USA

28. června 2009 v 15:58 | Monika |  Referáty-tropické deštné lesy
Vlajka Spojených států americkýchVlajka

Znak Spojených států americkýchZnak

Hlavní město:Washington, D.C.

Rozloha: 9 631 214 km²

Počet obyvatel: 303 443 119

Jazyk: angličtina

Náboženství: protestantské (celkem 54 %), katolické (25 %), mormonské (5 %), židovské (1,6 %)

Spojené státy americké - zkratka USA - je federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se od Atlantského po Tichý oceán. Díky exklávě Aljaška sahá území USA i k břehům Severního ledového oceánu a na některé tichomořské ostrovy (zejména Havaj). Spojené státy se skládají z 50 států, federálního území s hlavním městem a sídlem vlády a Kongresu (District of Columbia), přidružených států s vnitřní samosprávou (Portoriko, Severní Mariany a další) a samosprávných území Spojených států (Guam, Panenské ostrovy, Americká Samoa a další). Po konci studené války a kolapsu Sovětského svazu jsou USA jedinou světovou velmocí, s dominantním světovým postavením v ekonomice, politice, kultuře a vojenské síle.

Náboženství
Biblický pás - hrubé vymezení převážně protestantského a konzervativního Jihu

Ve Spojených státech amerických hrají náboženství mnohem významnější roli, než je tomu v Evropě, kde došlo v druhé polovině 20. století k rozsáhlé sekularizaci společnosti v řadě zemí (kupř. Švédsko, Česká republika, Estonsko a další). Je obtížné až nemožné dodat pro USA přesná čísla, neboť v této oblasti neexistují žádné ucelené statistiky typu sčítání lidu (americké pojetí odluky církve od státu má za následek, že se státní úřady na věci týkající se víry neptají), takže počty věřících se odvozují buďto ze soukromých průzkumů či údajů samotných církví a představují spíše hrubé odhady. Obyvatel bez vyznání je asi 14 %.
Nejrozšířenějším náboženstvím ve Spojených státech je křesťanství, k němuž se hlásí asi 76% až 81% obyvatel. Zhruba 2/3 z nich jsou protestanti, kteří jsou ovšem roztříštěni do mnoha dílčích seskupení a denominací, takže nejsilnější církví je církev římskokatolická, k níž náleží zbylá třetina křesťanů (asi 25 % obyvatel).
Jako nejpočetnější a nejvýznamnější kohorta obyvatel (z náboženského hlediska), jsou bráni evangelikálové, těsně následovaní katolíky (obojí zhruba 25 %, takže pořadí se může v různých statistikách měnit). Vysoká koncentrace konzervativních protestantů v jihovýchodní části USA, kde tito představují dominantní kulturní a politickou sílu, dala této oblasti přezdívku biblický pás (protestanti kladou na bibli a její text enormní důraz).
Nekřesťanská náboženství představují asi 3,5 % obyvatel USA, přičemž nejvýznamnější z nich jsou judaismus, islám, budhismus a hinduismus. Zejména počet vyznavačů islámu a budhismu rychle roste.

Vláda a politika
Spojené státy jsou nejstarší federací světa. Jde o zastupitelskou demokracii fungující prostřednictvím kongresového systému definovaného ústavou nahrazující původní ústavu, tzv. Články konfederace ("Articles of Confederation") platné mezi roky 1781 a 1788. Území tak spadá pod troje orgány - na federální, státní a místní úrovni ačkoliv mnohé oblasti jsou spravovány více místními správami, například i okresními nebo metropolitními orgány. Všechny tyto správní orgány jsou voliči voleny v tajných volbách nebo jmenovány voliči volenými zástupci.
Státní správa se na federální úrovní skládá ze tří složek:
  • zákonodárné: Je jí Kongres skládající se ze Senátu a Sněmovny reprezentantů ("House of Representatives") určující federální zákony, vyhlašující války, schvalující mezinárodní dohody a federální rozpočet.
  • výkonné: Je jí prezident se schválením senátu jmenující vládu a další úředníky, spravující federální právo, vetující návrhy zákonů a velící armádě.
  • soudní: Je jí nejvyšší soud a níže postavené federální soudy jmenované prezidentem se svolením senátu jež právo vykládají a určují platnost zákonů podle ústavy.
Severní strana Bílého domu

Kongres Spojených států je parlamentem dvoukomorovým. Sněmovna reprezentantů má 435 členů po dva roky reprezentujících takzvané "kongresové okresy" (český překlad je problematický). Poměr počtu zástupců z každého států se každý desátý rok mění podle vývoje počtu obyvatel. Každému státu je však zajištěn nejméně jeden zástupce jehož v současnosti má sedm států. Nelidnatější stát, Kalifornie, jich má 53. Každý stát má dva senátory volené na šestileté volební období. Každý druhý rok je volena třetina senátu.
Ústava Spojených států je nejvyšším zákonným dokumentem amerického právního systému. je společenskou smlouvou upravující fungování společnosti pomocí zvolené vlády. Veškeré zákony i postupy států a federální vlády mohou být předmětem zkoumání a je-li shledáno, že nejsou ve shodě s ústavou, jsou zneplatněny. Ústava je živým dokumentem jež může být doplněn několika různými způsoby. Všechny z nich však vyžadují svolení alespoň převážné většiny států. Ústava tak byla od doby svého vzniku změněna, resp. doplněna, 27 krát, naposledy v roce 1992.
Ústava zahrnuje ustanovení "zachovat svobodu" a základní práva podle Listiny práv ("Bill of Rights") a dodatků ústavy jež zahrnují svobodu slova, svobodu vyznání a svobodu tisku, právo na spravedlivý proces, právo držet a nosit zbraň, všeobecné volební právo, a právo vlastnické. Zároveň všem státům zaručuje republikánské zřízení.

Přední politické strany
  • Republikánská strana - strana se hlásí ke konzervatismu a v praxi i nacionalismu, a snaží se např. o rozvoj podnikání. Jedna ze dvou hlavních stran, má statut pravice.
  • Demokratická strana - oficiálně liberální strana, soustředí se na rozvoj sociální a státní oblasti. V Americe má statut levice, v Evropě je vnímána spíše jako středová, protože je konzervativnější než evropské levicové strany.
Ekonomika

Ekonomika Spojených států amerických je nejsilnější národní ekonomikou světa. Její hrubý domácí produkt v roce 2008 byl 14,2 bilionu dolarů, s 46 800 dolary per capita. Ekonomiku USA je z velké části tvoří služby a výzkum; primární (suroviny-zpracovávající) průmysl tvoří jen nepatrnou část.
Mezi problémy americké ekonomiky patří státní a veřejný dluh (který tvoří již 73 % HDP); korporátní dluhopisy, hypoteční krize vyvolaná pádem cen nemovitostí, nízké úroky, výrazně negativní saldo zahraničního obchodu, vzrůstající inflace a uspokojení nároků tzv. babyboom (poválečné) generace na sociálních dávkách.
Mezi největší obchodní odvětví patří maloobchodní a velkoobchodní prodej, sektor (finančních, obchodních, zdravotnických, sociálních) služeb, proporcionálně vysoký podíl má i věda a výzkum nebo třeba zábavní průmysl. Spojené státy mají nejvyšší spotřebu na světě co se týče ropy, zemního plynu, elektřiny případně dalších komodit.
Hlavními obchodními partnery jsou Kanada, Mexiko, Japonsko, Čína a Spojené království.

Geografie
Topografická mapa

Geografická mapa USA


Poloha

Spojené státy americké leží v Severní Americe. Jejich břehy omývá z východu Atlantský oceán a ze západu Tichý oceán. Stát Aljaška leží v severní části kontinentu a je ze severu omýván Severním ledovým oceánem. Aljašku odděluje od Euroasijského kontinentu Beringův průliv. Mezi nejznámější poloostrovy patří Florida na jihu USA, která odděluje Mexický záliv od Atlantského oceánu. Ze severu mají USA společnou hranici s Kanadou a na jihu s Mexikem. Floridský průliv odděluje USA od souostroví Bahamy a od Kuby.

Horopis

USA leží v Severní Americe. Základem tohoto kontinentu je starý kanadský štít. Rozprostírá se v severovýchodní části kontinentu. Jeho střední část je protlačena a tvoří dno Hudsonova zálivu. Tvoří jej velmi staré přeměněné a vyvřelé horniny. V současnosti se podsouvá tichooceánská litosférická deska pod západní okraj desek amerických kontinentů. Zároveň se Jižní Amerika pohybuje směrem k Severní. V důsledku pohybů litosférických desek vznikla vysoká horská hradba, která se táhne od Aleutských ostrovů přes Aljašský poloostrov až po Ohňovou zemi. Kordillery začínají Aljašským hřbetem (nejvyšší bod Mount McKinley - 6194 m) a táhnou se na jih ve dvou výrazných pásmech. Při pobřeží Tichého oceánu to je Coast Range a ve vnitrozemí Skalnaté hory. Mezi jednotlivými pásy Kordiller se rozprostírají sníženiny a plošiny, např. Coloradská plošina, Velká pánev. Nejvyšší bod tzv. souvislých Spojených států (tj. bez Aljašky a Havaje) je vrchol Mount Whitney (4417 m) v kalifornském pohoří Sierra Nevada. Jen pár desítek kilometrů od něj leží nejníže položené místo USA i Ameriky v Údolí smrti (Death Valley). Tato proláklina je 86 m pod úrovní hladiny moře. Své jméno dostala podle nehostinných podmínek pro život (poušť bez vody s velkými horky, ve stínu naměřili 56,7°C). Poblíž východního pobřeží se táhne staré pohoří Apalačské hory. Mezi Apalačskými horami a Atlantským oceánem se rozprostírá Pobřežní nížina, Mexický záliv lemuje Mississippská nížina. Mezi Apalačskými horami a Kordillerami se postupně do východu rozprostírají Centrální roviny a Velké planiny.


Vodstvo

Větší část území USA patří do úmoří Atlantského oceánu. Vlévají se do něj veletoky jako Mississippi, s přítokem Missouri (nejdelší říční soustava USA - 6212 km), Řeka Svatého Vavřince, Rio Grande. Tichý oceán přijímá většinou kratší toky tekoucí z Kordiller. Mezi významnější patří řeky Columbia a Colorado.
V USA najdeme i mnoho jezer. Ledovcového původu jsou Velká jezera (Hořejší jezero, Michiganské jezero, Huronské jezero a jezero Ontario), které tvoří největší zásobárnu sladké vody na světe a přírodní hranici mezi USA a Kanadou. Velké solné jezero se rozprostírá v bezodtoké oblasti mezi Skalnatými horami a Coastal Range. V USA je množství vodopádů; nesporně nejznámější jsou Niagarské vodopády mezi Erijským a Ontarijským jezerem.


Podnebí

Typická krajina v oblasti od Velkých Jezer po Severovýchod Spojených států

Díky své velikosti leží USA v několika významných podnebných pásech. Počasí v Americe je značně nestálé a teplotní výkyvy mohou nastávat dokonce i několikrát denně. Severní část území leží v mírném pásu, je ale chladnější a vlhčí než v Evropě. Způsobuje to studený Labradorský proud, který omývá severovýchodní a východní pobřeží. Centrální roviny a Velké planiny mají v závislosti na vzdálenosti od Atlantského oceánu čím dál, tím méně srážek. Chladnější podnebí panuje v oblasti západního pobřeží, které pod vlivem proudů Tichého oceánu udržuje teplotu konstatní. Nejchladnější zimy najdeme ve Skalistých horách a Sierra Nevadě, kde můžeme naměřit jedny z nejsilnějších mrazů v Americe.
V oblastech Jižní Ameriky, Velkých plání, jižních částí atlantického pobřeží, Floridě a státech u Mexického zálivu panují v letním období až tropická vedra a může je doprovázet i nesnesitelná vlhkost. Jižní část USA leží v příjemném subtropickém podnebném pásu a Mexický záliv, poloostrov Florida v tropickém pásu. Výjimku tvoří vysoce položené pohoří a plošiny, kde je podstatně chladněji, projevuje se tam výšková stupňovitost. Aljaška leží v subarktickém pásu a Havajské ostrovy v tropickém pásu. Tvar povrchu Ameriky umožňuje takřka bezproblémový přesun vzdušných mas ze severu na jih a naopak. Proto jsou časté hlavně vpády arktického vzduchu z vyšších zeměpisných šířek až do oblasti Mexického zálivu. Proudění v rovnoběžkovém směru překážejí horské bariéry Kordiller. Proto vláha, která by se s proudícím vzduchem dostávala do vnitrozemí Ameriky z Tichého oceánu, se vyprší nad oceánem, úzkou pobřežní nížinou a návětrnými svahy tichooceánského pásma. Texas je jinak známý pro své tornáda, které se vyskytují hlavně na otevřených plochách v období května a září.




 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kiki a Maja(KiKue!) Kiki a Maja(KiKue!) | Web | 30. června 2009 v 18:49 | Reagovat

Ahojky mám  new blog tak se pls zapiš do Sbé a zapoj se do bleskowky díky

2 Kerry Kerry | Web | 29. listopadu 2009 v 14:10 | Reagovat

Opravdu pěkný článek o Státech!;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama