Červen 2009

USA

28. června 2009 v 15:58 | Monika |  Referáty-tropické deštné lesy
Vlajka Spojených států americkýchVlajka

Znak Spojených států americkýchZnak

Hlavní město:Washington, D.C.

Rozloha: 9 631 214 km²

Počet obyvatel: 303 443 119

Jazyk: angličtina

Náboženství: protestantské (celkem 54 %), katolické (25 %), mormonské (5 %), židovské (1,6 %)

Spojené státy americké - zkratka USA - je federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se od Atlantského po Tichý oceán. Díky exklávě Aljaška sahá území USA i k břehům Severního ledového oceánu a na některé tichomořské ostrovy (zejména Havaj). Spojené státy se skládají z 50 států, federálního území s hlavním městem a sídlem vlády a Kongresu (District of Columbia), přidružených států s vnitřní samosprávou (Portoriko, Severní Mariany a další) a samosprávných území Spojených států (Guam, Panenské ostrovy, Americká Samoa a další). Po konci studené války a kolapsu Sovětského svazu jsou USA jedinou světovou velmocí, s dominantním světovým postavením v ekonomice, politice, kultuře a vojenské síle.

Náboženství
Biblický pás - hrubé vymezení převážně protestantského a konzervativního Jihu

Ve Spojených státech amerických hrají náboženství mnohem významnější roli, než je tomu v Evropě, kde došlo v druhé polovině 20. století k rozsáhlé sekularizaci společnosti v řadě zemí (kupř. Švédsko, Česká republika, Estonsko a další). Je obtížné až nemožné dodat pro USA přesná čísla, neboť v této oblasti neexistují žádné ucelené statistiky typu sčítání lidu (americké pojetí odluky církve od státu má za následek, že se státní úřady na věci týkající se víry neptají), takže počty věřících se odvozují buďto ze soukromých průzkumů či údajů samotných církví a představují spíše hrubé odhady. Obyvatel bez vyznání je asi 14 %.
Nejrozšířenějším náboženstvím ve Spojených státech je křesťanství, k němuž se hlásí asi 76% až 81% obyvatel. Zhruba 2/3 z nich jsou protestanti, kteří jsou ovšem roztříštěni do mnoha dílčích seskupení a denominací, takže nejsilnější církví je církev římskokatolická, k níž náleží zbylá třetina křesťanů (asi 25 % obyvatel).
Jako nejpočetnější a nejvýznamnější kohorta obyvatel (z náboženského hlediska), jsou bráni evangelikálové, těsně následovaní katolíky (obojí zhruba 25 %, takže pořadí se může v různých statistikách měnit). Vysoká koncentrace konzervativních protestantů v jihovýchodní části USA, kde tito představují dominantní kulturní a politickou sílu, dala této oblasti přezdívku biblický pás (protestanti kladou na bibli a její text enormní důraz).
Nekřesťanská náboženství představují asi 3,5 % obyvatel USA, přičemž nejvýznamnější z nich jsou judaismus, islám, budhismus a hinduismus. Zejména počet vyznavačů islámu a budhismu rychle roste.

Vláda a politika
Spojené státy jsou nejstarší federací světa. Jde o zastupitelskou demokracii fungující prostřednictvím kongresového systému definovaného ústavou nahrazující původní ústavu, tzv. Články konfederace ("Articles of Confederation") platné mezi roky 1781 a 1788. Území tak spadá pod troje orgány - na federální, státní a místní úrovni ačkoliv mnohé oblasti jsou spravovány více místními správami, například i okresními nebo metropolitními orgány. Všechny tyto správní orgány jsou voliči voleny v tajných volbách nebo jmenovány voliči volenými zástupci.
Státní správa se na federální úrovní skládá ze tří složek:
  • zákonodárné: Je jí Kongres skládající se ze Senátu a Sněmovny reprezentantů ("House of Representatives") určující federální zákony, vyhlašující války, schvalující mezinárodní dohody a federální rozpočet.
  • výkonné: Je jí prezident se schválením senátu jmenující vládu a další úředníky, spravující federální právo, vetující návrhy zákonů a velící armádě.
  • soudní: Je jí nejvyšší soud a níže postavené federální soudy jmenované prezidentem se svolením senátu jež právo vykládají a určují platnost zákonů podle ústavy.
Severní strana Bílého domu

Kongres Spojených států je parlamentem dvoukomorovým. Sněmovna reprezentantů má 435 členů po dva roky reprezentujících takzvané "kongresové okresy" (český překlad je problematický). Poměr počtu zástupců z každého států se každý desátý rok mění podle vývoje počtu obyvatel. Každému státu je však zajištěn nejméně jeden zástupce jehož v současnosti má sedm států. Nelidnatější stát, Kalifornie, jich má 53. Každý stát má dva senátory volené na šestileté volební období. Každý druhý rok je volena třetina senátu.
Ústava Spojených států je nejvyšším zákonným dokumentem amerického právního systému. je společenskou smlouvou upravující fungování společnosti pomocí zvolené vlády. Veškeré zákony i postupy států a federální vlády mohou být předmětem zkoumání a je-li shledáno, že nejsou ve shodě s ústavou, jsou zneplatněny. Ústava je živým dokumentem jež může být doplněn několika různými způsoby. Všechny z nich však vyžadují svolení alespoň převážné většiny států. Ústava tak byla od doby svého vzniku změněna, resp. doplněna, 27 krát, naposledy v roce 1992.
Ústava zahrnuje ustanovení "zachovat svobodu" a základní práva podle Listiny práv ("Bill of Rights") a dodatků ústavy jež zahrnují svobodu slova, svobodu vyznání a svobodu tisku, právo na spravedlivý proces, právo držet a nosit zbraň, všeobecné volební právo, a právo vlastnické. Zároveň všem státům zaručuje republikánské zřízení.

Přední politické strany
  • Republikánská strana - strana se hlásí ke konzervatismu a v praxi i nacionalismu, a snaží se např. o rozvoj podnikání. Jedna ze dvou hlavních stran, má statut pravice.
  • Demokratická strana - oficiálně liberální strana, soustředí se na rozvoj sociální a státní oblasti. V Americe má statut levice, v Evropě je vnímána spíše jako středová, protože je konzervativnější než evropské levicové strany.
Ekonomika

Ekonomika Spojených států amerických je nejsilnější národní ekonomikou světa. Její hrubý domácí produkt v roce 2008 byl 14,2 bilionu dolarů, s 46 800 dolary per capita. Ekonomiku USA je z velké části tvoří služby a výzkum; primární (suroviny-zpracovávající) průmysl tvoří jen nepatrnou část.
Mezi problémy americké ekonomiky patří státní a veřejný dluh (který tvoří již 73 % HDP); korporátní dluhopisy, hypoteční krize vyvolaná pádem cen nemovitostí, nízké úroky, výrazně negativní saldo zahraničního obchodu, vzrůstající inflace a uspokojení nároků tzv. babyboom (poválečné) generace na sociálních dávkách.
Mezi největší obchodní odvětví patří maloobchodní a velkoobchodní prodej, sektor (finančních, obchodních, zdravotnických, sociálních) služeb, proporcionálně vysoký podíl má i věda a výzkum nebo třeba zábavní průmysl. Spojené státy mají nejvyšší spotřebu na světě co se týče ropy, zemního plynu, elektřiny případně dalších komodit.
Hlavními obchodními partnery jsou Kanada, Mexiko, Japonsko, Čína a Spojené království.

Geografie
Topografická mapa

Geografická mapa USA


Poloha

Spojené státy americké leží v Severní Americe. Jejich břehy omývá z východu Atlantský oceán a ze západu Tichý oceán. Stát Aljaška leží v severní části kontinentu a je ze severu omýván Severním ledovým oceánem. Aljašku odděluje od Euroasijského kontinentu Beringův průliv. Mezi nejznámější poloostrovy patří Florida na jihu USA, která odděluje Mexický záliv od Atlantského oceánu. Ze severu mají USA společnou hranici s Kanadou a na jihu s Mexikem. Floridský průliv odděluje USA od souostroví Bahamy a od Kuby.

Horopis

USA leží v Severní Americe. Základem tohoto kontinentu je starý kanadský štít. Rozprostírá se v severovýchodní části kontinentu. Jeho střední část je protlačena a tvoří dno Hudsonova zálivu. Tvoří jej velmi staré přeměněné a vyvřelé horniny. V současnosti se podsouvá tichooceánská litosférická deska pod západní okraj desek amerických kontinentů. Zároveň se Jižní Amerika pohybuje směrem k Severní. V důsledku pohybů litosférických desek vznikla vysoká horská hradba, která se táhne od Aleutských ostrovů přes Aljašský poloostrov až po Ohňovou zemi. Kordillery začínají Aljašským hřbetem (nejvyšší bod Mount McKinley - 6194 m) a táhnou se na jih ve dvou výrazných pásmech. Při pobřeží Tichého oceánu to je Coast Range a ve vnitrozemí Skalnaté hory. Mezi jednotlivými pásy Kordiller se rozprostírají sníženiny a plošiny, např. Coloradská plošina, Velká pánev. Nejvyšší bod tzv. souvislých Spojených států (tj. bez Aljašky a Havaje) je vrchol Mount Whitney (4417 m) v kalifornském pohoří Sierra Nevada. Jen pár desítek kilometrů od něj leží nejníže položené místo USA i Ameriky v Údolí smrti (Death Valley). Tato proláklina je 86 m pod úrovní hladiny moře. Své jméno dostala podle nehostinných podmínek pro život (poušť bez vody s velkými horky, ve stínu naměřili 56,7°C). Poblíž východního pobřeží se táhne staré pohoří Apalačské hory. Mezi Apalačskými horami a Atlantským oceánem se rozprostírá Pobřežní nížina, Mexický záliv lemuje Mississippská nížina. Mezi Apalačskými horami a Kordillerami se postupně do východu rozprostírají Centrální roviny a Velké planiny.


Vodstvo

Větší část území USA patří do úmoří Atlantského oceánu. Vlévají se do něj veletoky jako Mississippi, s přítokem Missouri (nejdelší říční soustava USA - 6212 km), Řeka Svatého Vavřince, Rio Grande. Tichý oceán přijímá většinou kratší toky tekoucí z Kordiller. Mezi významnější patří řeky Columbia a Colorado.
V USA najdeme i mnoho jezer. Ledovcového původu jsou Velká jezera (Hořejší jezero, Michiganské jezero, Huronské jezero a jezero Ontario), které tvoří největší zásobárnu sladké vody na světe a přírodní hranici mezi USA a Kanadou. Velké solné jezero se rozprostírá v bezodtoké oblasti mezi Skalnatými horami a Coastal Range. V USA je množství vodopádů; nesporně nejznámější jsou Niagarské vodopády mezi Erijským a Ontarijským jezerem.


Podnebí

Typická krajina v oblasti od Velkých Jezer po Severovýchod Spojených států

Díky své velikosti leží USA v několika významných podnebných pásech. Počasí v Americe je značně nestálé a teplotní výkyvy mohou nastávat dokonce i několikrát denně. Severní část území leží v mírném pásu, je ale chladnější a vlhčí než v Evropě. Způsobuje to studený Labradorský proud, který omývá severovýchodní a východní pobřeží. Centrální roviny a Velké planiny mají v závislosti na vzdálenosti od Atlantského oceánu čím dál, tím méně srážek. Chladnější podnebí panuje v oblasti západního pobřeží, které pod vlivem proudů Tichého oceánu udržuje teplotu konstatní. Nejchladnější zimy najdeme ve Skalistých horách a Sierra Nevadě, kde můžeme naměřit jedny z nejsilnějších mrazů v Americe.
V oblastech Jižní Ameriky, Velkých plání, jižních částí atlantického pobřeží, Floridě a státech u Mexického zálivu panují v letním období až tropická vedra a může je doprovázet i nesnesitelná vlhkost. Jižní část USA leží v příjemném subtropickém podnebném pásu a Mexický záliv, poloostrov Florida v tropickém pásu. Výjimku tvoří vysoce položené pohoří a plošiny, kde je podstatně chladněji, projevuje se tam výšková stupňovitost. Aljaška leží v subarktickém pásu a Havajské ostrovy v tropickém pásu. Tvar povrchu Ameriky umožňuje takřka bezproblémový přesun vzdušných mas ze severu na jih a naopak. Proto jsou časté hlavně vpády arktického vzduchu z vyšších zeměpisných šířek až do oblasti Mexického zálivu. Proudění v rovnoběžkovém směru překážejí horské bariéry Kordiller. Proto vláha, která by se s proudícím vzduchem dostávala do vnitrozemí Ameriky z Tichého oceánu, se vyprší nad oceánem, úzkou pobřežní nížinou a návětrnými svahy tichooceánského pásma. Texas je jinak známý pro své tornáda, které se vyskytují hlavně na otevřených plochách v období května a září.





Kanada

27. června 2009 v 17:11 | mony
Vlajka Kanady Znak Kanady
Vlajka znak


Hymna: O Canada
God Save the Queen

Hlavní město: Ottawa

Rozloha: 9 984 670 km²

Počet obyvatel: 32 547 200

Jazyk: angličtina, francoužtina

Kanada je územně druhá největší země světa, rozkládající se v severní části Severní Ameriky. Hraničí se Severním ledovým oceánem (sever), Atlantikem (východ), USA (jih a severozápad) a Tichým oceánem (západ).
Kanada vznikla na území osídleném Indiány a Eskymáky jakožto unie britských zámořských teritorií a kolonií, z nichž některé byly předtím součástí francouzské koloniální říše. Nezávislost na Velké Británii získala mírovou cestou skrze Zákon o Britské Severní Americe (anglicky British North America Act) z roku 1867, a Canada Act (1982).
Kanada je federací deseti provincií a tří spolkových teritorií, konstituční monarchií a parlamentní demokracií. Sama sebe definuje jako zemi dvoujazyčnou (ofic. jazyky jsou angličtina a francouzština) a multikulturní. Z průmyslového hlediska jde o technicky vyspělou zemi disponující rozsáhlými přírodními a nerostnými zdroji. Země má úzké politické a ekonomické vztahy s USA, s níž má dlouhou vojensky nestráženou hranici. Jediným dalším státem, u něhož lze smysluplně mluvit o hranici s Kanadou, je Dánsko, od jehož závislého území - Grónska oddělují kanadské arktické ostrovy jen úzké průlivy.

Geografie
Složený satelitní snímek Kanady.

Kanadské území zahrnuje severní část Severní Ameriky. Na severu k němu patří řada arktických ostrovů zasahující až k Severnímu ledovému oceánu. Na severovýchodě jsou tyto ostrovy úzkými průlivy odděleny od dánského Grónska. Kanada reklamuje od roku 1925 své právo na část Arktidy mezi 60 a 141° západní délky, tyto nároky však neuznávají všechny státy. Na východě je pobřeží Atlantiku, na jihu dlouhá hranice s USA (postupně od východu jde o státy Maine, New Hampshire, Vermont, New York, Pensylvánie, Ohio, Michigan, Wisconsin, Minnesota, Severní Dakota, Montana, Idaho a Washington) a na západě pacifické pobřeží a dlouhá hranice s americkým státem Aljaška. Od New Yorku po Minnesotu tvoří hranici s USA systém Velkých jezer a s ním související řeky.
Niagarské vodopády z kanadské strany.

Hustota osídlení kanadského území je 3,26 obyvatel/km² (jedna z nejnižších na světě), ale rozmístění obyvatelstva je velmi nerovnoměrné. Většina obyvatel je soustředěna v jižní a východní části země, zejména ve 160 km dlouhém pásu okolo amerických hranic a v koridon Québec-Winsdor. Nejsevernějším trvale osídleným místem Kanady (a světa) je CFS Alert (stanice kanadských sil Alert) na severním výběžku Ellesmerova ostrova, 450 námořních mil od severního pólu.
Středo-severní část Kanady tvoří tzv. Kanadský štít, který obklopuje Hudsonův záliv. Jde o oblast skal odřených předchozí činností ledovců. Je zde jen slabá vrstva půdy (pokud vůbec), bohatě minerálů a řada jezer a řek. Celkově je Kanada zemí s největším počtem jezer na světě a v těchto jezerech se nachází též největší světová zásoba sladké povrchové vody.
Ve východní části Kanady ústí řeka sv. Vavřince do Atlantiku největším nálevkovitým ústím na světě. V podstatě za ně lze považovat celý záliv sv. Vavřince. Na konci zálivu leží ostrov Newfoundland. Jižně od zálivu a poloostrova Gaspé leží tzv. Přímořské nebo Pobřežní provincie. Faktem je, že tento název by se dal teoreticky použít pro každou provincii vyjma Alberty a Saskatchewanu, ovšem označují se tak zpravidla pouze tyto tři, které nemají žádné hluboké vnitrozemí. Nový Brunšvik a Nové Skotsko jsou zde rozděleny zálivem Fundy, který je známý vysokým rozpětím mezi přílivem a odlivem.
Střed Kanady je z klimatického i tranzitního hlediska silně ovlivněn na severu hluboko do severoamerické pevniny se vlamujícím Hudsonovým zálivem a Jamesovou zátokou, na jihu systémem Velkých jezer. Na západě se pak nacházejí jednak prérie se třemi tzv. Prérijními provinciemi, které Skalisté hory odtínají od jediné "pacifické" provincie, Britské Kolumbie.
Z vegetačního a klimatického hlediska přechází arktické území ledových pouští přes tundru a severský jehličnatý les až k prériím a smíšeným a listnatým lesům mírného pásu na jihu. Velká jezera pak stabilizují přilehlá území tak, že tam mrzne jen málo a na některých místech se díky příznivým mikroklimatickým podmínkám dají pěstovat i různé subtropické až tropické rostliny (např. oblast Niagarského poloostrova).

Ekonomika
Kanada je jedním z nejbohatších států světa s vysokými příjmy na jednoho obyvatele. Životní úroveň v zemi je tak velmi vysoká. Jedná se o člena OECD a skupiny G8. Její ekonomika je tržní a ač více regulovaná než v sousedních Spojených státech, méně regulovaná než ve většině evropských států. Tradičně má nižší hrubý domácí produkt na obyvatele než její jižní soused (bohatství je však rozděleno rovnoměrněji), také však vyšší než velké rozvinuté západoevropské ekonomiky. V minulém desetiletí její ekonomika celkově rychle rostla a země si zachovala nízkou nezaměstnanost. V roce 2006 byla nezaměstnanost 6,3% což je nejlepší výsledek za posledních 30 let. Nejvyšších hodnot naopak dosahuje na Newfoundlandu a Labradoru a to okolo 14,5%.
V minulém století růst výroby, těžby a služeb přeměnil ekonomiku ze zemědělsky zaměřeného státu na především urbanizovaný průmyslový stát. Stejně jako v ostatních zemích rozvinutého světa v kanadské ekonomice dominuje sektor služeb jež zaměstnává tři čtvrtiny Kanaďanů. Mezi rozvinutými zeměmi je však Kanada neobvyklá v míře důležitosti primárního sektoru v čele s těžbou dřeva a ropy.
Jedná se o jeden z několika málo rozvinutých států světa, jež energii vyváží. Má velmi velké zásoby zemního plynu při východním pobřeží a velké zásoby ropy a plynu v Albertě a částečně i v Britské Kolumbii a v Saskatchewanu. Její ropné zásoby jsou tak druhé největší na světě, hned za Saudskou Arábií. V Québecu, Britské Kolumbii, Newfoundlandu, Labradoru, Ontariu a v Manitobě je k dispozici velmi levná energie z vodních elektráren.
Kanada je jedním z nejdůležitějších světových dodavatelů zemědělských produktů. Bývalé kanadské prérie jsou dnes jedněmi z nedůležitějších oblastí pěstování pšenice a ostatních obilovin. Také je největším světovým vývozcem zinku a uranu a předním světovým vývozcem zlata, niklu, aluminia a olova. Mnoho sídel v severní části země existuje jen díky těžařství, ať už minerálních surovin nebo dřeva. Má také značně velký výrobní sektor, především na jihu v Ontariu kde je důležitý především automobilový průmysl a dále pak na jihu Québecu kde sídlí mnoho firem zabývajících se kosmonautikou a vesmírným průmyslem.
Kanada je ve vysoké míře závislá na mezinárodním obchodu, zvláště se Spojenými státy. Bilaterální dohoda mezi Kanadou a USA z roku 1989 (FTA) a především Severoamerická dohoda o volném obchodu (NAFTA) z roku 1994 zahrnující i Mexiko spustila dramatický růst míry ekonomického propojení s USA. V roce 2001 země úspěšně překonala ekonomický pokles a udržuje si tak nejlepší celkový výkon ekonomiky mezi zeměmi G8. Od poloviny devadesátých let je státní rozpočet v trvalém přebytku, dochází tak k pokračujícímu snižování státního dluhu.

Eskymácký hrdelní zpěv.

Amerika

23. června 2009 v 17:06 | monyss
Amerika je jedním z šesti zemských kontinentů a je jediným kontinentem, jehož celé území leží na západní polokouli. Tradičním datem objevení Ameriky Evropany je rok 1492, kdy k břehům světadílu pod španělskými vlajkami přirazila flotila vedená Kryštofem Kolumbem. Z Evropy však s velkou pravděpodobností vstoupili na americkou půdu jako první Vikingové, a to již o několik stovek let dříve.
Z fyzicko-geografického hlediska se rozlišuje Severní, Střední a Jižní Amerika, které od sebe dělí Tehuantepecká, resp. Panamská šíje. Západní pobřeží Ameriky omývá Tichý oceán, východní Atlantický oceán, na severu světadíl zasahuje též do Severního ledového oceánu. Amerika pokrývá 8,3 % povrchu Země (28,4 % pevniny) a žije v ní okolo 14 % lidské populace (900 milionů).

Geografie

Rozsah

Nejsevernější bod Ameriky je Kaffeklubben Island, který je také nejsevernější bod na pevnině Země. Nejjižnější bod jsou ostrovy Southern Thule, ikdyž jsou někdy považovány za část Antarktidy. Nejvýchodnější bod je Nordostrundingen a nejzápadnější bod je ostrov Attu. Topografie

Aconcagua, nejvyšší hora Ameriky.


Topografie
Západní část Ameriky zabírají Kordillery, západní částí Jižní Ameriky se táhnou Andy a v západní částí Severní Ameriky se rozléhají Skalnaté hory. 2300 km dlouhé Appalačské pohoří se táhle na východním pobřeží Severní Ameriky od Alabamy k Newfoundlandu. Severně od Apalačského pohoří, na východním pobřeží Kanady, leží Arktické Kordillery.



Hydrologie
Amerika má mnoho řek s velkým povodím. Největší povodí v Jižní Americe má řeka Amazonka, která má také největší průtok z řek na Zemi. Největší povodí v Severní Americe a druhé největší na světě má řeka Mississippi. Druhé největší povodí v Jižní Americe, okolo 2,5 mil. km², má řeka Paraná.

Demografie


Populace

New York je třetí nejlidnatější město v Americe.

Celková populace Ameriky je 858 000 000 a je rozdělena následovně:
  • Severní Amerika: V roce 2001 495 milionů obyvatel a v roce 2002 501 milionů obyvatel (zahrnuje Střední Ameriku a Havaj)
  • Jižní Amerika: V roce 2001 352 milionů obyvatel a v roce 2002 357 milionů obyvatel

Etnologie
Populace Ameriky se skládá z potomků osmi velkých etnik a jejich kombinováním.
  • Indiáni, např. Inuité a Aleuté.
  • Lidé s evropským původem, hlavně Španělé, Britové, Irové, Italové, Portugalci, Francouzi, Poláci, Němci, NizozemciM a Dáni.
  • Mestici, kteří mají smíšený evropský a americký původ.
  • Černoši, hlavně s původem v Západní Africe.
  • Mulati, kteří mají smíšený černošský a evropský původ.
  • Zambové (španělsky) a Cafuzové (portugalsky), kteří mají smíšený černošský a indiánský původ.
  • Asiaté, kteří mají původ ve Východní, Jižní nebo Jihovýchodní Asii.
  • Lidé z Blízkého východu.
  • Američtí Asiaté, kteří mají smíšený asijský a americký původ

Náboženství

Převažující náboženství v Americe jsou následující:
  • Křesťanství (Severní Amerika: 85 %; Jižní Amerika: 93 %)
    • Římské katolictví (vyznávané 85 % Mexickým obyvatelstvem, asi 24 % obyvatel USA a více než 40 % obyvatel Kanady).
    • Protestantství (vyznávané nejvíce v USA, kde protestanti tvoří polovinu obyvatelstva, a v Kanadě, kde tvoří o trochu více než čtvrtinu populace).
    • Pravoslaví (nejvíce se nachází v USA, kde ho vyznává asi 0,5 %, a Kanadě, kde je to nejrychleji se rozšiřující křesťanská skupina a vyznává ho tam zhruba 3 % populace).
    • Ostatní křesťanství a necírkevní křesťanství (v USA se vyskytuje asi 1000 křesťanských vyznání a sekt).
  • Ateismus (hlavně v Severní Americe - ateisté tvoří 16 % obyvatelstva Kanady, 12 % obyvatelstva USA a méně než 5 % obyvatelstva Mexika; v Jižní Americe jsou asi 4 % obyvatel ateisté)
  • Judaismus (vyznávaný 2 % obyvatelstva severní Ameriky - asi 2,5 % obyvatel USA a 1,2 % Kanaďanů; v Latinské Americe 0,23 % - nejvíce v Argentině, kde 200 000 obyvatel jsou Židé)
  • Islám (1,9 % (600 000) Kanaďanů, 0,6 % (1 820 000) obyvatel USA a 0,2 % (<250 000) Mexičanů. Dohromady islám vyznává asi 0,5 % populace Severní a 0,3 % populace Latinské Ameriky. Mezi města Severní Ameriky, kde se nachází mnoho muslimů, patří Toronto, Filadelfie, Detroit a New York.)

Mezi další víry patří sikhismus, buddhismus, hinduismus a v malých počtech bahá'í a animismus.

Antarktida

22. června 2009 v 18:00 | mony
Antarktida (název pochází z řečtiny a znamená "naproti Arktidě" tedy v přeneseném významu "naproti severu") je pátý největší kontinent po Asii, Africe, Severní Americe a Jižní Americe. Zároveň je tak pojmenována jižní polární oblast rozprostírající se kolem jižního pólu Země.
Krajina i podnebí jsou v Antarktidě natolik drsné, že se tu žádní lidé nikdy neusadili natrvalo. Jedinými obyvateli tohoto kontinentu jsou vědci, kteří tu pracují na výzkumných projektech.
Antarktický smluvní systém zmrazuje nároky států na území Antarktidy, zakazuje jakékoliv vojenské aktivity a také například zakazuje těžbu nerostných surovin (minimálně do roku 2048).

Historie

Roald Amundsen na jižním pólu roku 1911

Jižní polární kruh jako první pravděpodobně překročili novozélandští Maorové. Anglický mořeplavec James Cook roku 1773 zavítal na ledovou návrš, obklopující kontinent. Po něm následovaly britské, ruské a francouzské expedice a také lovci tuleňů z mnoha států.
Na počátku 20. století bylo vnitrozemí Antarktidy jedním z posledních dosud neprozkoumaných míst na světě. Robert Falcon Scott sem vedl výpravu v letech 1900 až 1904 a roku 1909 se Ernest Shackleton dostal do vzdálenosti 150 km od jižního pólu. V roce 1911 nakonec dosáhl pólu Nor Roald Amundsen. O měsíc později sem dorazila další expedice, vedená Robert Falcon Scottem, všichni její členové však na zpáteční cestě zahynuli. Pozdější výpravy už používaly ledoborce, letadla a pásová vozidla.
Antarktida nepatří žádnému státu. Má však bohaté zásoby nerostů a ryb, takže si na ni různé země dělaly nárok. Dvanáct států podepsalo v roce 1959 smlouvu na podporu vědeckého výzkumu a míru na Antarktidě. Tuto smlouvu dosud podepsalo osmatřicet zemí. Jako součást úsilí, jež si klade za cíl uchovat tuto divočinu neporušenou činností člověka, zde byla roku 1991 na dobu 50 let zakázána těžba.

Podnebí
Antarktida je nejchladnější kontinent na Zemi. Podnebí je extrémně studené, v centrálních oblastech navíc extrémně suché, kde spadne pod 50 mm srážek ročně. V centrálních částech Antarktidy je stálá anticyklonální situace s téměř nepřetržitou bezoblačnou oblohou a srážkami pouze kolem několika mm za rok. Nejedná se však o pevné srážky, ale o sníh přivátý větrem.
Na centrální plošině Východní Antarktidy byla ve stanici Vostok dne 21. července 1983 naměřena absolutně nejnižší teplota na zeměkouli -89,2°C. Nejvyšší teplota na Antarktidě byla naměřená na dvou místech, na argentinské polární stanici Esperanza a ve výzkumné stanici Vanda a to +14,6°C. Teploty ve vnitrozemí se v zimě (červenec) pohybují průměrně od −40°C do -70°C, extrémy dosahují i −90°C, v létě (leden) kolísají mezi −10 °C a −40 °C. Východní Antarktida je obecně chladnější.
Většina vnitrozemí má ročně srážek mezi 50 milimetrů až 250 mm, směrem k pobřeží množství srážek stoupá až na 500 mm. Výjimečně bývá srážek více, Antarktický poloostrov má mezi 500 až 1000 mm srážek ročně, podobně jsou na tom i přilehlé ostrovy. Antarktida je navíc největrnějším kontinentem na světě. Na jeho okrajích a v pobřežních oblastech dochází k velmi častému silnému až bouřlivému větrnému proudění, někdy i síly uragánu. Směrem do vnitrozemí se rychlost větru snižuje.


Flóra a fauna

Tučňák císařský u Rossova moře na jihu Antarktidy


Na nejstudenějším kontinentu byly objeveny pouze tři druhy kvetoucích rostlin a více než 50 druhů mechů a lišejníků. Zaznamenány byly také některé řasy, houby a bakterie. Roku 1994 podali vědci zprávu o prudkém nárůstu počtu pobřežních rostlin, což zřejmě podporuje teorii o globálním oteplování Země.
V okolních mořích žije spousta drobných korýšů, živočichů s tvrdou ulitou zvaných krill, mnoho obratlovců (kytovci, tuleni, rypouni, některé ryby a další) i bezobratlých živočichů (plankton, hlavonožci, ostnokožci a další). Najdeme tu hojnost mořských ptáků, jako jsou např. chaluhy a albatrosi. Faunu také zastupuje osm druhů tučňáků, rackovitý pták chaluha velká a 5 druhů ptáků z buřňákovitých.
Vzhledem k drsným klimatickým a přírodním podmínkám je Antarktida obývána pouze vědeckými pracovníky výzkumných polárních stanic mnoha států. V letní sezóně jich je přes 4 000, v zimní kolem 1 000.

Hospodářství
Antarktida má značná ložiska nerostných surovin. Využítí těchto ložisek nastálo zakazuje Protokol o ochraně životního prostředí Smlouvy o Antarktidě, tento zákaz může být přehodnocen v roce 2048. Případné využití také budou ztěžovat nepříznivé přírodní podmínky i odlehlost oblasti od vyspělých průmyslových center světa.
Nejvýznamnější jsou ložiska uhlí ve Transantarktickém pohoří a Viktoriině země, ropy a zemního plynu v oblasti Ross-Weddellovy deprese, železných rud v zemi Královny Maud, cínu, mědi, uranu, zlata, diamantů, olova, manganu a dalších. Oceány obklopující Antarktidu jsou bohaté na tuleně a velryby i některé druhy ryb. Díky svému mohutnému ledovcovému příkrovu je kontinent největším rezervoárem sladké vody na světě.
Na samotném kontinentě není provozována téměř žádná hospodářská aktivita. V okolních mořích je provozován rybolov (128,081 tun v roce 2006) a turistika (36,460 návštěvníků na lodích v roce 2007). Některé letecké společnosti také provozují nad Antarktidou vyhlídkové lety.

Tichý oceán

19. června 2009 v 16:31 | Monča
Tichý oceán (známý též jako Pacifický oceán nebo Pacifik) je největší oceán na Zemi.

Název
Oba názvy vycházejí z plavby portugalského mořeplavce Fernão de Magalhãese, který při své cestě na Filipíny v roce 1520 zažil v jeho vodách klidnou plavbu. V latině se moře nazývá Mare Pacificum, "poklidné moře", odtud název Pacifický oceán.

Mapa tichého oceánu

Objev
Pro Evropany objevil Tichý oceán Španěl Vasco Nuňez de Balboa (1476-1517), který v roce 1513 překročil Panamskou šíji. Na mapě se Tichý oceán objevil už v roce 1507, přestože pro to tehdejší kartografové neměli žádný důkaz.

Geografie

Rozprostírá se od Arktidy na severu po Antarktidu na jihu a ze stran je ohraničen Asií a Austrálií na západě a Severní a Jižní Amerikou na východě. S celkovou rozlohou 169,2 milionů km² zabírá 46 % vodních ploch a 32 % celkového povrchu Země. V nejširším místě v tropech měří přes 20 000 km, což je skoro polovina obvodu zeměkoule, od severu k jihu jeho délka přesahuje 16 000 km. Rovník oceán rozděluje na Severní pacifický oceán a Jižní pacifický oceán. Mariánský příkop, při západní části Severního Pacifiku, je s hloubkou 10 911 metry nejhlubším místem na Zemi. Nachází se v něm asi 25 000 ostrovů (více než ve všech ostatních oceánech dohromady), většina ostrovů je situována na jih od rovníku. Na západě je lemován prstencem činných sopek - Pacifický ohňový kruh. Pro Tichý oceán jsou typická častá zemětřesení, které mají většinou za důsledek tsunami. V letech 1900 - 2004 bylo zaznamenáno přibližně 800 vln, 17 % u pobřeží Japonska.



Šlesvický chladnokrevník

18. června 2009 v 16:25 | Mončičák
Název plemene: Šlesvický chladnokrevník

Původ: Německo
Typ: chladnokrevník
KVH: 155 - 160 cm
Barvy: ryzák


Historie
Toto plemeno vzniklo v 19. století v oblasti Šlesvicka-Holštýnska. Jeho předci byli jutští koně, kteří se křížili s dánskými teplokrevníky, yorkshirskými kočárovými koňmi a anglickými plnokrevníky. Od poloviny 20. století byl zahájen selektivní chov s využitím suffolského hřebce Oppenheim LXII. Později se křížili i s buloňskými a bretonskými chladnokrevníky. Získal velkou popularitu a v německých městech dokonce tahal tramvaje a autobusy. Dnes je však již na pokraji vyhynutí, je registrováno jen asi 10 čistokrevných hřebců.


Povaha
Šlesvický chladnokrevník je pracovitý, ochotný s dobrou povahou. Je přátelský, mírný, ale také energický, silný a vytrvalý.

Konstituce
Hlava je líbivá, ušlechtilá, krk je mohutný, svalnatý s výrazným hřebenem. Hrudník je hluboký, hřbet delší a pevný. Záď je skloněná a svalnatá s nízko nasazeným ocasem. Končetiny jsou kratší, silné, s výraznými klouby a kratšími rousy. Kopyta jsou velká a tvrdá.
Srst je výhradně ryzá, v kohoutku měří 155 - 160 cm.

Využití
Dříve to byl oblíbený pracovní kůň jak v zemědělství, tak ve městech. Dnes svůj význam ztratil a je na pokraji vyhynutí.


Bardigianský pony

15. června 2009 v 19:11 | monys
Název plemene: Bardigianský pony

Původ: Itálie
Typ: pony
KVH: 130 cm
Barvy: hnědák, vraník


Historie
Bardigianský pony pochází s hornaté oblasti Apenin a jeho původ můžeme vystopovat až do doby římských císařů. Plemeno je adaptováno na horské prostředí. Je úzce spjato s haflingy a aveliňskými koňmi, se kterými má společné předky. Na začátku 20. století byli kříženi s různými dalšími plemeny, což vedlo ke ztrátě charakteristických rysů. V dnešní době se chovatelé snaží zlepšit čistotu tohoto plemene.





Povaha
Jako horské plemeno jsou Bardigiani odolní a vytrvalí. Povahou jsou ochotní, ale přesto živí a temperamentní. V horách mají jistý krok, jsou silní a mají dobrý orientační smysl.

Konstituce
Hlava je jemná, orientálního typu s malými ušními boltci.Krk je velmi svalnatý a obloukovitý. Hrudník je klenutý, hřbet krátký a záď kulatá s nízko nasazeným ocasem. Končetiny jsou suché, krátké a silné, kopyta tvrdá a kvalitní.

Srst je vždy tmavá, a to hnědá nebo černá. Průměrná výška je 130 cm.

Využití
Bardigianský pony sloužila jako soumar i jako tahoun v zemědělství. Dnes se využívá jako dobrý jezdecký kůň v málo přístupných oblastech.



Azteca

14. června 2009 v 13:06 | monďa
Název plemene: Azteca

Původ: Mexiko
Typ: teplokrevník
KVH: 147 - 155 cm
Barvy: bělouš, hnědák, ryzák, vraník

Obrazek

Původ a historie:
Chov aztecy začal v roce 1972. Křžili se andaluští koně s americkými quartery. V menší míře se využívalo spojení andaluských hřebců s criollskými klisnami. Brzy poté si někteří z předních chovatelů uvědomili, že je důležité zavést do chovu koní systém, a že celý chovu potřebuje odborný a náročný dohled. Soukromí chovatelé totiž působili naprosto samostatně a množství koní, které vyprodukovali, byli slabí jedinci různých typů. Na tomto základu se nedalo založit nové plemeno.
Několik věcí měli mexičtí chovatelé na zřeteli, když formovali svoje ideální plemeno, které nazvali Azteca. Kůň musel splňovat požadavky mexických kovbojů (tzv. "charro"), kteří potřebovali koně vhodné pro práci s dobytkem. Koně měli následovat tradici koní přivezených španělskými konkvistadory do Mexika, ale měli být unikátní, aby mohli nést název "Mexický národní kůň".
Soukromí rančeři v Mexiku a organizace "Azteca Horse Research Center", vyvinuli dnešní fenotyp díky rozsáhému vědeckému výzkumu. Celkový přístup byl navrhnutý tak, aby byli produkováni koně s vynikajícími fyzickými schopnostmi, pohybovým nadáním, rychlostí, vytrvalostí, sílou, inteligencí a ochotou pracovat s člověkem. První Azteca, hřebec jménem Casarejo, se narodil roku 1972 v Mexiku u jezera Texcoco na "Centro de Reproduccion Caballar Domecq". Byl výsledkem spojení španělského hřebce Ocultado a klisny plemene quarter Americana. Od té doby se plemeno rozvíjelo díky pečlivě kontrolovanému chovu, přísnému inspekčnímu systémemu a nepřetržitým vědeckým výzkumům. Úmysl produkce tohoto plemene je kombinovat kvality andaluského koně a quartera, který byl také založen na španělské krvi.
V listopadu roku 1992 vznikla v Mexiku mezinárodní asociace plemene Azteca (International Azteca Horse Association). Ve stejné době vznikly přidružené regionální organizace v Kanadě (AzHAC) a v USA (AzHAUS). Světový registr aztéckých koní je udržován asociací "Asociacion Mexicana de Criadores de Cavallos de Raza Azteca" (The Azteca Horse Association of Mexico). Toto je jediná organizace na světě schválená mexickou vládou, která může oficiálně registrovat koně tohoto plemene. V současné době je registrovaných asi 1000 koní.

Povaha
Tito koně jsou inteligentní, ochotní a pracovití. Také jsou vytrvalí, odvážní, silní, mají svoji eleganci i styl.

Konstituce
Hlava je atraktivní, španělského typu. Krk je svalnatý, mírně ohnutý. Hrudník je široký, hřbet rovný a záď svalnatá. Končetiny jsou silné, pevné, s dobrými klouby a kvalitními kopyty.
Srst může mít kteroukoliv jednu barvu, v kohoutku měří 147 - 155 cm.

Využití
Aztecy jsou univerzální koně vhodní pro všechny typy ježdění. Využívají se i v tahu, v zemědělství a jako pracovní koně na farmách.
Obrazek



Daniel Landa

11. června 2009 v 18:08 | Monďula |  Klipy



Austrálie

10. června 2009 v 17:01 | moník |  Japonsko
Vlajka Austrálie Znak Austrálie
Vlajka Znak

Hlavní město: Canberra

Rozloha: 7 692 030 km²

Počet obyvatel: 21 152 000

Jazyk: angličtina

Austrálie, oficiálně Australský svaz, je stát na jižní polokouli tvořený stejnojmenným kontinentem, dále pak velkým ostrovem Tasmánií a množstvím menších ostrovů v Jižním, Indickém a Tichém oceánu. Na severu sousedí s Indonésií, Východním Timorem a Papuou Novou Guineou, na severovýchodě se Šalamounovými ostrovy, Vanuatu a Novou Kaledonií a na jihovýchodě s Novým Zélandem.
Australská pevnina je obydlena více než 42 000 let domorodými obyvateli. Po ojedinělých návštěvách rybářů ze severu a evropských objevitelů a obchodníků v sedmnáctém století, byla v roce 1770 východní polovina kontinentu zabrána Velkou Británií, pobřeží osídleno transporty trestanců a 26. ledna 1788 vyhlášena jako kolonie Nový Jižní Wales. S nárůstem populace byly objevovány nové oblasti a tak bylo během 19. století vytvořeno pět dalších samosprávných britských zámořských teritorií.
1. ledna 1901 se šest kolonií stalo federací čímž byl vytvořen Australský svaz. Od té doby v Austrálii funguje stabilní liberálně demokratický politický systém podobný poltickému systému Kanady a dalších zemí. Hlavním městem je Canberra. V Austrálii žije přibližně 20,8 milionů obyvatel, převážně ve velkých pobřežních městech jako Sydney, Melbourne, Brisbane, Perth a Adelaide.

Hospodářství
Austrálie je vyspělý průmyslový a zemědělský stát s bohatými zásobami a významnou těžbou nerostných surovin. Těží se kvalitní černé uhlí v Novém Jižním Walesu a Queenslandu, hnědé uhlí v Victorii, železná ruda v Západní Austrálii, dále bauxit, ropa, zemní plyn, olovo, zinek, cín, měď, mangan, zlato (3. místo na světě, 10,1% světové produkce), stříbro, diamanty, nikl, platina, palladium, zirkon, rutil, ilmenit, sůl, uran a opály. Mezi nejdůležitější průmyslová odvětví patří hutnictví (surové železo, ocel, barevné kovy a hliník), petrochemie (rafinérie ropy), chemie (plastické hmoty, kyseliny, superfosfáty), strojírenství (výroba aut), textilní a potravinářský průmysl. Nejdůležitější průmyslová centra jsou v aglomeracích Sydney a Melbourne a také ve velkých městech Brisbane, Perth, Adelaide, Newcastle a Geelong. Významná je výroba elektrické energie. Orná půda zaujímá jen 6,5 %, louky a pastviny 54 % a lesy 19 % plochy země. Sklízí se pšenice, ječmen, oves, rýže, cukrová třtina, bavlna, luštěniny, brambory, sorgo, zelenina, ovoce, slunečnice, řepa, sója, vinné hrozny, chmel a tabák. Nejdůležitější pro živočišnou výrobu je chov ovcí (produkce surové a prané vlny, ovčích kůží), dále skotu, prasat, koní a drůbeže a rybolov. Těží se dřevo. Z důvodu rozlehlosti země má velký význam zejména letecká a silniční doprava a také železniční. Důležité je obchodní loďstvo. Zemi ročně navštíví více než 5 milionů návštěvníků.

Obyvatelstvo
95 % obyvatel je britského nebo irského původu. V Austrálii žije asi 380 000 původních obyvatel, kteří obývají především Severní teritorium a ostrovy v Torresově průlivu. 85 % obyvatel žije ve velkých městech.

Náboženství:
Při posledním sčítání lidu v roce 2006 se 64 % obyvatel prohlásilo za křesťany. Nejvíce obyvatel se přihlásilo ke katolické církvi (26 %) a anglikánské církvi (19 %). K nekřesťanským náboženstvím se přihlásilo 5 % lidí, 19 % obyvatel se označilo jako bez vyznání a 12 % odmítlo na otázku po svém vyznání odpovědět. Nedělní bohoslužby vykazují návštěvu okolo 7,5 % obyvatel (polovina z toho připadá na katolické bohoslužby).

tuleni

7. června 2009 v 15:02 | Monika |  foto zvířat





Tuleni jsou největšími oběťmi lovců....

fotečky

6. června 2009 v 17:41 | mony |  Foto koní-slawik
Fotka se otevře v novém okně

Fotka se otevře v novém okně

Fotka se otevře v novém okně

Fotka se otevře v novém okně

foto koní-google

3. června 2009 v 17:01 | monys |  Foto-koně



Beyoncé

1. června 2009 v 16:33 | moník |  Foto celebrit