Duben 2009

vtipy optický klam

29. dubna 2009 v 19:20 | moník |  Vtípky
Dětská upřímnost
Jedou dědeček s vnoučkem autobusem, k nim si přisedne starší, silně namalovaná paní. Vnouček na ni nejprve upřeně hledí, nakonec to nevydrží a pěkně od plic se dědečka zeptá, proč je ta paní zmalovaná. Dědeček se k němu nakloní a něco mu trpělivě vysvětluje. Když děda skončí, chlapec se zvědavě nahlas zeptá: "A dědo, co je to stará ochechule?"


Výročí svatby
Víte, jak si manžel, zapamatuje datum výročí vaší svatby? Vdejte se na jeho narozeniny!


100Kč
Pan učitel se ptá zkoušeného: "Když máš v jedné kapse 100kč a v druhé kapse 100kč, co máš?" "Cizí kalhoty," odpoví žák.


Tři krabice softwaru
Leží tři krabice od softvaru na smetišti: "Proč jsi tu?" "Neběžel jsem pod Windows 98, a ty?" "Já jsem padal pod Windows 98, a ty, třetí?" "Já jsem Windows 98."

Černobílý klam











Support lesbiens-She's so complicated

23. dubna 2009 v 17:46 | Monika |  texty písní
Oh no, no well a madman found doubts
DAy by day is never her way
hidden pain forever stays in my head
she, she, she is so devoted
he, he, he does't care about it
see, see, see the wildmsunsets in my head the river sweeps away these ghots
a lover makes a stand to go

Feel any better' bout you girl
never going there again
love is on your side
prend i'm your friend, so
feel any better bout you girl
never going there again
love just stands a noble cause
forever comes to stab you throught you hear

she, she, she, so complicated
He, he, he so single minded
See, see, see our silhouette in my bed
She, she, she so gross addicted
he, he, he, so unaffeced
see, see, see your summer dress on my bed
the river flows trough come what may
a lover comes to marry me
the river sweeps away these ghots
a lover makes a stan to go

go, go, go, lay, lay, lay, no, no, no
see, see, see, it's never been a dream
Say, say, say you laugh at me
I say hey, just marry me
say, say,say you laugh at those
lay, lay, lay, too scared to know





8.řetězák

18. dubna 2009 v 16:37 | Mončičák |  Řetězáky
1. Jméno: Monika
2. Vaše nálada?:chahacha
3. Kolik je hodin?:16:18
4. Narozeniny: 10.listopadu
5. Jméno tvých rodičů:Jana a Josef
6. V kolika letech tě měli rodiče:brzo
7. Kolik měříš: 167 cm
8. Tvoje číslo boty:39-40
9. Styl oblečení: hl.aby bylo pohodlný


OBLÍBENÉ

10. Barvy: Černá, fialová
11. Filmy: Titanik, Shrek a gympl
12. Seriály:Ordinace v růžové zahradě a proč bychom se netopili
13. Telenovely: Žádný
14. Hudební interpreti:Evanestance a Daniel Landa
15. Typ bot:Tenisky
16. Písničky:Těch je víc tak třeba:Táta, Tak nějak málo tančím
17. Herci:Jakub Prachař a Vojta Dyk
18. Herečky:Zuzana Norisová
19. TV postava:-----------------
20. Kytka:Lilie s ní se chci vdávat
21. Politická strana:Moje věc
22. Číslo:15
23. Roční období:Léto a zima
24. Počasí:Krásné teplíčko
25. Pití:Džus a čaj at je teplý nebo studený
26. Jídlo:smažený hermelín s hranolkama

VOLBY

27. Matika-čeština:
čeština
28. Techno-Tekkno: techno
29. Růžová-černá: černáááá
30. Moře-hory: moře
31. Kočka-pes: oba
32. Velkoměsto-vesnice: vesnice
33. Cola-Pepsi: Nic
34. Láska-přátelství: přátelství
35. Čokoláda-želé: čokoláda
36. Jeden nejlepší kamarád-více dobrých přátel: více dobrých přátel
37. Televize-počítač: PC
38. Activia-Yoplait: Activia
39. Pastelky-fixy:fixi
40. Horory-komedie: komedie
41. Kreslení-čtení: čtení
42. Pop-metal: metal
43. Lide.cz nebo Xchat: lide.cz
44. Afrika-Asie: Afrika

Afrika

17. dubna 2009 v 17:56 | monďa |  Referáty-nový zéland
Afrika je třetím největším kontinentem. Má rozlohu 30 065 000 km², což představuje 20,3 % celkového povrchu souše na Zemi. Afrika má více než 960 miliónů obyvatel (2007), což je jedna osmina celkové populace Země.

Satelitní snímek Afriky


Africké geografické rekordy

  1. Počet států: 53
  2. Nejvyšší hora: Kilimandžáro(Uhuru) 5895 m v Tanzanii
  3. Nejdelší řeka: Nil (-Kagera) - 6671 km
  4. Největší ostrov: Madagaskar - 586 690 km²
  5. Největší jezero: Viktoriino jezero - 69 485 km²
  6. Největší činná sopka: Kamerunská hora 4095 m (Kamerun)
  7. Největší poloostrov: Somálský poloostrov - 850 000 km
  8. Nejlidnatější stát: Nigérie - 126 635 626

Poloha a rozloha

Fyzická mapa Afriky


Afrika je třetí největší světadíl. Jeho převážná část leží na východní polokouli. Její pozoruhodně pravidelný obrys ohraničuje plochu o rozloze 30 319 069 km². Afrika má málo ostrovů (největší Madagaskar) a poloostrovů (největší Somálský poloostrov). Africké břehy omývá Atlantský a Indický oceán, mnoho moří např. Středozemní moře, které odděluje Afriku od Evropy a zálivy jako nápadný Guinejský záliv.

Nerostné suroviny

Afrika má bohaté zásoby nerostných surovin: zlata, fosfátů, uranových rud a diamantů a mnoho ještě neobjevených.

Povrch

Afrika převážně leží na africké litosférické desce a menší východní část na somálské litosférické desce. Povrch obou desek se výrazně liší, na africké desce jsou převážně tabule obklopené pánvemi a na pohyblivější somálské desce je povrch hornatý s množstvím sopek (s nejvyšším horským masívem sopkou Kilimandžáro). Hranice mezi deskami tvoří středoafrická příkopová propadlina a v ní jezera Malawi a Tanganika.

Vodstvo

Třetina povrchu Afriky jsou bezodtokové pánve. Nejdelší řeka je Nil, ale nejvodnatější a zároveň druhá nejdelší řeka je Kongo. Další velké řeky jsou Niger a Zambezi. Jsou zde i velká jezera, např. Viktoriino jezero (Ukerewe) a již zmíněné Malawi a Tanganika. Jsou zde koryta řek, které jsou po většinu roku vyschlé a až v období dešťů se zaplňují. Takovým korytům říkáme vádí.

Jazyky

Mapa ukazující rozložení jazykových rodin v Africe
Nejpřesnější odhady hovoří o přibližně tisíci jazycích na území Afriky. Hlavní rodiny jazyků jsou čtyři:
  1. Afroasijské jazyky je rodina asi 240 jazyků, kterými mluví asi 285 milionů lidí žijících na zemí Severní Afriky, Západní Afriky, Sahelu a Jihozápadní Asie.
  2. Nilosaharské jazyky je rodina obsahující více než sto jazyků, kterými mluví 30 milionů lidí. Hlavní oblasti těchto jazyků jsou: Čad, Súdán, Etiopie, Uganda, Keňa, a severní Tanzanie.
  3. Nigerokonžské jazyky je rodina pokrývající velkou část Subsaharské Afriky a je topravděpodobně největší skupina různých jazyků na světě.
  4. Khoisanské jazyky obsahují asi 50 jazyků, kterými se mluví v Jižní Africe přibližně 120 000 lidmi. Mnoho těchto jazyků je ohroženo. Lidé z kmenů Khoi a San jsou považováni za původní obyvatele těchto částí Afriky.

Náboženství

Afričané vyznávají velké množství náboženství. Nejvíce rozšířeno je křesťanství a islám. Křesťanství vyznává nejvíce Afričanů (přibližně 40 %) a něco méně než 40 % ostatních obyvatel vyznává islám. Zbylých 20 % Afričanů vyznává tradiční domorodá náboženství. Velmi malé procento obyvatel jsou židé.

Státy


Všechny státy podle abecedy:
  1. Alžírsko Alžírsko
  2. Angola Angola
  3. Benin Benin
  4. Botswana Botswana
  5. Burundi Burundi
  6. Burkina Faso Burkina Faso
  7. Čad Čad
  8. Demokratická republika Kongo Demokratická republika Kongo
  9. Džibutsko Džibutsko
  10. Egypt Egypt
  11. Eritrea Eritrea
  12. Etiopie Etiopie
  13. Gabon Gabon
  14. Gambie Gambie
  15. Ghana Ghana
  16. Guinea Guinea
  17. Guinea-Bissau Guinea-Bissau
  18. Jihoafrická republika Jihoafrická republika
  1. Kamerun Kamerun
  2. Kapverdy Kapverdy
  3. Keňa Keňa
  4. Komory Komor
  5. Kongo Kongo
  6. Lesotho Lesotho
  7. Libérie Libérie
  8. Libye Libye
  9. Madagaskar Madagaskar
  10. Malawi Malawi
  11. Mali Mali
  12. Maroko Maroko
  13. Mauritánie Mauritánie
  14. Mauricius Mauricius
  15. Mosambik Mosambik
  16. Namibie Namibie
  17. Niger Niger
  18. Nigérie Nigérie
  1. Pobřeží slonoviny Pobřeží slonoviny
  2. Rovníková Guinea Rovníková Guinea
  3. Rwanda Rwanda
  4. Senegal Senegal
  5. Seychely Seychely
  6. Sierra Leone Sierra Leone
  7. Somálsko Somálsko
  8. Středoafrická republika Středoafrická republika
  9. Súdán Súdán
  10. Svatý Tomáš a Princův ostrov Svatý Tomáš a Princův ostrov
  11. Svazijsko Svazijsko
  12. Tanzanie Tanzanie
  13. Togo Togo
  14. Tunisko Tunisko
  15. Uganda Uganda
  16. Zambie Zambie
  17. Západní Sahara Západní Sahara
  18. Zimbabwe Zimbabwe

Kontinent

15. dubna 2009 v 17:28 | Monďula |  Referáty-tropické deštné lesy
Kontinent (z latinského contineō, -ēre, což znamená držím pohromadě) je velkou souvislou pevninskou masou. Česky též světadíl nebo díl světa.
Jelikož neexistuje žádný standard pro definici kontinentu, různé kultury a vědní obory mají odlišné seznamy toho, co považují za kontinent. Všeobecně uznané charakteristiky kontinentu jsou: musí jít o rozlohou velké území, musí sestávat z neponořené pevniny, a musí mít geologicky význačné hranice (v úvahu se můžou kromě moří či hor brát např. i litosférické desky). Zatímco podle některých existuje pouze 4 nebo 5 kontinentů, nejčastěji se počet kontinentů udává jako 6 nebo 7.
Dvěma nejčastějšími neshodami v udávání počtu kontinentů jsou otázky, mají-li se Evropa a Asie počítat odděleně nebo dohromady jako Eurasie, a mají-li Severní a Jižní Amerika být považovány za dva kontinenty nebo za jediný. Několik geografů také navrhlo seskupit Evropu, Asii a Afriku do jediného kontinentu, Eurafrasie (v geopolitice se jí rovněž říká světový ostrov). Pro laiky se situace stává ještě více matoucí tím, že v případě Ameriky se paralelně požívá výrazů Latinská Amerika a zejména Střední Amerika, které sice označují jisté části Ameriky, ne však nějaký kontinent.
Fullerova projekce zobrazuje povrch Země jako rozložený mnohostěn, veškerá pevnina se tak jeví téměř jako jeden celek


Rozdělení světa na 7 kontinentů se obvykle vyučuje v západní a střední Evropě a v Severní Americe, zatímco rozdělení na 6 kontinentů (spojená Eurasie) se také vyučuje v Severní Americe a dál ve východní Evropě a Jižní Americe či v Asii. Šest je také počet kontinentů používaných ve vědeckém prostředí.
Kontinenty jsou občas dál pomyslně děleny na subkontinenty. Definice tohoto termínu je ještě nepřesnější, než definice kontinentu. V češtině se tímto termínem obvykle označuje Indie ("indický subkontinent").
Ostrovy jsou zpravidla "přiřazeny" ke kontinentu, kterému jsou nejblíž. Austrálie a ostrovy v Tichém oceánu jsou někdy souhrně označovány jako Australasie nebo Oceánie.

Mapa světa, zobrazující barevně odlišené kontinenty


Systémy dělení kontinentů
Kontinenty
Světadíly



Mapa světa s barevně odlišenými kontinenty

7 kontinentůSeverní AmerikaJižní AmerikaAntarktidaAfrikaEvropaAsieAustrálie
6 kontinentůSeverní AmerikaJižní AmerikaAntarktidaAfrikaEurasieAustrálie
6 kontinentůAmerikaAntarktidaAfrikaEvropaAsieAustrálie
5 kontinentůAmerikaAntarktidaAfrikaEurasieAustrálie
4 kontinentyAmerikaAntarktidaEurafrasieAustrálie
Nejstarším kontinentem, který už neexistuje, byla Pangea a z ní vzniklé Laurasie a Gondwana.


Základní údaje o kontinentech

KontinentRozloha (km²)Populace
(odhad 2002)
% celkové
světové populace
Hustota zalidnění
(ob./km²)
Asie43 810 0003 800 000 00060%86.7
Afrika30 370 000922 011 00014%29.3
Severní Amerika24 490 000515 000 0008%21.0
Jižní Amerika17 840 000371 000 0006%20.8
Antarktida13 720 0001 0000.00002%0.00007
Evropa10 180 000710 000 00011%69.7
Austrálie a Oceánie8 500 00030 000 0000.5%3.5

Polární oblasti

12. dubna 2009 v 13:07 | Monika
Arktida a Antarktida jsou nejstudenější oblasti na světě. Arktida je území ohraničené severním polárním kruhem, myšlenou čarou kolem severního pólu. Uprostřed se nachází Severní ledový oceán, většinou zamrzlý. Na okraji je pás tundry. Antarktida je kontinent u jižního pólu. Patří k ní i okolní moře. Tvoří 9% zemského povrchu. Většina antarktické pevniny je pokryta silnou vrstvou ledu. Život se vyskytuje jen kolem pobřeží a na přilehlých ostrovech, kde je tepleji než ve vnitrozemí.
















ARKTIDA
Po značnou část roku je arktická tundra pokryta sněhem. Někdy vítr zdvihne do výšky arktický sníh a způsobí sněžnou bouři, která se dost podobá pouštní písečné bouři. Sněžné bouře mohou začít náhle a trvat mnoho dnů. Během krátkých letních měsíců sníh roztává, ale voda se v tomto období nemůže vsáknout, jelikož pod povrchem je vrstva věčně zmrzlé půdy, proto se tato voda shromažďuje v jezírkách, tůních a močálech.

V tundře žije většina arktických živočichů, kteří jsou přizpůsobeni k životu v těchto polárních podmínkách. Přesunují se sem v létě a v zimě se stěhují na jih nebo přezimují pod zemí. Mnohá arktická zvířata mají bílý kožich, který je na sněhu maskuje. Je například velmi těžké zahlédnout zajíce běláka na zimním pozadí. Kožešina polárního soba karibu ideálně udržuje teplo. Každý chlup je dutý, takže v sobě dokáže uchovávat vrstvu, která izoluje. Někteří živočichové v Arktidě jsou býložravci a jiní lovci. Největším z lovců je lední medvěd. Jeho hlavní potravou jsou tuleni.

V Arktidě se už dnes těží některé přírodní suroviny, například ropa. Využití jejich zásob se však musí plánovat velmi opatrně, aby nebylo poškozeno jedinečné životní prostředí pro polární zvířata.


PENGUIN FAMILY obrázek | plakát | fotky | poster


ANTARKTIDA
Antarktida je nejchladnější a největrnější místo na Zemi. Její ledový příkrov tvoří značnou část věčného ledu na Zemi. Některé části pobřeží jsou v létě bez ledu. Rostou zde lišejníky a řasy, ale jen velmi málo jiných rostlin. Od souvislé ledové vrstvy při pobřeží se uvolńují kusy ledu o rozměrech až 100km a odplouvají na moře. Jsou to největší plovoucí ledovce na světě.

Na antarktické pobřeží zalétají téměř výhradně mořští ptáci, jako je třeba albatros stěhovavý, burňáček bělavý nebo chaluha příživná. Zavítá sem občas i dvanáct druhů velryb, včetně mohutného plejtvákovce obrovského, největšího živočicha na světě. Podél pobřeží žije také šest druhů ploutvonožců. Většinu svého života tráví ve vodě, ale při kojení vycházejí na břeh.

Mnozí antarktičtí živočichové se živí drobnými plovoucími živočichy, rostlinami a planktonem. Živočišný plankton, zvaný zooplankton, se hromadí na mělčinách pobřežního šelfu.

V částech Antarktidy, kde by pro velkou zimu žádní živočichové nepřežili, byli nalezeni drobní roztoči. Mohou žít i při teplotách nižších než -60°C.

Antarktida je velmi bohatá na podzemní zdroje ropy a nerostů. Ekologové se snaží omezit vrty a těžbu, aby zabránili poškozování životního prostředí.

liška polární.jpg



ZAJÍMAVOSTI
- Největší živočich nalezený ve vnitrozemí Antarktidy je moucha domácí.
- Ryba Notothenia má v krvi zvláštní nemrznoucí bílkovinu,
která ji chrání před zamrznutím. Přežije tak i zamrznutí v ledu.
- Tučňáci jsou tukem tak dobře izolováni, že se často při pohybu přehřejí. Musejí pak stát s otevřenými zobáky, aby se zchladili.
- Tučňák kroužkový překoná až čtyřnásobek své vlastní výšky,
když skáče z moře na pobřeží.






Tundry

9. dubna 2009 v 16:15 | Monča
Tundra je biom subpolárních a polárních oblastí, který lze nalézt mezi tajgou a trvale zaledněnými polárními končinami. Najdeme ho v nejsevernějších oblastech Evropy, Asie a Ameriky, Grónsku a dalších přilehlých ostrovech (arktická tundra), na jižní polokouli - v nejsevernějších oblastech Antarktidy a přilehlých ostrovech (antarktická tundra). Jako tundru též chápeme podobně vypadající území vysoko v horách (alpinská tundra). Slovo tundra pochází z laponštiny a znamená bezlesou krajinu.

Abiotické podmínky
Vody je zde dostatek, ale většinou je přítomna v pevném skupenství. Půda je trvale zmrzlá, v krátkém létě rozmrzá pouze slabá povrchová vrstva (viz permafrost). Vegetační doba je velice krátká, teploty nízké a po většinu času je zde vysoká sněhová pokrývka.

Biotické podmínky
Biodiverzita tundry je velice nízká. Drsné klima snášejí ze semenných rostlin pouze přizpůsobené byliny a malé keříky. Většinu vegetačního krytu tvoří mechorosty a lišejníky. Většina organické hmoty je vázaná ve formě odumřelé biomasy, její rozklad a využití je účinně bržděno chladem. Živočichové jsou výrazně adaptováni extrémním podmínkám a na nejtvrdší zimní období se často stahují více na jih do teplejších oblastí (viz např. sob karibu), nebo ji přečkávají v hibernaci. Růst rostlin je velice pomalý, což se projevuje mimo jiné vysokou citlivostí tundrových ekosystémů na poškození - při velkoplošné destrukci vegetace se původní stav může obnovovat celá desetiletí či staletí, se všemi nepříznivými důsledky, které z toho plynou.

Tundra na Aljašce v létě.




Tundra (světle hnědě).

Stepi a lesostepi

8. dubna 2009 v 20:49 | Mončičák
Stepi:mírný pás na severu a jihu
-travnaté oblasti

Step v západním Kazachstánu časně z jara

Podnebí - mírné a suché (vnitrozemské)
- množství srážek okolo 300-400 mm nestačí pro růst rostlin

Hlavní oblasti - Severní Amerika (prérie)
Jižní Amerika (pampy)
Evropa a Asie (stepi)

Původní porost - trávy

Zvířena- prérie bizoni
pampy pštros nandu
stepi Asie divocí koně ( v Mongolsku kůň Převalského)

Lesostepi:přechod mezi stepí a lesem na okrajích stepních porostů, více srážek
- střídají se travinné porosty s listnatými lesy (dub, lípa, břízy)
nazývají prérie

Stepi v SA-se

Stepi v JA-se nazývají pampy

Žijí zde:hraboši, zajíci, sysli, supi(amerika), polární ptáci



Zemědělské využití:stepi jsou světové obilniny(pšenice, kukuřice)

Lesy mírného pásu

5. dubna 2009 v 17:12 | monďa
Podnebí:severní mírný polární pás (střídání 4 ročních období)
-S. Amerika, S. Afrika, S. Asie= Tajgy

-od j přichází lesy od listnatých přes smíšené do jehličnatých lesů.

Rostou zde:javory, lípy, břízy, buky, dyby, habry a další stromy, houby, lišejníky a další lesní plody.

Žijí zde:lišky, medvědi, jeleni, jezevci, ježci, veverky, žáby, sovy,...


les v jizerských horách

Hranice lesa:
Hranice lesa definuje nadmořskou výšku či zeměpisnou šířku, za kterou už les nevyskytuje, neboť zde již nejsou podmínky umožňující růst souvislého lesního porostu. Za tyto podmínky je především považována průměrná denní teplota +10 °C a více alespoň po 30 dní v roce. Dále průměrné roční srážky alespoň 250 mm (v subtropických a tropických oblastech s ohledem na vyšší intenzitu výparu a tím silnější hrozbě vodního deficitu minimálně 400 - 500 mm). Na území Česka lze uvažovat hranici lesa pouze pokud jde o nadmořskou výšku, a to v pohořích Krkonoše, Jeseníky a Králický Sněžník. Hranice lesa zde kolísá zhruba mezi 1250 - 1350 metrů nad mořem. V těchto polohách se vyskytuje už pouze borovice kleč (Pinus mugo), na Slovensku s příměsí
borovice limby (Pinus limba).

Ochrana lesů v Česku:
Polomy po orkánu Kyrill


V Česku se lesní hospodaření řídí lesním zákonem. Jeho základním principem je pokud možno nesnižovat procentuální podíl lesů v zemi. Dále předepisuje např. určitý podíl melioračních dřevin, maximální velikost holiny 1 ha (až na výjimky), nutnost nově zalesnit do 2 let od vytěžení předchozího porostu, do 5 let pak provést tzv. zajištění porostu.
Každý les je chráněn podle zákona o ochraně přírody a krajiny jako významný krajinný prvek. V praxi to znamená, že zásah do lesního porostu musí být konzultován též s příslušným orgánem ochrany přírody, především jestli nedochází k narušení krajinného rázu.
Přirozených lesů je v Česku už málo, v drtivé většině došlo k minulosti alespoň k částečným zásahům do struktury či druhového složení porostů. Ve většině případů byla zcela pozměněna druhová skladba, takže nyní v Česku převládají lesy smrkové (63 % lesů), popř. v písčitých oblastech borové (19 % lesů). Nejhojnější dřevinou by přitom měl být v Česku buk (cca 40 % plochy).

Suffolský kůň

4. dubna 2009 v 18:02 | Monďula
Název plemene: Suffolský kůň

Původ: Velká Británie
Typ: chladnokrevník
KVH: 160 -168 cm
Barvy: ryzák

Obrazek

Původ a historie:
První historická zmínka o zavalitých krátkonohých koních suffolského typu pochází z roku 1506, ale většina chovatelů a odborníků je přesvědčena, že základy chovu těchto pracovitých, dobromyslných obrů položili již Vikingové při invazi na britské ostrovy mezi 8. až 10. stoletím. Hrabství Suffolk, podle kterého jsou koně pojmenováni, je nejvýchodnější částí britské pevniny a jeho hranice tvoří Severní moře. Je proto docela dobře možné, že sem severští válečníci přivezli koně na svých dlouhých štíhlých lodích.
Skutečný původ suffolka je troch záhadný, je však doloženo, že v průběhu 16. a 17. století byli těžcí flanderští hřebci z evropské pevniny kříženi s místními klisnami. Jejich krev vedla ke zvýšení živé hmotnosti a síly potomků, pro kterou jsou suffolští koně tolik ceněni.
Zatímco historie napovídá o tom, jak krevní linie suffolků přetrvala vládu mnoha panovníků, plemenná kniha vznikla až roku 1877. Herman Biddell, farmář a sekretář Suffolk Breed Society, sestavil přehled všech hřebců, kteří působili v plemenitbě od tohoto data. Byla to nesmírně náročná a odpovědná práce, ale po tříletém intenzivním bádání bylo zaznamenáno všech 1236 plemeníků, kteří v chovu působili během minulých 120 let. Díky Beddellově úsilí je možné u každého čistokrevného suffolka dojít až k jednomu zakládajícímu hřebci narozenému roku 1768. Jeho majitelem byl Thomas Crisp z Uffordu a pokud původ některého koně nesahá až k tomuto "Crisp´s horse of Ufford", nemůže být zaregistrován. Tento hřebec působil v oblasti kolem Woodbridge, Saxmundhamu a Framlinghamu, kde je středisko chovu suffolka dodnes. Popisuje se jako krátkonohý ryzák s mohutným tělem, v kohoutku měřící 157 cm a s hlavou poněkud ušlechtilejší, než měli jeho mnozí současníci. Crisp ho doporučoval jako "schopného dávat dobré koně pro kočáry nebo na silnice".

Charakteristika:

Suffolkský kůň, vyšlechtěný zvlášť proto aby vyhovoval místním podmínkám, je vyjímečně silný. Má nohy bez rousů, takže se mu snáze pracuje v těžkém jílů východní Anglie.
Čelo je neobyčejně široké, uši jsou pohyblivé a na těžkého koně poměrně malé. Má mohutnou hruď, svalnatá prsa a předloktí. Záď je veliká, kulatá a mohutně osvalená, nohy jsou kratší. Zadní nohy musí došlapovat blízko sebe , aby kůň mohl chodit v brázdách širokých 23cm. Hlezna jsou dobře stavěná, silná a suchá. Průměrný výška je 163-170cm.
Jeho pohyb je zvláštní, krok je ostrý s výrazným houpáním, kratší klus má jen umírněnou akci kolen a jeho vyjímečná kadence se u jiných těžkých plemen neobjevuje. Při mohutných prsou je postoj předních končetin široký a při pohybu kůň mírně rozmetá.

Povaha
Suffolk je klidný, přátelský a laskavý kůň. Je také silný, ochotný a pracovitý. Svou oblibu si získal i svou dobrou ovladatelností a přizpůsobivostí.


Využití:
I když se pohled na koně táhnoucí pluh zdá idylický, šlo ve skutečnosti o velmi těžkou práci. Těžký železný pluh musel být veden v přesné, rovné čáře a koně ho museli táhnout naprosto rovnoměrně. V těžké půdě pár tažných koní pracoval jednoradličním pluhem osm až devět hodin denně a zoral přibližně akr půdy. Pracovní den suffolského koně vypadal před sto lety následovně: kůň byl nakrmen velmi časně zrána, mezi 5:30 a 6:30 hod. Dostal pak dost času na to, aby v klidu strávil. Když orba začala v sedm hodin, kolem osmé si kůň mohl odpočinout a jeho hospodář snídal. Potom se již oralo bez přestání, kromě krátké polední přestávky, až do šestnácté hodiny. Skromný suffolk již nepotřeboval žádné krmení během pracovního dne a navíc měl menší spotřebu krmniva než jiní tažní koně. Dnes jsou koně chováni v prostorných volných stájích, v minulosti však pobývali suffolští koně celoročně na pastvinách a před nepřízní počasí je chránil přístřešek. Někteří chovatelé stáj ani neměli.
Na trzích, kde se suffolští koně prodávají, se dělá zvláštní zkouška. Kůň se zapřáhne do těžkého poraženého stromu a podle toho, jak ve své snaze "jde do kolen", je hodnocena jeho výkonnost.
Obliba suffolků se nešířila pouze v Anglii a okolních zemích. Několikrát byly vyslány teké exporty těchto koní do Spojených států amerických, především do Iowy a Nebrasky. Po válce s přibývajícími roky však počet koní v zemědělství stále klesal a zvířata nahrazovaly stroje. Prázndé stáje sloužily jako skladiště a jenom někteří farmáři si drželi jednoho nebo dva vysloužilé suffolky na dožití nebo klisny pro komerční chov. I přesto se populace suffolků rozrůstala tak pomalu, že byla odsouzena k zániku.
Teprve 70. a 80. léta minulého století dala díky zájmu amerických kupců nový podnět britským chovatelům k produkci kvalitních exportních zvířat. V téže době se podařilo vzkřísit zájem o suffolské koně nejen v Suffolku, ale i v okolních hrabstvích. Znovu se pracovití, přátelští cvalíci vrátili na některé farmy a kromě toho pomáhají i při stahování dřeva a čištění národního parku National Forest. V USA, kde je jich nyní přes 600, se využívají především k dopravě krmiva na pastviny pro skot.
Jeden z největších suffolských hřebčínů nalezl opravdu pozoruhodný domov. Je jím Hollesley Bay Colony, jedna z přímořských věznic Jejího Veličenstva. Farma má k dispozici 2000 akrů půdy a je zaměřena na chov a výcvik suffolských koní. Ve věznici pobývají trestanci staří 21 let a více a práce s koňmi je součástí jejich nápravné výchovy. Pro mnoho z nich znamená tato činnost první setkání s koňmi v životě, ale zájemců je stále dost. "Práce s koňmi pomáhá budovat charakter" tvrdí jeden z dozorců, Alan Douglass. Třicítka koní ustájených v Hollesley zde však není pouze z terapeutických důvodů, musí si na sebe vydělat prací v zemědělství. Políčka se zeleninou a dalšími plodinami pro potřeby věznice jsou sice většinou obdělávány traktory, ale šest valachů se využívá k řadě dílčích úkonů, jako je například místní doprava, odvoz a úklid odpadků apod. Ročně se v Hollosley narodí kolem deseti hříbat, která jsou buď prodána, nebo vytrénována pro potřeby dalších britských věznic. Dobrovolníci z Hollesley se nestarají pouze o krmení a čištění koní a úklid stájí. Naučí se také pečovat o narozená hříbata, někteří se zaměřují na výcvik mladých koní a jiní na práci ve voze. Mnoho provinilců před příchodem do věznice ničeho nedosáhlo a po ničem netoužilo, ale zde si zamilují péči o hřebce nebo jízdu s vozem a mnozí z nich po propuštění hledají stálé zaměstnání u tažných koní. A to je dobrý začátek pro nový život.



Ardenský kůň

1. dubna 2009 v 20:41 | moník
Název plemene: Ardenský kůň

Původ: Francie a Belgie
Typ: chladnokrevník
KVH: 148 - 160 cm
Barvy: tmavý hnědák, hnědý a červený bělouš, ryzák
Historie
Pochází z Ardenských hor na francouzsko-belgickém pomezí. Historie tohoto plemene sahá až do doby Římanů, první zmínky jsou z období galské války.
Starší ardenští koně byli poněkud lehčího formátu a proto se mimo tahu využívali i k jízdě. Používali se jako vytrvalí, odolní a energičtí jezdečtí koně například během francouzské revoluce nebo napoleonských válek. Za 1. světové války se osvědčili při tahání děl a těžkých zásobovacích vozů.
Ardenský kůň dnešního typu vznikl v 19. století křížením s buloňskými koňmi a percherony. Pro zušlechtění chovu se zapojili i angličtí plnokrevníci a arabští koně.


Povaha
Ardenští koně vynikají svou laskavou, živou povahou. Jsou klidní, snadno ovladatelní a učenliví. Díky jejich ochotě, pracovitosti a vytrvalosti je mohou řídit i děti.

Konstituce
Tělesná stavba odpovídá typu cob. Má silné, kompaktní tělo, dobře tvarovanou, krátkou hlavu, svalnatý, klenutý krk a mohutnou, kulatou záď, která se zdůrazňuje zkracováním nebo svazováním ohonu. Žíně i rousy jsou bohaté, mírně zvlněné. Nohy mají silné, dobře stavěné s velkými, tvrdými kopyty. Hrudník je hluboký, sklon lopatek umožňuje plynulý, energický pohyb.
Vyskytují se nejčastěji červení nebo hnědí bělouši, vzácněji tmaví hnědáci nebo ryzáci. Vraníci a bělouši jsou nežádoucí.
V kohoutku dosahují výšky 148 - 160 cm.

Využití
Původní lehčí kůň křížením s chladnokrevníky získal těžší tělesnou konstituci - stal se z něj všestranný, silný tažný kůň. Jeho vytrvalost ho předurčila na práci v náročných kopcovitých terénech. V současné době obliba ardenských koní klesá. V zemědělství se téměř nevyužívají a na pracujícího ardena můžete narazit snad už jen ve Skandinávii. Současní jezdci využívají tohoto koně při rekonstrukcích historických bitev. Ve Francii se chovají i jako masná zvířata.