska.

Ekonomika

K pilířům prosperující švédské ekonomiky patří přírodní zdroje - voda, dřevo a železná ruda. Švédsko má rovněž poměrně štědrou sociální politiku a svým občanům poskytuje vysoký životní standard. Výnosy z daní tvoří 51,3 % HDP, což je nejvyšší číslo ze všech ostatních zemí.

-Zemědělství
  • plodiny
  • rybolov a lesnictví
  • zemědělské oblasti
-Průmysl
  • strojírenský, těžební průmysl
  • průmyslová střediska a firmy:
    • ABB
    • Electrolux
    • Ericsson
    • Err-Bee
    • Hagmans
    • Husqvarna
    • H&M
    • IKEA
    • Oriflam
    • SAAB
    • Saab Automobile
    • Scania
    • SKF
    • Sony Ericsson
    • Volvo
-Služby
  • místní telefonní operátoři, internetové weby atd.
-Cestovní ruch
  • vývoj cestovního ruchu v zemi
  • hlavní turistická střediska
  • vliv cestovního ruchu na ekonomiku státu.
-Doprava
  • silniční, železniční, vodní, podzemní doprava.
-Kultura
  • výtvarné umění, literatura, divadlo, filmografie, architektura,...
-Sport

Ze švédským sportů patří k nejúspěšnějším na mezinárodním poli florbal, lední hokej, stolní tenis a lyžování.
  • známí švédští sportovci - Peter Forsberg, Anja Pärsonová, Mats Sundin
  • sportovní kluby
  • působnost na mezinárodních šampionátech (např. Olympijské hry)
- Věda a školství

  • známí švédští vědci - Nils Gustaf Dalén, Alfred Nobel
  • školní systém
  • vynálezy
Mapa Švédska
Poloha Švédska



Finsko

10. září 2009 v 17:13 | moník |  Referáty-tropické deštné lesy
Vlajka Finska

vlajka

Znak Finska
znak

Hl. město: Helsinky

Rozloha: 338 145 km²

Počet obyvatel: 5 211 311

Jazyk: findština, švédština

Finská republika je severská země v severovýchodní Evropě, kterou omývá Baltické moře na jihozápadě, Finský záliv na jihovýchodě a Botnický záliv na západě. Finsko sousedí na souši s Ruskem na východě, Švédskem na severozápadě a Norskem na severu a na moři má společnou hranici navíc s Estonskem. Pod finskou suverenitu patří také souostroví Ålandy na jihozápad od pobřeží, které však má rozsáhlou autonomii.

Geografie

Mapa Finska

Finsko je zemí tisíců jezer a ostrovů, necelých 10 % jeho plochy pokrývají jezera. Přesněji je ve Finsku 187 888 jezer větších než 500 m² a 179 584 ostrovů, z nichž jen 80 897 leží v moři.[3] Jezero Saimaa je čtvrté největší v Evropě. Finská krajina je převážně rovinatá s nízkými kopci. Nejvyšším bodem je Haltitunturi s výškou 1328 m nad mořem. Nalézá se daleko na severu Finska na hranici s Norskem. Kromě mnoha jezer krajině dominují rozsáhlé severské lesy, které zaujímají asi 76 % souše a stále se zvětšují, a obdělávaná půda. Převážná část ostrovů leží jihozápadě (souostroví Ålandy) a podél jižního pobřeží ve Finského zálivu. Finsko je jednou z mála zemí na světě, která se stále zvětšuje. Od konce poslední doby ledové se země izostaticky zvedá každý rok až o 8 mm a zvětšuje se tak zhruba o 7 km2.
Podnebí jižního Finska je severské mírné. V severním Finsku, obzvláště v Laponsku převažuje subarktické podnebí charakteristické studenými, někdy krutými zimami a relativně teplými léty.
Finsko z oběžné dráhy 29. května 2002 a 19. února 2003

Počasí významně ovlivňuje jak Golfský proud, tak vnitrozemské podnebí západní Sibiře. Teploty se mohou, zejména v zimě, měnit velmi rychle. Někdy se teplota změní i o několik desítek °C během jednoho dne. V zimě je většina území Finska pod sněhem. V jižním Finsku je po většinu zimy několik desítek cm sněhu, který postupně připadává. Jezera v zimě zamrzají, obvykle v listopadu, větší jezera v prosinci. Rozmrzají pak v dubnu, případně v květnu. Zamrzají i okolní moře.
Čtvrtina finského území leží za polárním kruhem. Díky tomu se zde dá zažít půlnoční slunce. Čím více na sever, tím je víc dnů, kdy je to možné. Na severním konci Finska v létě Slunce nezapadá po 73 dnů a v zimě nevyjde 51 dnů. V jižním Finsku pak v létě sice Slunce zapadá, ale nesetmí se. V době okolo letního slunovratu jsou noci takzvaně bílé. Okolo zimního slunovratu pak zde jsou nejkratší dny asi pět až šest hodin dlouhé.

Politika

Finská politika je založena na parlamentním systému, ačkoli prezident má také určité pravomoci. Většina exekutivní moci náleží vládě (Státní rada), kterou vede předseda vlády vybraný parlamentem. Státní rada je tvořená předsedou vlády, ministry jednotlivých ministerstev centrální vlády a také Kancléřem pro spravedlnost, který je nejvyšším ochráncem práv ve Finsku a dohlíží na zákonnost jednání veřejných činitelů a dodržování základních lidských práv.
Podle finské Ústavy je nejvyšší legislativní autoritou jednokomorový parlament (finsky Eduskunta). Ten může měnit Ústavu, odvolávat předsedu vlády a přehlasovat prezidentské veto. Jeho zákony nejsou předmětem k soudnímu přezkoumání. Navrhuje je Státní rada nebo některý z poslanců. Poslanci jsou voleni na čtyřleté období poměrným systémem. Volič může při volbách dávat preferenční hlasy jednotlivým kandidátům.
Soudní systém je rozdělen mezi soudy s běžnou občanskou a trestní soudní pravomocí a administrativní soudy řešící spory mezi jednotlivci a administrativními orgány státu a obcí. Jejich soudní pravomoc vystihuje následující příklad: Rodiče nespokojení s umístěním jejich dítěte do školy se mohou odvolat proti školskému výboru k administrativnímu soudu, protože umístění do školy je administrativní rozhodnutí. Finské právo je kodifikované a soudní systém sestává z místních soudů, oblastních odvolacích soudů a Nejvyššího soudu. Administrativní větev sestává z administrativních soudů a Nejvyššího administrativního soudu. Administrativní proces je populárnější, protože je levnější a představuje pro stěžujícího menší finanční risk. Navíc existuje několik zvláštních soudů pro některé oblasti administrativy.
Parlament vznikl v roce 1906, kdy začalo platit všeobecné hlasovací právo. Největší strany v něm zastoupené jsou
  • Strana národní koalice (pravicová),
  • Finská strana středu (agrárníci),
  • Finská strana sociálně demokratická
  • Levá aliance (komunisté)
Je nutno poznamenat, že Finsko zůstalo během Studené války demokratické, ačkoli politická atmosféra byla velmi ovlivněná sousedícím Sovětským svazem. Poměry sil stran se ve volbách mění jen mírně, ale některé dlouhodobé trendy jsou viditelné.
Finská Ústava a její místo v soudním systému jsou neobvyklé, protože neexistuje žádný Ústavní soud a Nejvyšší soud nemá výslovné právo prohlásit nějaký zákon za neústavní. V principu, ústavnost zákonů je ve Finsku ověřena hlasováním v parlamentu. Nicméně Ústavní komise posuzuje nejasné zákony a doporučuje změny, pokud je nutno. V praxi Ústavní komise plní povinnosti Ústavního soudu. Finskou specialitou je možnost přijímat v obyčejných zákonech výjimky z Ústavy, které jsou přijaté stejným postupem jako Ústavní dodatky. Příkladem je třeba zákon o stavu pohotovosti, který dává Státní radě výjimečná práva v případě národního ohrožení. Protože tato práva hrubě porušují základní ústavní práva, zákon byl přijat stejným způsobem jako ústavní dodatek. Nicméně může být zrušen stejným způsobem jako běžný zákon.
Všechny finské soudy mají povinnost dát přednost Ústavě před obyčejným zákonem. Tato pojistka však zatím nikdy nebyla využita.
Jediné další evropské země, které nemají Ústavní soud, jsou Nizozemsko a Spojené království(které nemá psanou Ústavu vůbec).

Ekonomika

Finsko patří mezi vysoce industrializované ekonomiky s volným trhem. Na hlavu vyprodukuje zhruba stejně jako Spojené království, Francie, Německo nebo Itálie. Životní standard ve Finsku je proto vysoký. Mezi klíčové ekonomické sektory se řadí průmyslová výroba, hlavně zpracování dřeva a kovů, strojírenství a odvětví telekomunikací (jmenujme firmu Nokia) a elektroniky. Důležitost obchodu podtrhuje fakt, že se vyváží téměř třetina z HDP. Až na dřevo a několik nerostů závisí hospodářství Finska na dovozu surovin, energie a také některých součástí vyráběného zboží.
Zemědělství je soběstačné v základních produktech, přestože ho omezuje podnebí. Značná část venkovského obyvatelstva pracuje v lesnictví, které patří mezi důležité exportní příjmové zdroje.
Ekonomický růst Finska se v posledních letech pohybuje v řádu procent. Rychle se zvětšující integrace se západní Evropou - Finsko bylo jednou z 11 zemí, které v roce 1999 přijaly euro - bude po příští léta finské ekonomice dominovat.

Finsko 1920-1940






Estonsko

6. září 2009 v 15:47 | Monika
Vlajka Estonska
Vlajka

Hl. město: Tallinn

Rozloha: 45 226 km²

Počet obyvatel: 1 332 893

Jazyk: estonština

Estonsko ležící v severní Evropě je nejsevernější z pobaltských zemí. Členem Evropské unie a NATO je od roku 2004. Od Finska ho na severu dělí zhruba 80 km široký Finský záliv. Na západě se nachází Baltské moře. Suchozemskou hranici má Estonsko na východě s Ruskem, ovšem převážná část této hranice prochází rozlehlým Čudským jezerem. Nejdelší suchozemská hranice je na jihu s Lotyšskem.

Politické uspořádání

Budova Estonského parlamentu v Tallinnu

Estonsko je parlamentní demokracií, v jejímž čele stojí prezident volený jednokomorovým parlamentem. Funkční období prezidenta je 5 let a jedna osoba může být prezidentem nanejvýš ve dvou po sobě následujících funkčních obdobích. Vládu sestavuje premiér jmenovaný prezidentem. Počet ministrů není pevně dán, např. v roce 2005 měl kabinet 15 členů. Vláda je jmenována prezidentem poté, co byla schválena parlamentem.
Zákonodárná moc je v rukou jednokomorového parlamentu zvaného Riigikogu. Parlament má 101 poslanců a je volen ve všeobecných parlamentních volbách, které se konají každé 4 roky. Nejvyšší soudní instancí je Národní soud (Riigikohus) s 19 soudci. Předseda soudu je nominován prezidentem a schvalován parlamentem. Zbylé soudce pak nominuje předseda soudu, nicméně k jejich potvrzení ve funkci je opět potřeba schválení parlamentem.
Kromě běžného hlasování ve volební místnosti je v Estonsku možné hlasovat i prostřednictvím internetu. Elektronické hlasování bylo poprvé použito v komunálních volbách v roce 2005.

Přírodní poměry
Mapa Estonska

Estonsko leží na východním pobřeží Baltského moře (estonsky Läänemeri) v severozápadní části Východoevropské roviny mezi 57,3° a 59,5° severní šířky a 21,5° a 28,1° východní délky. Průměrná nadmořská výška činí pouhých 50 m n. m. Nejvyšším bodem země je Suur Munamägi na jihozápadě (318 m).
Nerostné bohatství je chudé, hospodářské využití mají pouze ložiska ropných břidlic a vápence. 47 % rozlohy země pokrývají lesy. V Estonsku se nachází více než 1 400 jezer a značné množství močálů, rašelinišť a bažin. Většina jezer je poměrně malých, avšak největší Čudské jezero (estonsky Peipsi järv) ležící na východě země zabírá úctyhodných 3 555 km². 3794 km dlouhé pobřeží je značně členité s řadou zálivů, zátok a průlivů. Počet ostrovů a ostrůvků se odhaduje na 1500, přičemž dva největší z nich - Saaremaa a Hiiumaa - tvoří dokonce samostatné kraje.
Podnebí je mírné, i když poněkud chladnější než v Česku, se čtyřmi přibližně stejně dlouhými ročními obdobími. Průměrná teplota se pohybuje od 16,3 °C na ostrovech do 17,1 °C ve vnitrozemí v červenci, který je nejteplejším měsícem, a od -3,5 °C na ostrovech do -7,6 °C ve vnitrozemí v únoru, což je nejchladnější měsíc. Průměrný srážkový úhrn je 568 milimetrů ročně, přičemž nejvíce srážek spadne v pozdním létě.

Náboženství
Tallinnské kostely

Estonci jsou z velké většiny bez vyznání a vliv církví je poměrně malý. Podle projektu Eurobarometr v průzkumech z roku 2005 pouze 16 % Estonců prohlásilo, že věří v Boha, 54 % věří v nějakou duchovní nebo životní sílu a 26 % nevěří v nic z toho. Estonsko tak spolu s Českou republikou soutěží o titul "nejateističtější stát Evropské unie". Převládajícím náboženstvím etnických Estonců je křesťanství, představované luteránskou evangelickou církví. Většina věřících patřících k ruské menšině se hlásí k ruské pravoslavné církvi.
V současnosti se k různým církvím hlásí 31 % dospělého obyvatelstva, přičemž rozdělení je následující:


  • 15 % estonská luteránská evangelická církev
  • 14 % pravoslavná církev
  • 0,5 % baptistická církev
  • 0,2-0,4 % římskokatolická církev
Přítomné jsou i další menší protestantské církve, židé a novodobí pohané vyznávající pradávného estonského boha Taaru.

Litva

4. září 2009 v 18:28 | mony
Vlajka Litvy
Vlajka

Znak Litvy
Znak

Hl.město: Vilnius

Rozloha: 65 200 km²

Počet obyvatel: 3 366 357

Jazyk: litevština (úřední), žemaitština, ruština

Litva
je nejjižnější a největší ze tří pobaltských zemí. Hraničí s Lotyšskem (délka hranic 588 km) na severu, s Běloruskem (677 km) na jihovýchodě, s Polskem (104 km) a ruskou Kaliningradskou oblastí (273 km) na jihozápadě. Litva má 90,66 km písečného pobřeží. Litva je od roku 2004 členskou zemí NATO a Evropské unie.

Dějiny

Orientační mapa Litvy


Lidé žili na tomto území již od pravěku. Historické záznamy svědčí o tom, že obchod tu vzkvétal již kolem roku 50 př.n.l., kdy se odtud vyvážel jantar až do římské říše.
První litevské státní útvary vznikly v 10. až 13. století. V roce 1240 se spojily ve Velkoknížectví litevské. Na počátku 13. století Litevci odrazili německé křižáky a udrželi si nezávislost. Roku 1385 vstoupila Litva do Krevské unie spolu s Polskem. V roce 1569 uzavřelo Velkoknížectví litevské smlouvu s Polskem, tzv. Lublinskou unii. Díky ní vytvořila Litva s Polskem stát dvou uznaných národů. Ve státě měli větší vliv Poláci.
V letech 1702 až 1706 byla Litva okupována Švédy. Litva byla spojena s Polskem až do roku 1795, kdy stát zanikl v rámci třetího dělení Polska. Většina území Litvy připadla Rusku, menší část připojilo Prusko. V roce 1812 bylo území Litvy obsazeno francouzskými vojáky.
Za první světové války bylo území Litvy obsazeno císařským Německem. Německá generalita prosazovala anexi území Litvy, 3. března 1918 podepsala sovětská delegace mír v Brestu s Německem a v něm se vzdala velkého území, do něhož patřila i Litva.
Po rozpadu carské říše se Litva osamostatnila, ale měla napjaté vztahy s Polskem, které obsadilo území okolí města Vilniusu, které bylo Litvou považováno za hlavní město; Litevci zřídili tedy jako hlavní město Kaunas. Litva získala v roce 1923 anexí přístav Klajpedu. V roce 1939 musela Litva vydat právě Klajpedu pod nátlakem Německu. Po okupaci východních částí Polska v roce 1939 bylo území Vilniusu a okolí Litvě předáno Sovětským svazem. V roce 1940 se Litva stala součástí SSSR. Po napadení SSSR v roce 1941 bylo území Litvy okupováno Němci v letech 1941 až 1944.
Novodobý samostatný litevský stát vznikl v roce 1990, kdy Litevská sovětská republika vyhlásila nezávislost. Hospodářská situace však byla svízelná; okamžitě vystartovala inflace a musel být zaveden přídělový systém na potraviny. SSSR nezávislost, byť v ústavě zakotvenou, neuznal a následně 13. ledna 1991 došlo k potyčkám mezi stoupenci litevské samostatnosti (u Vilniuské televizní věže) a sovětskými vojáky rozmístěnými v zemi. Zahynulo celkem 14 lidí a další stovky byly zraněny. Cestu Litvy k uznání nezávislosti ze strany Ruska urychlila snaha dalších svazových republik vystoupit ze svazku ke konci roku 1991.
Litva je od roku 2004 členem NATO a 1. května 2004 jednou z novějších členských zemí EU.

Politika
Litevský parlament Seimas.

Současný prezident Litvy Valdas Adamkus.

Litva je republikou s parlamentní demokracií, která se realizuje v poloprezidentském systému. Prezident se volí přímo. Jednokomorový parlament, Seimas, tvoří 141 poslanců. Současný prezident Valdas Adamkus je v úřadu od roku 2004. Jeho předchůdce, Rolanda Pakse, byl předčasně odvolán pro únik informací. Adamkus, který patří k litevské emigraci, už v úřad prezidenta zastával v letech 1998 až 2003.
Podle výsledků parlamentních voleb z roku 2004 je nejsilnější politickou stranou Strana práce , která získala více než 28 % hlasů a obsadila 39 křesel. Za ní následuje koalice dvou sociálnodemokraticky orientovaných stran, na čele kterých stojí Algirdas Brazauskas (LSDP), 20 křesel) a Arturas Paulaskas .Vládu tvoří koalice LSDP, ke které patří i předseda vlády Gediminas Kirkilas.
Dále mají v parlamentu významné zastoupení Konzervativní strana (25 křesel) a dvě liberální strany, mezi nimi i koalice, kterou vede Rolandas Paksas a která nese emotivně podbarevný název "Za pořádek a spravedlnost" . Do vládní koalice patří unie Rolnické strany a Nové demokratické strany . Dvě křesla obsadila strana polské menšiny


Organizace soudnictví

Litva má čtyřstupňovou soustavu obecných soudů - jedná se o soudy okresní (Apylinkės teismas), krajské (Apygardos teismas), odvolací (Apeliacinis teismas) a Nejvyšší soud (Lietuvos Aukščiausiasis Teismas). Vedle obecných soudů existuje dvoustupňová soustava správních soudů, sestávající z krajských správních soudů (Apygardų administraciniai teismai) a Nejvyššího správního soudu (Vyriausiasis administracinis teismas).

Obyvatelstvo
Pokles počtu obyvatel mezi rokem 1992 až 2003.


Pohyb obyvatelstva
Litevská populace klesá. Potvrzuje to i sčítání lidu v předchozích letech, např. v roce 1989 se počet obyvatel odhadoval na 3 674 800. Litevský statistický úřad (Statistikos Departamentas) odhaduje, že počet obyvatel byl v prvním čtvrtletí roku 2007 kolem 3 384 800. Zaznamenal velký pokles přirozeného obyvatelstva především v důsledku snížení počtu narozených dětí od roku 1991. V roce 1990 se narodilo 56 868 živě narozených dětí a 39 760 lidí zemřelo, kdežto v roce 2001 bylo pouze 31 546 živě narozených dětí a 40 399 zemřelo. A v poslední době - po vstupu Litvy do Evropské unie v roce 2004 - se také Litva potýká s vysokou emigrací. V roce 2008 byl přirozený přírůstek obyvatelstva -0,284 %.

Náboženství
Hora křížů

Z evropských zemí byla Litva christianizována až jako poslední - roku 1386. Dnes se drtivá většina (79 %) obyvatel hlásí k katolické církvi, která má ve společnosti velký vliv, k čemuž výrazně přispělo i to, že v průběhu padesáti let komunistické a ruské nadvlády představovala katolická víra významný sebeidentifikační prvek litevského národa. Litva je jediným státem na území bývalého SSSR, kde má katolická církev dominantní postavení.
K východnímu křesťanství - pravoslavné církvi se hlásí zejména ruské obyvatelstvo (4,07 %). Protestantismus (1,9 %) má z hlediska počtu věřících jen okrajový význam a početně nevýznamné komunity představují i Židé a muslimové. Relativně malou skupinu tvoří ateisté (14,86 %).

Vilnius

Diplom od sb Zdenina

4. září 2009 v 18:16 | mony |  Moje diplomy

THANKS

Lotyšsko

1. září 2009 v 13:17 | monyss
Vlajka Lotyšska
vlajka

Znak Lotyšska
Znak

Hl. město: Riga

Rozloha: 64 589 km²

Počet obyvatel: 2 302 700

Jazyk: Lotyština

Lotyšsko je prostřední ze tří pobaltských zemí. Hraničí s Litvou (588 km) na jihu, s Běloruskem (167 km) na jihovýchodě, s Ruskem (282 km) na východě a s Estonskem (343 km) na severu.

Dějiny

Mapa Lotyšska

Lotyšsko vyhlásilo nezávislost na Rusku 18. listopadu 1918. Po vypuknutí druhé světové války bylo 17. června 1940 okupováno a posléze anektováno Sovětským svazem pod záminkou zvýšení obranyschopnosti SSSR. Během jednoho roku sovětské vlády před německou invazí byly desítky tisíc Lotyšů odvlečeny do sibiřských gulagů nebo povražděny. Němečtí vojáci byli proto na začátku války poměrně značnou částí obyvatelstva vítáni jako osvoboditelé, čehož po válce masivně zneužívala sovětská propaganda. Součástí Sovětského svazu jako Lotyšská sovětská socialistická republika zůstalo až do rozpadu Sovětského svazu v roce 1991.
Lotyšsko, které bylo mezi světovými válkami zemědělskou velmocí vyvážející potraviny do mnoha zemí Evropy, bylo během sovětské okupace přeorientováno na průmyslovou výrobu a jeho ekonomická samostatnost byla vnímána jako přežitek - země začala být integrována do celého sovětského státu. Nové průmyslové podniky, či modernizované staré (například závod RVR na výrobu lokomotiv), získaly odbytiště v celém Sovětském svazu. Podobně docházelo také k výměně obyvatelstva i kulturních vlivů. Do Lotyšska se začaly stěhovat tisíce lidí z celého Sovětského svazu, hlavně pak Rusů. Naopak Lotyši se začali objevovat v ostatních čtrnácti republikách, tisíce kilometrů od své domoviny. Proto se velmi často také hovoří o rusifikaci Pobaltí. Přestože lotyšština zůstala oficiálním jazykem, byla doplněna ruštinou, která měla na úrovni svazu dominantní význam.
V roce 1990 došlo v rámci perestrojky k řadě reforem, jejichž součástí bylo také zajištění ekonomické soběstačnosti jednotlivých republik. To se v Lotyšsku projevilo nárůstem hojnosti spotřebního zboží, kterého byl v Sovětském svazu obecně nedostatek a nákupní turistikou. Přesto většina obyvatel Lotyšska nevěřila faktické možnosti opuštění SSSR a získání nezávislosti. Tato skutečnost se začala postupně přivádět k životu až v roce 1991. Tehdy se právě Lotyšsko, spolu s dalšími republikami Pobaltí, k zděšení mnoha obyvatel ostatních republik Sovětského svazu i jeho politického vedení, osamostatnilo mezi prvními.
Začal hospodářský růst a integrace s evropskými státy, hlavně pak EU. Do této organizace vstoupila země 1. května 2004, ve stejném roce se také stala členem NATO. Odbourání celních bariér a připojení k jednotnému hospodářskému prostoru se sice ukázalo pro lotyšské hospodářství jako velmi pozitivní krok, země měla po řadu let nejvyšší hospodářský růst v EU, dopadla na ni ale velmi těžce hospodářská krize z přelomu let 2008/2009, kdy se země dostala do velkých potíží a mluvilo se také i o státním bankrotu.

Geografie


Povrch
Povrch je většinou rovinatý, nížinný, místy s pahorkatinami. Území Lotyšska bylo modelováno pleistocénním ledovcem. Zůstaly po něm morény a nánosy, které tvoří na západě Kuronskou a na východě Livonskou vrchovinu.
Podél pobřeží Baltského moře leží pásmo písečných dun.

Vodstvo
V Lotyšsku je hustá říční síť, největšími řekami jsou Daugava, Venta a Gauja, mnoho jezer, Lubāns a Rāznas a mnoho bažin a močálů, které tvoří 10 % rozlohy státu.


Podnebí
Podnebím Lotyšsko patří do chladnějšího mírného pásu, na východě s kontinentálním vlivem. Se zvětšující se vzdáleností od moře se zvyšují i teplotní rozdíly. Průměrná lednová teplota je -5 °C a červencová 17 °C. Průměrný roční úhrn srážek činí 630 mm, v Livonské vrchovině až 800 mm.

Budova "Saules Akmens", sídlo Hansabanky