Leden 2009

Půda-2.část

29. ledna 2009 v 18:09 | moník

Půdy-

A)půdní typy
B)půdní druhy

A)půdní typy: Dělení podle kvality(podle obsahu humusu, výživa, vody, jílu, místu výskytu)
  1. černozemě
  2. hnědozemě
  3. hnědé půdy
  4. podzoly
B půdní druhy:dělení podle velikosti částeček a jejich soudrže vody.
  1. jílovité
  2. hlinité
  3. písčité
Půdní eroze:odnos půdy.(Přispívá k tomu odlemování krajiny a špatná orba.

Půda je nejsvrchnější vrstvou zemské kůry, je prostoupená vodou, vzduchem a organismy, vzniká v procesu pedogeneze pod vlivem vnějších faktorů a času a je produktem přeměn minerálních a organických látek. Je morfologicky organizovaná a poskytuje životní prostředí rostlinám, živočichům a člověku. Půda je předmětem studia pedologie.
V geografii se soubory půd nazývají pedosféra a jsou studovány pedogeografií.
Půda je odborně definována jako podíl regolitu, vody, vzduchu a organické hmoty. Pokud jedna z těchto složek chybí, nejedná se o půdu.


Základní členění půdních horizontů.

Pedosféra-půda 1. část

28. ledna 2009 v 16:20 | Monika
Pedosféra-půdní obal Země nacházející se na povrchu litosféry. Vzniká z půdotvornéh substrátu (zvětralá a někdy i chemicky pozměněná matečná hornina) za spolupůsobení živých organismů, jejich odumřelých těl, klimatu, reliéfu a času. Na různých místech může být pedosféra různě silná (od několika centimetrů (leptosoly) po několik metrů (černozemě)). Pedosféru rozdělujeme na půdní typy a p. druhy. Mezi půdní typy patří např. črnozemě(obsahuje velkou část humusu), hnědozemě (obsahuje menší část humusu), hnědé lesní půdy (obsahují malou část humusu), podzoly (obsahují velmi malou část humusu). Půdní druhy rozdělujeme na písčité (velké částice, propustný), hlinito-písčité, písčito hlinité, hlinité (menší částice, středně propustný), jílovito-hlinité, hlinito-jílovité, jílovité (malé částice, velmi málo propustný, až nepropustný).

Půda-přídodní živý útvar.
Dělí se na:živou a neživou část.

Živá část: -kořeny živých rostlin

-mikroorganismy(půda, bakterie.)
-drobní živočichové(žížaly, brouci)

Neživá část:-pevné části(jíl, prach, písek)
-kapalné části(půdní voda)
-plynné části(půdní vzduch)
-zbytky těl organismů a rostlin

Humus-nejůrodnější část půdy
-rozpadlé části těl a rostlin.

Sorraia

25. ledna 2009 v 17:31 | Monča
Název plemene: Sorraia

Původ: Španělsko, Portugalsko
Typ: pony
KVH: 130 cm
Barvy: plavák

Charakteristika:

Ačkoliv sorraia byl lidskou rukou značně pozměněn, přece si zachoval mnohé rysy zděděné po dávných předcích. Mnozí z těchto poníků se neobyčejně podobají tarpanovi jak zbarvením, tak i kvalitou srsti. Před pouhými 50 lety byla tato podobnost ještě výraznější. Lopatka byla strmá, hřbet rovný, ohon nízko nasazený na srázné zádi a hlava velká s mírným klabonosem. Současný sorraia je daleko atraktivnější a se svou výškou v kohoutku mezi 120 až 130 cm je to skutečná miniatura iberského koně, ať andalusana nebo lusitana. Stejně jako předkové je i tento kůň neobyčejně odolný vůči horku i chladu a vydrží i při chudičké pastvě na špatných půdách nebo při minimálních dávkách krmení. Často se u tohoto plemene objevuje tmavý ohon, hříva a nohy, úhoří pruh na hřbetě a zebrování na nohách. Hříva i ohon bývají černé. Dlouhé uši, vysoko posazené na hlavě, jak je tomu u primitivních koní pravidlem, mají také černé špičky.

Může mít nápadné zbarvení typu "jelení šedi", ale typičtější je primitivní plavé zbarvení s tmavou hřívou nebo špinavě žluté se světlou.
Obrázek “http://www.ansi.okstate.edu/breeds/horses/sorraia/Sorra3.JPG” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.
Obrázek “http://www.ansi.okstate.edu/breeds/horses/sorraia/Sorra1.JPG” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

VLASTNOSTI:

Po staletí byl pony sorraia používán místními honáky a k lehčí práci v zemědělství. V minulosti mohl být jen těžko považován za přitažlivého. Kromě těžké hlavy a nízko posazeného ocasu si ponechal všechny primitivní znaky svých divokých předků.

Povaha
Sorraia má výbornou povahu, je ochotný, laskavý a přátelský. Jsou inteligentní, učenliví, vytrvalí a překvapivě silní.
Využití
Sorraia byl dobrým koněm v zemědělství i jezdecký pony gaučů. V chovu se využíval pro šlechtění jiných plemen. Dnes již využití nemá a téměř vyhynul.




Australský honácký kůň

22. ledna 2009 v 19:54 | Mončičák
Název plemene: Australský honácký kůň

Původ: Austrálie
Typ: teplokrevník
KVH: 145 - 165 cm
Barvy: hnědák
Historie
Tito koně jsou potomci prvních koní dovezených do Austrálie guvernérem Arthurem Phillipem. Postupně se křížili s anglickými a arabskými plnokrevníky, a tak vznikli koně Waler. Byli to kvalitní vojenští i pracovní koně používaní i za 1. světové války. Křížením s Quarter Horse vzniklo plemeno Australský honácký kůň.
PŮVOD:
Waler, předchůdce moderního honáckého koně, byl vyšlechtěn v Novém Jižním Walesu a získal zvláštní typ a charakter díky tamním přírodním podmínkám a požadované práci. Waler se naučil pracovat dlouhé hodiny pod sedlem, kdy nesl muže a jeho veškerou výzbroj neschůdnou krajinou, a to mnohdy značnou rychlostí. Přispůsobil se horkému, suchému podnebí a naučil se snášet i nedostatek vody.
Warlerův následník australský hon. kůň , není ještě typově ustálen. Připomíná prvotřídního huntera, v zásadě je to angloarab. Projevuje se tu vvliv mlého ponyho, jinde percherona a možná i velmi populární quarter. Do austrálie se toto plemeno dostalo roku 1954 a nyní tam má lastní chovaelskou asociaci.

Povaha
Achal-teke je těžko ovladatelný kůň s vlastní hlavou, živý, pozorný. Je však nebojácný a věrně slouží svému pánu. Je učenlivý, ale potřebuje dobrý výcvik. Hřebci jsou temperamentnější a nesnášenliví, naopak klisny bývají klidné a mírné.

Konstituce
Tělesnou stavbou se podobají anglickému plnokrevníkovi, ale jsou poněkud mohutnější. Hlava je jemná, atraktivní, oči jsou velké a laskavé. Krk je dobře nasazený. Hrudník je hluboký, hřbet je delší a svalnatý. Končetiny jsou pevné s kvalitními kopyty.
Většinou jsou to hnědáci, mohou se vyskytnout i bělouši, ryzáci nebo vraníci. V kohoutku měří 145 - 165 cm.

VYUŽITÍ:
Využívají se díky jejich orientační schopnosti a neúnavnosti v turistice na koni a dálkových jízdách. Také si udržuje náskok ve westernovém ježdění před americkými quartery.


Ariéžský kůň

21. ledna 2009 v 16:33 | monďa
Název plemene: Ariéžský kůň

Původ: Francie
Typ: pony
KVH: 132 - 148 cm
Barvy: černá

Historie
Toto plemeno je známo též pod názvem Mérenský kůň. Pochází z francouzských hor. Ariéžský kůň je velmi staré plemeno, pravděpodobně potomek původních divokých koní. Později bylo ovlivněno orientální krví arabských a berberských koní. Na začátku 20. století začal cílený chov původně zdivočelých koní a roku 1948 byla založena plemenná kniha.
Popis a charakteristika:
Ariežský kůň je stavbou těla typický soumar. Má dlouhý hřbet, strmou lopatku, plochý kohoutek a lehce spáditou záď. Jako většina horských koní nemá korektní postoj zadních nohou, často mívá sblížená hlezna. Poměrně krátké nohy mají nápadně krátké holeně, ale velmi pevné, dobré klouby. Kopyta jsou mimořádně tvrdá a zdravá, protože se tito koně po věky nekovali. Jako jízdní koně se používali zřídka, jednak pro svou malou výšku a jednak proto, že jejich krok není právě příjemný, je dosti tvrdý. Na druhé straně pro turistiku v horském terénu v tomto kraji neexistuje lepší horské plemeno. Jistota, s jakou se pohybuje mezi skalami, balvany a bystřinami, je imponující.
Ariežský kůň je vysoký v kohoutku 135 - 150 cm, patří tedy mezi poníky. Má poměrně lehkou hlavu, s náznakem štičího profilu a plochým čelem. Žuchvy jsou na tak malého koně pozoruhodně vyvinuté, zřejmě pro nutnost spásat tuhou horskou vegetaci. Krk je dlouhý, poměrně mohutný a pěkně klenutý, hříva je bohatá, načechraná, na omak drsná. Žíně hřívy i ocasu jsou nápadně silné, stejně jako vous na spodní čelisti, který se objevuje v zimě. Na spěnkách bývá slabý rous. Typické zbarvení plemene je sytě černé, v létě s vysokým leskem, v zimě načervenalé, lesk poněkud snižuje podsada. Chody tohoto koníka nejsou perfektní, ale ve snaze zlepšit exteriér byl do chovu zařazen arab a některé znaky tohoto ušlechtilého koně se prosadily. Ariežský koník je velmi svalnatý, kostnatý a neobyčejně pohybově nadaný. Je schopen skutečně mimořádných výkonů a údajně je v horském terénu neúnavný. Vyskytuje se ve dvou typech. Starší, čistší typ žije podél španělské a andorrské hranice ve vysoko položených údolích, kdežto úhlednější, zušlechtěný typ, se vyskytuje hlavně na francouzském území, zejména v okolí Tarbes. Ariežský kůň je v podstatě přírodní plemeno.

Povaha
Tito koně jsou neuvěřitelně odolní, mrštní a v hornatém terénu se pohybují s naprostou jistotou. Povahu mají laskavou, vstřícnou, jsou vhodní jako rekreační koně i jako jezdečtí poníci pro děti.

Využití
Bardigianský pony sloužila jako soumar i jako tahoun v zemědělství. Dnes se využívá jako dobrý jezdecký kůň v málo přístupných oblastech.

Evanescence

17. ledna 2009 v 16:25 | Monďula |  Klipy



Taking Over Me


Imaginary

Missing

Ledovce

16. ledna 2009 v 17:21 | moník |  Japonsko
Sněžná čára:hranice, nad kterou už sníh netaje.

Ledovec:Těleso z ledového ledu.

1. horský ledovec:v Alpách a Himalájích.

2. pevninský ledovec:ledovec Gronský a ledovec Antarktický.

Ledovec je nehomogenní přírodní těleso tvořené ledem, ledovce mají jazykovitý nebo bochníkovitý tvar. Ledovce jsou částí kryosféry a hydrosféry. Studiem ledovců se zabývá glaciologie a jistou částí také geokryologie.
Ledovce vznikají hromaděním sněhu, který se pod vlivem okolí mění na firn, z firnu na firnový led a z firnového ledu na led ledovcový. Proces přeměny sněhu ve firn je nazýván firnovatění. To je způsobeno především táním a znovu zamrzáním pod vlivem tlaku vyšších vrstev, ale dochází k němu i se změnami teploty. Tento zdánlivě jednoduchý proces tání a mrznutí se odborně nazývá regelace. Tato vlastnost činí z ledovce plastické těleso schopné vyplňovat a modelovat reliéf Země. Ledovce se vyskytují na všech kontinentech s výjimkou Austrálie.

Stavba
Ledovce mají různý tvar, ale všechny ledovce mají akumulační oblast, ve které dochází ke hromadění sněhu, a ablační oblast, ve které dochází k odtávání ledovce. Obě oblasti jsou od sebe odděleny myšlenou čarou rovnováhy, nad níž dochází k akumulaci a pod niž dochází k ablaci. V některých oblastech, ve kterých nejsou podmínky pro odtávání (vyšší zeměpisné šířky), ledovce nezanikají táním, nýbrž jsou, například jako plovoucí ledovcové splazy, rozlámány do ker a odnášeny na širé moře do nižších šířek, kde postupně tají.
Místo, kde ledovec vzniká se odborně nazývá kar neboli česky ledovcový kotel, následně sestupuje ledovcovým údolím tzv. trogem až k místu, kde začíná odtávat, či se případně odlamovat (tzv. telení ledovců) do moře.



foto pejsků

12. ledna 2009 v 18:27 | Monika



Ps doufám že to půjde zobrazit a ne jako ty koně koní ty nešli tak sry.

Diplom za 3. místo v SONC

12. ledna 2009 v 17:55 | Monika |  Moje diplomy
Díky moc.
Ps těm kdo hlasovali tak moc děkuji.

Užasné fotečky

10. ledna 2009 v 17:14 | Monča |  Foto koní-slawik
staj_ufonek1741.jpg

staj_ufonek1065.jpg
staj_ufonek2939.jpg

staj_ufonek2993.jpg

staj_ufonek3250.jpg

staj_ufonek3172.jpg

Nejkrásnějši fotečky jaké jsem kdy viděla.

dáreček od sb-myval

10. ledna 2009 v 16:57 | Monča |  Moje diplomy
Děkuji moc!


Týrání zvířat a koní-NEZAVÍREJTE OČI!POMOCTE!!!!!!!

6. ledna 2009 v 20:43 | monďa |  Domácí zvířata
Upozorňuji slabší povahy aby se radši nedívaly, protože na konci články jsou i otřesné fotky týraných zvířat.

Polsko je největším vývozcem koňského masa. 90 % putuje do Itálie, zbytek do Belgie a Francie. Každoročně je z Polska převzato přes 30 000 koní. Zubožená zvířata putují často až 5 dní bez přestávek, bez vody a krmení. A řidiči mají přísně zakázáno je krmit. Proč? Protože konzumenti hl. z Itálie nechtějí "nasáklé maso".
Kůň má při normálních podmínkách velké problémy už při cestě dlouhé 24h. A co teprve 5 dní???!!!!
Koně vozí i přes Českou Republiku. (to jen pro ty, co si stále myslí, že se nás to netýká...)
Chcete pomoct??? Podívej te se na:

Moc vás prosím!!!Jestli máte blog,tohle šiřte dál!
Zamýšlel jsi se někdy nad tím co se s tane s koněm, když je už příliš starý a nemůže běhat?

Nebo jakým postupem se dnes vyrábějí šampony a všechny různé kosmetické doplňky?

Kolik králíků a myší je v laboratořích utrápeno k smrti?

Obrazek

Ne?

Já na to myslím velmi často

Třeba na to jak se testují různé kosmetické přípravky a jiné věci na králících.

Tak například taková náplast.

Jak udělat náplast,aby nedráždila lidskou kůži? Jak to zjistit?

Jednoduše

Vezmete králíka a nalepíte mu na srst náplast
Prudce strhnete

Srst sleze

Máte holou kůži

Na tu nalepíte náplast

Prudce strhnete

Objeví se krvavá rána

Nalepíte náplast

Prudce strhnete ....

Pokračujete dokud nejsou vidět žebra
Pěkné, vidtě? A takhle to chodí ve všech laboratořích. Toto se dělá jen u králíků, protože jako jediní mají stejně citlivou kůži jako člověk.
Obrazek

Ale to není vše

Nyní si vezměte například kočky.

Roztomilé domácí zvířátko, že?

Teď si představte laboratoř

Kočka má svázané nohy aby se nemohla hýbat

Proč na ní nevyzkoušet, jestli nově vyrobený šampon
Neštípe do očí?
Proč by ne, nic vám to nezakazuje

Jednoduše vezmete kočku a nalijete jí tekutinu do očí

Samozřejmě se víčka nejprve upevní aby je zvíře nemohlo zavřít

Pravděpodobnost že kočka oslepne je 100%

Ale to přece nikomu nevadí, že

A to už radši nerozvádím co se stane, když se na zvířeti testuje nový prášek nebo jiné věci, které se musí sníst ...
Je vážně nepříjemné popisovat, co se děje v těle zvířete, které tenhle sajrajt spolklo ...


A teď už jen malý výčet a pár obrázků

Víš, kolik zvířat je denně zabito jen kvůli srsti?

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Štědrý den

3. ledna 2009 v 17:08 | moník |  čtenářský deník
Z knihy kytice.

Ženy předou len přijde tam mládenec a jednu z nich požádá o ruku.Hana a Marie jdou k rybníku a věští budoucnost.Hana vidí domek s otevřenými dveřmi a v nich postavu v zeleném rouchu a kloboukem na křivo.Ten mládenec se jmenuje Václav.Vedle Hany je Marie, která vidí blikající červená světlaz kostela.Také vidí družičky a mezi nimi rakev.Je jaro a svatba.Ženich v zeleném rouchu klobouk na jednu stranu vede si domů svou ženu Hanu.Zašlo láto za pole chladný větřík vaje.Bílé družičky vynášejí tělo.Koho věnec zelený, koho v rakvi kryje?Ach ubohou Marii.Nastala zima a děvčata předou len.A povídají si:,,Seděli jsme také v loni pohromadě a než rok se obrátil dvě nám chybí v řadě."Seděli jsme také tak jako dnes a včera:a než rok se obrátí kde z nás která bude."

Můj názor:Tuto baladu jsem, moc nepochopila, takže se mi moc nepovedl zápis.

Názor na knihu Kytice:Tato kniha mě velice zaujala.Líbily se mi, hlavně některé balady.Byla to moc hezká kniha.



Dánský teplokrevník

2. ledna 2009 v 17:03 | Monika
Název plemene: Dánský teplokrevník

Původ: Dánsko
Typ: teplokrevník
KVH: 165 cm
Barvy: bělouš, hnědák, ryzák, vraník

Historie
Poměrně nově, ale úspěšné sportovní plemeno. Plemeno pochází z hřebčína ve Frederiksborgu, kde vznikl i holštýnský a frederiksborgský kůň. Vzniklo díky pečlivému selektivnímu chovu s použitím mnoha různých plemen koní. Plemenná kniha byla založena v šedesátých letech minulého století. Narozdíl od většiny ostatních teplokrevníků, u dánského koně nebyl použit hannoverský teplokrevník. Všichni příslušníci tohoto plemene se musí podrobit speciálním 100 denním testům než budou připuštěni k chovu, čímž se udržuje vysoký standard plemene.
Obrazek


Povaha: Dánského teplokrevníka je více než dobrá :-) Je to kůň klidné a vyrovnané povahy, rychle se učí pod sedlem, je též pracovitý a velice ochotný - dobře ovladatelný.

Popis a charakteristika:
Silný, velmi schopný a temperamentní jezdecký kůň se vyznačuje velkou silou, vynikajícími chody a výbornou povahou. Přestože jeho předky byli kočároví koně, je to kůň elegantní, pružný, tvrdý a má velmi pěkný vzhled. Je to všestranný sportovní kůň, na němž je patrná cílevědomá chovatelská práce.
Dánský teplokrevník je vysoký až 168 cm, má ušlechtilou hlavu s rovným profilem, výraznýma očima a nápadně pohyblivýma, pěkně tvarovanýma ušima. Nozdry jsou široké, chřípí jemné. Hrdlo má být čisté, žuchvy nepříliš masité, krk dlouhý a elegantní. Kohoutek je vysoký a výrazný, hrudník dostatečně hluboký, plec svalnatá, ale ne přetížená, středně dlouhá záď je silná, ale pěkně osvalená a ocas je dobře nasazen. Celková stavba je typická pro kvalitního jezdeckého koně. Silné nohy jsou dobře tvarované, spěnky šikmé, předloktí mohutně osvalené, klouby dobré a čisté a kratší holeně mají dostatek kosti.
Zvláštní důraz se klade na kvalitu kopyta. Tvar musí být bezvadný a nosnost dobrá, onemocnění kopyt nebo jejich deformace jsou vzácností. Dánský kůň má pozoruhodně velká, dobře utvářená hlezna, což je známkou výborných skokových schopností. Zbarvení může být libovolné, nejčastěji jsou hnědáci nebo ryzáci. Bílé znaky na hlavě a na nohách jsou dost běžné. Přestože tito koně měli kdysi andaluské předky, jejich hříva a ohon nejsou nijak bohaté a žíně jsou silné a rovné.


ZAJÍMAVOST:
Dánští teplokrevníci často vynikají v drezuře a žádný dosud nepředčil překrásného černého hřebce Matadora, který okouzlí každého svou vznešenou a půvabnou osobností. Matador získal na olympijských hrách v Soulu v roce 1988 páté místo a poté byl celou sezónu vyřazen kvůli těžké operaci v důsledku životně nebezpečné koliky. Ve strhujícím comebacku na Světových jezdeckých hrách v roce 1990 se umístil za olympijským vítězem Rembrandtem a jeho jezdec Kyra Kyrklund se stal prvním Finem, který kdy získal medaili na jezdeckých závodech na seniorové mistrovské úrovni.