Únor 2009

Dětský pláč

21. února 2009 v 18:07 | Mončičák |  Akta x
Nedávno jsem se byla projít s mojí nejlepší kámoškou Luckou.Po chvíli nás napadlo, že bychom se mohly jít podívat do staré školy, kam byl vstup přísně zakázán.Hlavní dveře byly zamčené, ale hned vedle bylo rozbité okno, kterým jsme vlezly dovnitř, a šly se mrknout do prvního patra.Tam jsme uviděly vyklizenou třídu, kde byla jen tabule a pár kříd.Najednou Lucka hrozivě zapištěla, protože pod ní prasklo jedno prkno, až se málem propadla dolů.Rychle jsem jí běžela na pomoc, jenže v tu chvíli jsem uslišla křik malého dítěte. Pomohla jsem Lucce a hned jsme vyrazily ke kumbálu, odkud se ozýval ještě silnější dětský jekot.Nakonec jsme se rozhodly, že dveře od kumbálu neotevřeme, a co nejrychleji jsme utíkaly pryč, až sme málem spadly ze schodů.Když jsme se šly asi zapůl hodiny podívat ke škole, tak dveře byly odemčené(!)a rozbité okno, kterým jsme předtím vlezly dovnitř, bylo opravené!!!Od té doby už kolem staré školy radši ani nechodíme.
zdroj:Bravo girl-Petrule

Duchové světla

Hádanky

19. února 2009 v 16:43 | monďa |  Vtípky
Otázka na radio Jerevan: "Kdy bude líp?"
Odpověď: "Líp už bylo!"
Co je to maximální průjem?
Když běháš na záchod tak rychle, že se cestou potkáváš.

Co vznikne spářením světlušky a stonožky?
Lampiónový průvod.

Jak se dá pomocí vody získat světlo?
Umyjeme okno.
Proč mají krysy čtyři nohy?
Aby byly u popelnic dřív než důchodci.

Když to vyhodíš do vzduchu, je to nic. Když to dopadne, je to tisícovka. Co to je?"
"Nevím, ale kdybych to věděl, dělal bych to od rána do večera."
Víte, proč má datel zobák?
Aby netloukl hlavou do stromu.

Jaky budou mit novy znak policajti?
Zabu na zidli. (a proc?) . . . Kvaknes a sedis

Jaky je rozdil mezi pedagogem a pedofilem?
Pedofil ma deti doopravdy rad...

Proc policajti necvici spartakiadu?
Protoze je nedostatek policejnich psu,kteri by je navadeli na znacky.

Legrační foto.

Clou-Snowy wings

12. února 2009 v 17:38 | moník |  texty písní







Cover me with your snowy wings
Bare yourself under the sky
Cover me with your snowy wings
Follow me into the night

You pulled me from the door
said darling please don't go
I'll never sleep it you walk out
this way

I know you aren't well
I can see you struggle
Even from the weight of just standing

You touched my face, I turned away
walking alone into the setting sun

I heard you shouting after me
Oh, where will you go
What kind of man would leave
you standing there
What kind of person have I become

You followed in the dark
And found me sitting
Underneath a britge down by
the riverside
I saw your mouth and eyes
and I knew for sure
I had no strength to push you away

Don't walk alone into the setting sun
I was shouting in the streets
Oh, where did you go
What kind of man would leave
you standing there
What kind if fool have you become




7.řetězák

8. února 2009 v 19:07 | Monča |  Řetězáky

  • Televize nebo PC ?
  • Spíš PC
  • Čína nebo česká kuchyně?
  • čína tu si můžu udělat doma a vím co do ní dávám.
  • Prstýnek nebo naušnice?
  • Naušnice.
  • Židle nebo křeslo?
  • křeslo =)
  • Internet explorer nebo Firefox?
  • explorer
  • Triko nebo svetr?
  • tričko
  • Ananas nebo hruška?
  • Ananas
  • Jahoda nebo meloun?
  • Oboje je mňam :D, déláš mi chutě.
  • Třešeň nebo kiwi?
  • Obojí.
  • Kuře nebo ryba?
  • kuře.Ryba uuuuuuuuuuj.
  • Hovězí nebo kuřecí?
  • kuřecí
  • Žlutá nebo červená?
  • Červená
  • Hnědá nebo černá?
  • černá
  • Pokračují blogy:
    Všechny moje milovaný esbéčka.

Savany

6. února 2009 v 18:59 | Mončičák |  Referáty-nový zéland
-je travvýchodní afrika, jižní arikanaté společenstvo s roztroušenými skupinami stromů.
-je označení pro travnaté oblasti tropických a subtropických oblastí. Během roku je zde vyhraněné období dešťů a období sucha. V podobných klimatických podmínkách se vyskytují i zcela nebo částečně opadavé lesy. O tom, který vegetační typ převládne rozhoduje klima a půdní podmínky. Traviny i dřeviny mají odlišné ekologické nároky, vzájemně se potlačují a tím vytvářejí podstatu savany

Rozdělení savan:
  1. podle délky období sucha
  2. vlhké savany
  3. suché savany
  4. trnité savany
  5. zaplavované savany
Slon indický
Vlhké savany:
Savany tohoto typu vznikly v důsledku opakovaného kácení a vypalování tropických lesů. Převládající vegetační formací jsou 2-4 metry vysoké traviny, ve kterých se vyskytují ojedinělé stromy. Vlhké savany se vyskytují v Africe v oblasti guinejské savanové zóny, severně od tropického deštného lesa. Tento pás se táhne až do jižního Súdánu. Dále se vlhké savany vyskytují v Jižní Americe. Jedná se o orinocké llanos, brazilské campos a oblast guayanské náhorní savany.
Orinocké llanos (šp. llano = rovina) jsou edaficky podmíněnou savanou. LLanos je pokryta asi 50 cm vysokými travinami. Stromy se zde vyskytují pouze v malých ostrůvcích nazývaných "matas".
Brazilské campos se rozprostírají v Brazilské vysočině. Campos cerrados předtavují jakýsi přechod mezi lesem a savanou a v podstatě, je můžeme nazvat savanovým řídkolesím. Campos abiertos představují savanovou formaci bez stromů. Vznikly v důsledku požárů v campos cerrados.
V oblast guayanské náhorní plošiny se vyskytuje edaficky podmíněná savana. Rozkládá se v nadmořské výšce 1500 až 2000 m n. m. Vynořuje se z deštného lesa.
Zaplavované savany vznikají v důsledku stagnace srážkové vody na nepropustném podloží. Často se vyskytují v Jižní Americe, kde se jim říká "palmares". Známou zaplavovanou savanou je Pantanal v jihozápadní Brazílii na ploše 250 000 km². V zimě je toto území suché, během letního období dešťů je zcela zaplavené a má bažinatý charakter.

Žirafa Rothschildova



Suché savany:
Rozkládají se v Africe; především v súdánské zóně a ve východní Africe. Jejich podstatu tvoří 1-2 metry vysoké traviny a roztroušeně se vyskytující stromy, které dosahují výšky maximálně 10 metrů. Typickým stromem je baobab. Africké suché savany se využívají pro pastvu dobytka.
Savany vyskytující se v Austrálii se od těch afrických liší. Tamní blahovičníky se s travinami dobře snášejí. Zaujímají rozsáhlé prostory na severu Austrálie v Arnhemské zemi a ve vnitrozemí Queenslandu.

Trnité savany:
Vyskytují se v aridních oblastech střídavě vlhkých tropů s množstvím srážek 300-400 mm za rok. V Africe jsou trnité savany rozšířeny v sahelské zóně na jižním okraji Sahary, dále pak v jihozápadní Africe a v oblasti Kalahari. Dřeviny mohou v trnité savaně zcela chybět, někde se mohou vyskytovat akácie. Dominující vegetační formací jsou prořídlé 30-50 cm vysoké traviny.



Podnebí:
  1. tropické
  2. střídá se obdobá deštů a sucha.
Žije zde:slon, žirafa, antilopy, gazely, hroch, nosorožci, gepardi,...

Využití:pastviny pro dobytek pěstuje se zde na plantážích-bavlník a podzemnice olejná(buráky)

Výskyt:východní afrika, jižní Amerika a vnitrouzemí austrálie.

Tarangire National Park v Tanzanii




Biosféra-tropické deštné lesy

4. února 2009 v 18:29 | monďa |  Referáty-tropické deštné lesy
Podnebí:je teplé a vlhké, dochází zde k velkému výparu.Lidé mají počet dusna.
Výskyt:v povoodí řeky Amazonky v JA, při pobřeží Guinského zálivu v Arice a jihovýchodní Asii.
Žijí zde:Hadi, hmyz, opice, krokodýli, jaguáři, hlodavci, orangutani, lenochod, ptáci(tukan), rostou zde orangutani, liány a drahé dřevo(eben, mahagon, polisandr).

Biotické podmínky
Tropický deštný prales je biom s největším počtem druhů organismů [zdroj?] (viz druhová diverzita), většina z nich je nejspíše dosud nepoznána. Odhaduje se, že v tropických lesích žijí 2/3 všech známých rostlinných a živočišných druhů této planety. [zdroj?]


Stromové patro

Tropické stromy mohou mít některé vlastnosti, které nejsou běžné u stromů vyšších šířek. Vzhledem k obrovské konkurenci o světlo, které přispívá hustota vegetace i podnebí přející rychlému růstu biomasy, je tropický deštný les místo, kde rostou jedny z nejvyšších stromů. Vzhledem k rozsáhlosti stromového patra lesa a odlišným podmínkám, které v jeho různých částech panují, si je biologové dělí na pásma (resp. vrstvy nebo úrovně, např. A-C, přičemž A je nahoře). Někteří ještě speciálně vyčleňují pásmo pro ojedinělé stromy výrazně přerůstající své okolí. Následuje seznam některých výjimečností tropických stromů (které se ovšem nevyskytují u všech a už vůbec ne vždy naráz):
Mnoho druhů má široké dřevěné obruby (kořenový náběh) na spodku kmene. Původně se myslelo, že slouží na podporu stromu, ale teď vychází, že kanály kořenového náběhu proudí rozpuštěné živiny z kořenů.
Velké listy jsou společné stromům vrstvy C. Mladé stromy určené pro vrstvy A a B též mohou mít velké listy. Když dosáhnou koruny stromů úrovně A, nové listy budou menší. Velký povrch listů pomáhá zachytit světlo v nižších vrstvách lesa. Odkapávací cípy ulehčují odvedení srážek z listu na podporu transpirace (vypařování). Vyskytují se v nižších vrstvách a mezi mladými stromy druhů vynořující se vrstvy A.
Stromy jsou často dobře spojeny ve vrchní vrstvě speciálně růstem dřevěných popínavých rostlin nebo lián. Rostliny s epifytickou adaptací rostou na povrchu existujících stromů a dělí se s nimi o sluneční světlo.
Kůra stromů často bývá velmi tenká, často jen 1-2 mm hrubá. Obvykle je velmi jemná, ale někdy ji chrání trny.
Objevuje se u nich vývin květů (a z toho plody) přímo z kmenu, namísto na větvích (angličtina má na to slovo "cauliflo

Podrost

Podrot v deštném lese je často omezen nedostatkem světla na spodní úrovni. To umožňuje lidem a zvířatům se v lese pohybovat. Jsou-li koruny stromů z nějakého důvodu poškozeny nebo ztenčeny, země pod nimi je brzy kolonizována hustou spletí popínavých rostlin, křoví a malých stromů zvaných Stabilita pralesa
Prales se jeví jako stabilní klimaxový porost, který jeví velikou odolnost vůči narušení. Drobné mýtiny, ať už se objeví z jakéhokoliv důvodu, velice rychle zarůstají. Pokud však dojde k masívní destrukci rozsáhlé oblasti (prakticky výhradně činností člověka), je tato vlivem půdní eroze a ztráty styku s původním typem porostu velice brzy znehodnocena tak, že se sem prales "jen tak vrátit" nemůže. Přirozená obnova pralesa na místě, které bylo exploatováno a zničeno člověkem, je otázkou staletí až tisíciletí. Člověk sám pro ni může udělat jen minimum.



Ilustrační foto/sxc

Půda a její činitelé a struktura

2. února 2009 v 17:45 | Monďula
-činitelé, kteří půdu ovlivňují:podnebí, podzemní a půdní voda, povrch krajiny, rostliny, živočichové, člověk.
-Podle struktury rozlišujeme půdy:jílovité, písčité, hlinité=>
  • Stepní půda se nachází v mírně vlhkých oblastech.
  • Černozem je půda s velkým obsahem humusu.
  • Podzol (z ruského slova "popel") je kyselá málo úrodná půda chladných a vlhkých severských jehličnatých lesů.
  • Šedozemě vzniká v listnatých lesích mírného pásu.
-Význam půdy:půda je zásobárna živin, živý obyvatelstvo, váže vodu.