Srpen 2009

Island

31. srpna 2009 v 13:34 | Monča
Vlajka Islandu

Hl. město: Reykjavík

Rozloha: 103 125 km²

Počet obyvatel: 316 252

Jazyk: islandština

Island je stát na stejnojmenném ostrově v severní části Atlantského oceánu. Jeho hlavní město je Reykjavík.

Politika
Islandský parlament Althing má 63 členů, kteří jsou voleni jednou za čtyři roky. Hlavou státu je prezident, který je rovněž volen přímo občany a plní spíše reprezentativní funkci. Výkonná moc je soustředěna v rukou vlády v čele s premiérem. Vláda byla zatím vždy v historii republiky tvořena zástupci dvou či více politických stran, neboť žádná politická strana dosud nikdy v historii republiky nezískala více než polovinu křesel.
Prezidentem Islandu je Ólafur Ragnar Grímsson a předsedkyní vlády je Jóhanna Sigurðardóttir .

Podnebí

Sněžení na Islandu v zimě

Island leží v blízkosti centra tlakové níže a přes svou severní polohu má díky teplým vodám Golfského proudu mírné klima. Míšení teplých a chladných mořských vod má za následek vznik vydatných dešťů. Množství srážek klesá přibližně směrem od jihozápadu na severovýchod. Jejich roční úhrn je na jihu a jihozápadě 1 000 až 3 000 mm podle nadmořské výšky, na severu a východě pouze 300 - 500 mm. Velká proměnlivost charakterizuje počasí celého ostrova. Zima je na jihu mírná s průměrnou teplotou v lednu od 2°C do -1°C. Letní teploty dosahují 15 i více stupňů (ne ovšem ve vysokých polohách).

Termální prameny a gejzíry
gejzír Strokkur
Se sopečnou činností úzce souvisí termální prameny a gejzíry. Typickým doprovodným znakem vulkanické činnosti je i přítomnost bahenních sopek, sirovodíkem páchnoucích solfatarů a fumarolů. Nejznámější výskytu těchto úkazů je Námaskard u jezera Mývatn. Největší koncentrace gejzírů je v lokalitě Haukadalur, 50 km od jižního pobřeží. Od místního, tzv. Velkého gejzíru (Stóri gejzír) pochází ono mezinárodně užívané slovo. V současnosti je však tento otec gejzírů, jenž chrlil vodu až do výše 70 m., nečinný a hlavní atrakcí oblasti je jeho menší obdoba Strokkur, pravidelně chrlící vodu až do výše 20 m.

Fauna a flóra
Islandská ovce

Jedinými stromy, s nimiž se zde v současnosti setkáme, jsou trpasličí vrby, zakrslé břízy typické pro tundrovou vegetaci a jalovec. Rostou tu různé druhy borůvkovitých a šíchovitých rostlin. Hojné jsou lišejníky a ostřicové trávy typické pro bažiny a mokřiny. Nápadnějšími květy upoutají v krátkém létě např. kakost, endemitní mák, nízký turan, smetánka či zvonek. Z nízkých orchidejí můžeme vidět Platanthera hyperborea, roste tu protěž aj.
Jednotvárná vegetace neposkytuje dostatek potravy zvěři, která je druhově velmi chudá. Žije tu polární liška, na krách sem občas zabloudí medvěd lední. Nejrozšířenější faunou ostrova jsou bezpochyby ptáci a také ovce. Kolonie papuchalků, alky, chaluhy a racků v pobřežních fjordech patří k vyhledávaným

Obyvatelstvo
Na Islandu žilo v dne 1. října 2007 312 851 obyvatel. Hustota zalidnění je 3,03 obyvatel na km². 60 % obyvatel Islandu žije v aglomeraci Reykjavíku. 92 % obyvatel žije ve městech, zbytek 8 % na vesnicích. Podle žebříčku Rozvojového programu OSN z roku 2007 je Island z hlediska kvality života nejlepším místem pro život lidí ze všech 177 hodnocených zemí světa.
Obyvatelstvo rozdělené podle věku:0-14 let: 21,5 % (muži 32 818, ženy 31 614)
15-64 let: 67,5 % (muži 111 216, ženy 100 367)
65 let a více: 11 % (muži 15 589, ženy 18 001)
Očekávaná délka života při narození:ženy: 82,3 let
muži: 78,1 let
Průměrný roční přírustek obyvatelstva:1,0 %
Počet narození na 1 000 obyvatel:13,83
Počet zemřelých na 1 000 obyvatel:6,57
Počet migrantů na 1 000 obyvatel:2,38








Cascada

29. srpna 2009 v 19:27 | Mončičák |  Klipy




diplomek od Pussy-anzela

29. srpna 2009 v 19:22 | Mončičák |  Moje diplomy

Švédský teplokrevník

24. srpna 2009 v 19:25 | moník
Název plemene: Švédský teplokrevník
Původ: Švédsko
Typ: teplokrevník

KVH: 165 cm

Barvy: bělouš, hnědák, ryzák
Historie
Plemeno vzniklo v 17. století ve švédském hřebčíně Stromsholm. V prvních pokusech se křížili španělští, fríští a arabští koně. Vznikl jezdecký kůň s výbornými vlastnostmi, neměl však ustálené rysy. I přesto se stal populární a vyvážel se do mnoha zahraničních hřebčínů. Potom se přikřížili s anglickými a arabskými plnokrevníky, hannovery a trakény. Švédský teplokrevník tak získal jednotný rámec.

Povaha
Švédský teplokrevník je klidný, vyrovnaný, inteligentní a učenlivý. Má talent na parkúr, drezúru i military. Konstituce Hlava je líbivá, krk je delší, dobře osvalený. Lopatky jsou skloněné, hrudník hluboký. Hřbet je kratší, pevný, záď mírně skloněná s vysoko nasazeným ocasem. Končetiny jsou delší, silné s výraznými klouby a dobrými kopyty. Srst je bílá, hnědá nebo ryzá. V kohoutku měří průměrně 165 cm.

Využití
Švédský teplokrevník je univerzální sportovní kůň. Má dobré předpoklady pro parkúr, drezúru i military. Je také oblíbený rekreační kůň.

Brabantský pony

21. srpna 2009 v 19:05 | monika
Název plemene: Brabantský kůň

Původ: Belgie
Typ: chladnokrevník
KVH: 158 - 170 cm
Barvy: ryzák


Historie
Brabant je velmi staré plemeno. Patří mezi původní 3 rázy belgického koně. Byl ovlivněn spoustou dalších plemen tažných koní. Sám byl využit při šlechtění Shirských koní, Clydesdaleů a Suffolků. Ve 20. století počet brabantů klesl, avšak v Americe jsou velmi populární dodnes.


Povaha
Mají výjimečně ochotnou povahu, jsou silní a pracovití. Také jsou vytrvalí a učenliví.

Konstituce
Hlava je malá, krk je silný, dobře osvalený, plece jsou mohutné. Záď je kulatá, svalnatá, končetiny krátké a silné s řídkými rousy.
Stavbou těla patří mezi nejtěžší chladnokrevníky.
Srst je většinou ryzá, v kohoutku dorůstají 158 - 170 cm.

Využití
Dříve se hojně využívali v zemědělství, nástupem techniky však byli vytlačeni. Dnes se chovají
jako masná zvířata, předvádí se na přehlídkách a v soutěžích v tahu



Basutský pony

19. srpna 2009 v 19:32 | mony
Název plemene: Basutský pony

Původ: jižní Afrika
Typ: pony
KVH: 145 cm
Barvy: bělouš, hnědák, ryzák, strakáč


Historie
Nejznámější plemeno ponyů v Africe. V 19. století byli využíváni jako váleční koně. Jejich původ je nejasný, pravděpodobně jsou potomky dovezených koní, jako je arabský plnokrevník, perský kůň, java pony a další. Později tito koně ztratili na velikosti a ušlechtilosti křížením s místními poníky. Naopak se ale přizpůsobili skalnatému terénu a získali zde jistý chod.


Povaha
Basutští poníci jsou odolní, s jistotou se pohybují v hornatém terénu a to i velkou rychlostí. Jsou energičtí a odvážní.

Konstituce
Hlava je těžká, krk delší a svalnatý. Hrudník je hluboký, hřbet delší, záď mírně skloněná. Končetiny jsou pevné, kopyta velmi tvrdá.
Srst může být bílá, hnědá, ryzá nebo strakatá, v kohoutku dorůstají v průměru 145 cm.


Využití
Basuto je oblíbený poník pro pólo. Ve své domovině je to nepostradatelný jezdecký pony ať již ve válce nebo v horách. Využívá se i pro pony dostihy.





Gronsko

17. srpna 2009 v 16:27 | monyss |  Japonsko
Vlajka Grónska
Vlajka


Znak Grónska
znak

Hlavní město: Nuuk

Rozloha: 2 166 086 km²

Počet obyvatel: 56 326

Jazyk: gronština

Grónsko je ostrov ležící na rozhraní Atlantiku a Severního ledového oceánu. Nachází se severovýchodně od Kanady a geograficky je součástí Severní Ameriky, ovšem historicky, politicky a ekonomicky se jedná o zemi velmi propojenou s Evropou. Jedná se o autonomní součást Dánského království, jehož hlavou státu je dánský monarcha, ovšem země je řízena vlastní vládou a parlamentem. Hlavním městem je Nuuk.
Grónsko je největší ostrov na světě, ale jen 15% jeho území (asi o velikosti Britských ostrovů) je trvale bez ledu. Zbytek pokrývá led dosahující místy mocnosti až 3 000 m. Tento ledovec (pokrývající přibližně 1,8 milionu km2) je po Antarktickém ledovci druhý největší na světě. Po jeho roztátí by hladina světového oceánu stoupla o 7 m.

Politický systém
V zemi sídlí parlament (Landsting) volený na 4 roky, který ze svých 31 poslanců volí premiéra a vládu (Hjemmestyre). Ty řídí veškeré záležitosti týkající se grónské domácí politiky včetně zákonodárství. Dánsku přísluší jen obrana země a zahraniční politika, přičemž ovšem mnoho různých aspektů zahraniční politiky spravují sami Gróňané (vztahy s ostatními Inuity apod.) Grónsko rovněž na rozdíl od Dánska není členem Evropské unie.
Hlavou státu je dánský monarcha, v současné době Margrethe II. Premiérem je obvykle předseda nejsilnější strany v grónském parlamentu.


Přírodní poměry


Geologie
Z geologického hlediska Grónsko sousedí s Kanadským štítem a stejně jako tento se skládá zejména z ruly a granitu, které prošly vrásněním a dalšími proměnami. Na severu země, kde se nachází kambricko-silurský vápenec a břidlice, se dají určit části kaledonského zvrásněného pohoří, podobné, jaké se nalézají v jižní části Ellesmerova ostrova, na Špicberkách, v Norsku a Skotsku. V severní části východního pobřeží je další velké sedimentační území s usazeninami z karbonu, triasu, jury, křídy a třetihor.
V celém Grónsku se nachází bohaté zásoby minerálů. Bylo zde objeveno kolem 500 různých minerálů, z čehož 50 druhů bylo poprvé nalezeno a popsáno právě v Grónsku. Na minerály nejbohatší území je Ilimmaasaq nacházející se 11 km východně od jihogrónského města Narsaq, kde bylo zjištěno na 200 různých minerálů, z čehož jsou více než polovina křemičitany. Několik zdejších minerálů (např. naujakasit) nebylo doposud objeveno jinde než zde. Z různých minerálů stojí za pozornost sorensenit, tundrit, semenovit, villiaumit a zejména tuttupit, který se používá jako zdobný kámen.
Grónské nerostné bohatství, které je v současnosti hospodářsky využíváno, zahrnuje hlavně kryolit, leštěnec olovnatý, zinkové blejno, uran a uhlí. Mimo to se v moři obklopující grónské pobřeží předpokládají zásoby ropy a zemního plynu, o něž probíhaly dlouhé spory mezi grónskou samosprávou a dánskou vládou. Po ustanovení autonomie bylo vydáno zvláštní Ústanovení o nerostném bohatství, které obsahuje bližší podmínky částečně v Zákoně o autonomii (Lov om Grønlands hjemmestyre), dále v revidovaném Zákoně o zásobách minerálů v Grónsku. Základní ustanovení těchto zákonů vychází z toho, že grónský lid má právo nakládat se svými přírodními zdroji. Dále je ustanoveno, že o budoucím využívání těchto zdrojů má rozhodovat společný grónsko-dánský výbor. Mimo to jsou vydávány koncese na pokusné vrty v mořích v okolí Grónska.

Východní pobřeží Grónska


Zalednění
Grónský ledovec má dvě hlavní elevace, kupole, jejichž styk je kolizní a tvoří se zde vnitřní ledovcové proudy, které se pohybují neobvyklou rychlostí až 10 km/rok.
Rozloha grónského zalednění je 1,790 mil. km2, objem ledu je 2,6 mil. km3. Nejvyšší ledový vrchol severní (větší) elevace je 3270 m n. m., nejvyšší skalní bod Gunnbjörnskjöld dosahuje výšky 3734 m. Největší známá mocnost ledovce v centrální části je 3410 m.
Stáří grónského zalednění sahá daleko do třetihor (miocén, zhruba 7 mil. let zpátky), ovšem samotný led díky koloběhu tak starý není, nejstarší části jsou staré něco přes 100 000 let.


Fauna
Nejznámější zástupce grónské fauny je lední medvěd (grónsky nanoq). Žije převážně na nejzazším severu a v Severogrónském národním parku, který je největším národním parkem na světě. Na krách unášených Východogrónským proudem, se může dostat na lovu tuleňů až na jih (Nanortalik) a s jiným prouděním ledových ker až do Upernaviku v severozápadním Grónsku.
Druhý největší grónský savec je tur pižmový (pižmoň), který se původně vyskytoval jen na severu Grónska, často ve velkých skupinách. Několik jedinců bylo ale nasazeno i na západním pobřeží, např. v Kangerlussuaq, Ivittuut nebo u Upernavik a rozmnožili se tam. Sobi se vyskytují převážně ve velkých stádech na západním pobřeží.
Menší savci jako hranostaj či lumík žijí jen na severovýchodě Grónska. Polární vlk zase jen na nejvzdálenějším severu. Velmi rozšíření jsou sněžný zajíc a polární liška.
Druhově bohaté je obzvláště moře, kde se vyskytuje několik druhů velryb (mimo jiné narval jednorohý, velryba grónská, běluhy a jiné), v moři a na pobřeží dále mroži a tuleni (tuleň grónský, tuleň vousatý, tuleň kroužkovaný). Inuité za mořské živočichy považují i lední medvědy, protože převážnou většinu svého života prožijí na moři nebo na ledu.
Rovněž velmi bohatý je i ptačí svět. Mnoho mořských ptáků hnízdí na ptačích skalách, které se nacházejí na jihozápadním pobřeží (Upernavik, Qaanaaq a Ittoqqortoormiit).
Nejrozšířenější jsou havrani, alkoun obecný, racek tříprstý, sněhule severní, kajky; na ptačích skalách se vyskytují též kormoráni. Důležitým druhem je i alkoun tlustozobý, který má velke kolonie v okolí Upernaviku a dále v distriktech Qaanaaq, Ilulissat, Maniitsoq, Nuuk, Ivittuut, Ittoqqortoormiit a na souostroví Ydre Kitsitsut. Alkoun úzkozobý se vyskytuje relativně málo, jen na několika pračích skálách v jihozápadním Grónsku. Papuchalk ploskozobý má na severoarktické poměry spíše malé kolonie u Aasiaat, Upernavik, Nuuk, na Ydre Kitsitsut (Qaqortoq) jako u Nanortalik, Ittoqqortoormiit a Qaanaaq. V zátoce Grönne Ejland se mimo alkounů nachází i největší kolonie rybáka dlouhoocasého a také lyskonoha a kajky královské.
V Grónsku žije i více druhů kachen a hus (mimo jiné berneška bělolící, husa sněžní, husa běločelá, různé mořské kachny a další). Sněžné sovy žijí hlavně v severním a severovýchodním Grónsku, pouze na nejzašším severu hnízdí racek růžový. Zatímco sokol se vyskytuje v mnoha oblastech, je orel mořský zastoupen zejména na jihozápadě Grónska.


Kultura


Původní literatura
Za nejstarší, ač preliterární, projevy inuitské kultury se dají považovat písně, obvykle zpívané s bubínky, a nejrůznější pověsti, ságy, mýty a pohádky tradované z generace na generaci. Tyto, spolu s jejich západními záznamy, tvoří základ grónské kultury. Písemné zaznamenání této nejstarší, ústně tradované grónské literatury je poměrně nedávné. Začalo v době prvních evropských misií (přímo se na tomto poli angažoval i Hans Egede), další záznamy této literatury probíhaly v následujících desetiletích. Za významné badatele tohoto oboru jsou považováni zejména Hinrich Rink, který do dánštiny přeložil velké množství eskimáckých pohádek a ság (viz Eskimoiske Eventyr og Sagn, 1866 a 1871) a Knud Rasmussen, jehož veledílo Myter og Sagn fra Grønland, I-III vycházelo v letech 1921-1925. (Později bylo rozšířeno a doplněno, pod názvem Inuit fortæller ho v roce 1981 vydal Regitze Sæby.) Jako další reprezentativní díla bývají dále uváděny ještě sbírka východogrónských pohádek a ság Jense Rosinga (Sagn og saga fra Angmagssalik, 1963) a zápis staré eskymácké poezie Knuda Rasmussena (Snehyttens Sange, 1961 2. vydání, částečně se ovšem zabývá i starými písněmi Inuitů z Aljašky a Kanady).






plejtvák obrovský

16. srpna 2009 v 15:25 | Monča |  foto zvířat





Frízové od CH.Slawik

13. srpna 2009 v 16:21 | Mončičák |  Foto koní-slawik
Friese Erwin 90718.JPG

Friese Erwin 90758.JPG

Friese Erwin 90769.JPG

Friese Erwin 90778.JPG

Friese Kornelis 90713.JPG

Friese Lomme 90723.JPG

Friese v_ Jasper 907105.JPG

Friese v_ Jasper 90790.JPG

foto hlava koně

12. srpna 2009 v 18:07 | monďa |  Foto-koně


Anastacia

9. srpna 2009 v 19:34 | Monďula |  Foto celebrit
Anastacia, 31Anastacia, 15
Anastacia, 34 Anastacia, 35
Anastacia, 2Anastacia, 30

Anastacia, 38Anastacia, 4

Co připravit před příchodem pejska do domácnosti?

8. srpna 2009 v 19:50 | moník |  Domácí zvířata
Rozhodli jste se, že si pořídíte pejska, zvolili jste vhodné plemeno, domluvili odběr a nyní čekáte, až si nového člena rodiny přivedete domů. Takže nastává otázka, co bude váš pejsek potřebovat nebo co budete potřebovat vy, abyste o něj mohli dobře pečovat. Zde vám nabízím základní seznam potřebných věcí, který musíte přizpůsobit plemeni, velikosti psa a podmínkám, v jakých budete pejska chovat.


Co připravit:
Miska na vodu a na žrádlo
Doporučuji misku s protiskluzovým dnem z plastu či nerezu.
Krmení
Krmení psa je rozsáhlé téma, které si zaslouží vlastní článek. V počátku je především důležité, aby štěně nebo pejsek, kterého si pořídíte, neměl náhlou změnu stravy. Pokud chcete krmit jinou značkou granulí, přidávejte nový druh krmení do původního a měňte postupně jejich poměr alespoň po dobu 14ti dnů.

Pelíšek vhodný k velikosti psa
Je dobré, aby měl pes své místo, kam jej můžete odeslat, kde se cítí bezpečně a pohodlně. Malí pejsci mají rádi košíky typu kukaň nebo podobné pelíšky, kde jsou chráněni před průvanem a cítí se bezpečně, velkým psům postačí polstrovaný pelech či deka na vhodném místě.

Vodítko a obojek (Náhubek)
V prvních dnech možná vodítko ani obojek nepoužijete, je ale dobré zvykat štěně na nošení obojku a připnuté vodítko dříve, než při první procházce. Volte typ vodících pomůcek dle velikosti psa, ev. typu srsti. Obojek pro štěně by měl být měkký, tedy polstrovaný, pro velmi malé rasy je nejvhodnější postroj, kšírky. U psů, kteří rychle rostou, kupujte věci, u kterých je možné zvětšovat velikost. I vodítko vybírejte dle velikosti psa, krysařík nemůže být voděn na řetězu stejně tak jako německá doga na tenké šňůrce. Vodítko by mělo být pevné, pohodlné do ruky. Náhubek (košík) budete potřebovat spíš pro střední a větší psy, pro cestu MHD je vyžadován u všech psů, kteří necestují ve schráně. Pro velké psy budete určitě potřebovat jeden košík na období, než pejsek dospěje, definitivní velikost pořídíte v dospělosti. Košík, pokud možno, pejskovi při nákupu vyzkoušejte.

Kleště na drápky
Na stříhání drápků používám nejraději kleště gilotinového typu, které na rozdíl od klasických kleští dráp nepáčí. U velmi silných drápů ale nejdou použít. Kleště by měly být kvalitní a ostré, aby nedocházelo k poškozování drápků "žvýkáním".

Roztok na čištění uší
K čištění uší jsou na trhu speciální roztoky, které rozpouští ušní maz a zvukovod zároveň desinfikují. Nikdy nečistěte psovi uši vodou, borovou vodou ani jakýmkoliv olejem.

Psí šampón
Šampónů určených pro koupání psa je na trhu velké množství. Vybírejte kvalitní výrobek raději za vyšší cenu, nechte si poradit od veterináře nebo přímo od chovatele. Některá plemena jsou na údržbu srsti náročnější a budete potřebovat i další psí kosmetiku, např. balzám pro usnadnění rozčesávání srsti apod.
Kartáč nebo hřeben na vyčesávání srsti
Stejně tak jako na ostatní ošetření i na vyčesávání by si měl pejsek zvykat již od štěněte. V období, kdy je štěněčí srst nahrazována vyzrálou dospělou srstí dochází k silnějšímu línání. Kvalitu hřebene nebo kartáče přizpůsobte plemeni, pro některé typy srsti se hodí vyčesávací rukavice. I nelínavá plemena, kterým je nutné nechávat srst pravidelně upravovat, je vhodné pravidelně rozčesávat.

Hračky odpovídající velikosti
Pozor, už jsem viděl skákací míček (hopík), který zabil kokra, nebo skleněnku za deset tisíc...tolik stálo vyndání kuličky a následná léčba... Prevence!!! Přemýšlejte u hračky jestli a jak se bude ničit. Jak moc váš pes žere cizí nestravitelné předměty. Může mu jít doslova o život.

Přepravku či cestovní tašku, pásy do auta
Pro malé pejsky budete potřebovat pro pohodlné a bezpečné cestování, ať již autem nebo MHD, přepravku nebo cestovní tašku. Nové předpisy o silničním provozu upravují podmínky, za jakých smí pes v autě cestovat, jde o bezpečnost vaši, ale i jeho. Při prudkém zabrždění či nárazu je tak pes ochráněn vymrštění do prostoru.

Jméno
Důležitou věcí je i výběr jména. Jméno by se vám mělo nejen líbit, ale mělo by se i dobře vyslovovat, obsahovat znělé souhlásky a mělo by se moci zkrátit tak, aby se dalo v případě potřeby rychle a rázně vyslovit, což později jistě oceníte. Pokud si nevíte s výběrem jména rady, nabízíme vám kalendář jmen na našich stránkách.
Odběr pejska od chovatele a příchod domů
Máte tedy připraveno vše potřebné a jedete si pro pejska.
Prohlédněte si prostředí chovu, vyptejte se chovatele na rodiče, stáří a vývoj štěněte. Důležité je zjistit, čím bylo štěně doposud krmeno, zda bylo odčerveno, vakcinováno a zda již neprodělalo nějaké onemocnění. Je-li to možné, nechte si ukázat rodiče. Můžete tak odhadnout, jak bude pejsek v dospělosti vypadat. Pokud budete vybírat štěně z více sourozenců, snažte se vybrat jedince s vyrovnanou povahou, tedy takového, který se před vámi nebude krčit v koutku ani takového, který se po vás ihned agresivně vrhne. Nenechte se také ovlivnit zachranitelským pocitem, že "ten nejmenší je takový chudáček, tak si ho vezmeme" nebo "byli v tak hrozných podmínkách, že jsme si je chtěli vzít všechny". Vybíráte si kamaráda na mnoho let a měli byste jeho výběr dobře zvážit.
Doporučujeme odebírat štěňata minimálně týden po první vakcinaci, tedy minimálně ve věku 7mi týdnů, lépe i později, ne však déle jak ve 14ti týdnech, v tomto věku je již většinou ukončena tzv. fáze socializace a přivykání na novou smečku, jiné prostředí, rytmus života apod. bývá často velmi komplikované. Při odběru byste měli v každém případě dostat očkovací průkaz s potvrzeným očkováním a záznamem o proběhlých odčerveních. Běžně bývá podepisována i kupní smlouva.
Odběr štěněte od chovatele a jeho převoz do nového domova je jistě určitým stresem, který je třeba co nejvíce minimalizovat. Přizpůsobte tomu tedy délku i způsob cestování.
Je vhodné, abyste mohli být několik prvních dnů s pejskem doma. Při příchodu jej nechte, ať se v klidu seznámí s novým prostředím, přizvat k tomu celou rodinu není zrovna nejlepší nápad. První dny a především noci mohou být trochu dramatické, chce to ale pevné nervy, pokud si štěně zvykne, že si na vás vymíní např. svými nekonečnými hlasovými projevy ústupky hned od začátku, můžete s tím později velmi silně bojovat. Platí pravidlo, co nechcete, aby dělal v budoucnu, nedovolte mu hned od začátku.


Fimfárum-Líná pohádka

5. srpna 2009 v 17:55 | Monika |  čtenářský deník

Líná pohádka

Z knihy fimfárum!!!


Byl jeden král a byl tak líný, že ani nevěděl kolik má dětí a jestli má syny nebo dcery.Jednou když přeci začal myslet, tak zavolal své děti aby se rozhodl kdo ho zastoupí. Chtěl si vybrat podle toho kdo byl nejlínější. Dal tedy svolat své děti. Přišli tři mládenci. Král jim řekl, at vyprávějí kdo z nich je nejlínější. Když o své lenosti dopovídal třetí syn, tak se mládenci krále zeptali kdo z nich bude králem. Ale král byl tak líný je poslouchat takže kdo bude králem se nerozhodl. Dokonce byl líný i umřít a tak vládl ještě hodně, hodně dlouho!

Můj názor: Tato pohádka mi přišla nejvíc vtipná a byla nejkratší!

Názor na knihu. Kniha Fimfárum se mi moc nelíbila, protože některé pohádky jsem moc nepochopila.A osobně si myslím, že staré české pohádky byla vždy hezčí!

Dartmoorský pony

4. srpna 2009 v 12:05 | mony
Název plemene: Dartmoorský pony

Původ: Velká Británie
Typ: pony
KVH: 125 cm
Barvy: Hnědák, vraník


Historie
Velmi staré plemeno se strastiplnou minulostí. Dartmoor je jedním z původních anglických plemen, které dodnes žije polodivokým způsobem života v oblasti Dartmoore, i když většina těchto poníků se již chová v zajetí. V 19. století byli poníci kříženi s Shetlandskými pony a téměř díky tomu zanikli. Poté byli obnoveni pomocí plemen Welsh Mountain Pony a fellský pony. Další krizi zažili během první a druhé světové války, kdy se jejich počty rapidně snížily. Naštěstí se plemeno podařilo zachránit.


Povaha
Dartmoorský pony má výbornou povahu pro děti, je mírný, laskavý a dobře ovladatelný. Díky své domovině je odolný, vytrvalý a skromný. Jsou nebojácní a snaživí.

Konstituce
Hlava je líbivá, krk svalnatý. Hřbet je rovný, záď skloněná. Končetiny jsou pevné s kratšími holeněmi. Žíně jsou husté a dlouhé.
Srst bývá tmavá, většinou černá nebo hnědá. V kohoutku dorůstají průměrné výšky 125 cm.

Využití
Daleský pony je vyhledávaným sportovním poníkem pro děti. Zvládá parkúr a mají i dobré chody pro drezúru. Jsou však i dobří turističtí a rekreační poníci a využívají se v tahu.
Dartmoorský pony v celé své kráse


Super víkend u koní!

4. srpna 2009 v 11:56 | mony
Ahoj tak dneska jsem se rozhodla, že na blog napíšu něco o tom jak trávím prázdniny!
Moje letošní prázdniny jsou teda nic moc, ale někdy jdu třeba ven s kámoškou a nebo jedu k babičce do Krkonoš, kde podnikáme různé výlety!Ale tento víkend byl zatím uplně nejlepší kus letošních prázdnin, protože jsem byla u kamarádky na koníkách!

Kámoška a spoluzakladatelka blogu Lucka mě pozvala do Uhříněvse na koníky tak jsem samozřejmě neváhala a v pátek večer přijela!Když jsem tam přijela vybalila jsem si věci a pak jsem si vzali kola a vydali se na malou seznamovací projíždku po Uhříněvsi!Bylo to super akorát já jsem neseděla dva roky na kole takže mě docela bolely nohy!!!A když jsme se tak okolo 9 hodiny večer vrátili tak jsme šli na večeři a pak si asi ještě do 11 povídali...A ráno jsme vstali, nasnídali jsme se a jeli zase na kolo.Tentokrát jsme se jeli podívat do stáje kam jsme po obědě jeli!No musím říct že projížka to byla krásná, ale dlouhá!!! No a pak jsme se vrátili dom naobědvali se a vydali se na kolech nejdříve za babičkou a dědou, kde jsme chvilku čekali a pak jsme vyrazili na koníky!Když jsme tam přijeli tak jsme se převlékli do věcí na koně a Lucka šla vykydat koně!No já si mezitím nafotila některé koníky, abych měla vzpomínky!No pak jsme šli pro koníka do výběhu...potom jsme jí(Klér) vyčistily, vybrali z kopyt a pomalu ji začali strojit!No apak šli jezdit...Bylo to upa krásné a budu na to ještě dlouho vzpomínat!

Lucko moc ti děkuju že jsi mi to umožnila a máš to u mě!!!