Srpen 2008

Vývoj a poznání vesmíru

24. srpna 2008 v 15:39 | Monča
Pokrokoví astronomové středověku:
Mikuláš Koperník, G.Braun ( upálen roku 1600), Galilelo Galilei
První kosmonaut ve vesmíru:
-12.4.1961 sovětský kosmonaut Juraj a Gagarin
-Voslok (1.oblet Země(108 min)
-1961 G.S.Titov (2.kosmonaut ve vesmíru)
-1962 John Glenn (3.kosmonaut)=>Mercury MG, 3x obletěl Zemi
-1963 první žena- Valentina Tereškovová
-1969 první člověk na měsíci =>Apollo 11 N.Amstrong
-první český kosmonuat=>1978 Vladimír Remek

Vladimír Remek

Vladimír Remek (nar. 26.září 1948 České Budějovice ) je prvním a dosud jediným českým kosmonautem. Současně byl prvním cizincem, který se zúčastnil mezinárodních pilotovaných vesmírných letů programu Interkosmos v bývalém Sovětském svazu. Remek byl 87. kosmonautem světa, prvním z jiné země než SSSR a USA.
Remek absolvoval Vyšší letecké učiliště v Košicích, kde létal na cvičných letounech L29-Delfín. V roce 1970 nastoupil k leteckému útvaru v Českých Budějovicích. V roce 1972 zahájil studium na Vojenské letecké akademii J. A. Gagarina v Moskvě. Po jeho absolvování se v roce 1976 vrátil k leteckému útvaru. Na podzim 1976 prošel výběrem kandidátů na kosmický let. Od prosince 1976 se ve Středisku přípravy kosmonautů v Hvězdném městečku u Moskvy začal připravovat spolu s Oldřichem Pelčákem a dalšími kandidáty z Polska a NDR. Výcvik absolvoval roku 1978.
Vladimír Remek byl v hodnosti kapitána členem posádky kosmické lodi Sojuz 28 ve funkci kosmonaut-výzkumník. Byla to první mezinárodní posádka v rámci programu Interkosmos. Velitelem letu byl sovětský kosmonaut plukovník Alexej Dubarev. Let se uskutečnil od 2. do 10. března 1978. Posádka pracovala na palubě orbitálního komplexu Saljut 6 spolu s jeho základní posádkou. Celková délka Remkova letu činila 190 hodin a 18 minut.
Důvody, proč byla vybrána posádka Gubarev-Remek, zatímco Nikolaj Rukavišnikov a Oldřich Pelčák zůstali jako náhradníci, jsou dodnes předmětem dohadů.
Po návratu do vlasti působil Vladimír Remek jako vedoucí pracovník ve výzkumném vojenském pracovišti v Praze-Kbelích. Do roku 1990 byl zaměstnán jako vojenský pilot. V letech 1990-1995 byl ředitelem Vojenského muzea letectví a kosmonautiky v Praze-Kbelích. V červnu 1995 odešel do zálohy v hodnosti plukovníka.
Poté působil v obchodní sféře v Rusku, kde využíval své staré kontakty; nejprve v soukromé sféře, poté jako obchodní rada českého velvyslanectví. V červnu 2004 byl zvolen do Evropského parlamentu na kandidátceKSČM jako nestraník (členství v KSČ ukončil roku 1990).
Vladimír Remek

Plemeno Salerno

23. srpna 2008 v 16:09 | Mončičák

Úvodem:

Až na vynikající plnokrevníky nemají Italové význačná plemena jezdeckých koní. V posledních letech dosáhli přikřížením plnokrevníka takového zlepšení u salerna, že se stal výborným koněm s dostatečnými schopnostmi pro soutěže...

Původ a historie:

Salerno vznikl v 18. století v Kampánii na jihu Itálie. Přestože je dnes početní stav nízký, je nejatraktivnějším italským teplokrevníkem. Vyvinul se v hřebčíně Persanu, který založil v první polovině 18. století Bourbon Karel III., král Neapolský a později španělský. Koně chovaní v Persanu, nazývaní v té době persanští koně, vznikli na neapolitánech, kteří se chovali v blízkosti Sorrenta a Neapole a na čisté španělské a berberské krvi. Ačkoliv byli ve srovnání s iberskými koňmi poněkud hrubší, považovali je v Itálii za jedny z nejlepších školních koní své doby a obdivovali je pro vysokou, ohnivou akci a výjimečnou sílu končetin. Tito koně se pak křížili s místními koňmi ze Salerna a údolí Ofanto. K vytvoření nevšedního, kvalitního jezdeckého koně posloužily i další španělské a arabské importy. Hřebčín byl uzavřen po ustavení Italské republiky v roce 1860 (za Garibaldiho). Když byl v roce 1900 chov obnoven, staré jméno bylo zapomenuto a chov se stal známý pod názvem salerno. Přikřížení anglického plnokrevníka vylepšilo plemeno. Vznikl tím vynikající jezdecký kůň, který byl větší než jeho předchůdci, pohledný, s dobrou pohybovou akcí, tělesnou stavbou a velmi dobře skákal.
Někteří význační koně byli odchováni v hřebčíně Morese. Mimo jiné i dva nejlepší italští skokani, Merano a Posilipo. Na obou jezdilo italské eso, Raimondo d´Inzeo. S Meranem zvítězil na mistrovství světa v roce 1956. Na Posillipovi vyhrál zlatou medaili pro jednotlivce na olympiádě v Římě v roce 1960.

Popis a charakteristika:

Jelikož má salerno nyní mnohem více krve plnokrevníka, je také mnohem ušlechtilejší než býval dříve. Má dobrou plec, vhodnou pro jezdecký sport, korektní tělesnou stavbu a energický odraz. Následkem toho je jeho akce přiměřeně uvolněná a pružná. Povoleny jsou všechny základní barvy, žádné barvě se nedává přednost. V kohoutku měří kolem 163 cm, je tedy vyšší, než bývali jeho předchůdci. Hlava je jemná a prozrazuje španělský vliv. Nohy jsou dobře utvářené a mají jemné klouby.

Využití a sport:

Salerno je ideální sportovní kůň. Kříženci plnokrevníků jsou kvalitní jezdečtí koně, které často užívá jízdní policie. Tito koně jsou velmi vnímaví, výborně stavění a proslulí hlavně svými nadprůměrnými skokanskými schopnostmi.

Povaha


Salerno je velmi ochotný, přátelský a laskavý kůň. Je učenlivý, dobře ovladatelný a má přirozené nadání k parkúrovému skákání.

Konstituce


Hlava je líbivá, krk je svalnatý a dobře posazený na plecích. Lopatky jsou skloněné, hrudník hluboký. Hřbet je delší, rovný, záď skloněná a silná. Končetiny jsou pevné, dobře osvalené s kvalitními kopyty.
Srst je hnědá, ryzá nebo černá, v kohoutku měří 160 - 170 cm.


Využití

Salerno je vynikající sportovní kůň, který v parkúrových soutěžích dosahuje výborných výsledků. Bohužel není ve světě příliš známé a využívané.


Americký jezdecký kůň

15. srpna 2008 v 15:27 | monďa
Původ:USA
Typ: teplokrevník

KVH:150 -160 cm
Barvy: ryzák
Vysvětlení názvu:
Toto plemeno bylo vyšlechtěno ve Spojených státech z dovezených mimochodníků a bylo určeno k jízdě. Přímým předkem byl Kentucky Saddler - v americké angličtině není saddler sedlář jako v Anglii, ale jezdecký kůň. Saddlebred má tedy přibližný význam jako čistokrevný jezdecký kůň (bred je totiž mj. chovaný, šlechtěný). Anglický plnokrevník posloužil k zušlechtní jeho typu.
Historie
Plemeno pochází ze státu Kentucky, kde vzniklo v 19. století. Osadníci křížili kanadské a narragansettské mimochodníky, aby vyšlechtili všestranně využitelného koně. Později se přidali i morgan, hackney a anglický plnokrevník. Vznikl tak líbivý kůň s vysokou akcí nohou.
Popis a charakteristika:
Americký jezdecký kůň je všestranné zvíře, při zdánlivé křehkosti výborně osvalené, rychlé, pohyblivé a vytrvalé. Má skvělé, reprezentativní chody a v minulosti patřil mezi oblíbence jižanské aristokracie. Dnes však vzdor svému jménu nesouží výhradně k jízdě, ale osvědčil se i jako závodní klusák a tahoun lehkých kočárů. Byl velmi populární i jako vojenský kůň, ale nejčastěji se předvádí na přehlídkách pod sedlem.
Americký jezdecký kůň je poměrně malý, může měřit v kohoutku 150 - 163 cm. Má ušlechtilou, jemně řezanou a vysoko nesenou hlavu s výraznýma očima ohnivého výrazu, malýma, pohyblivýma ušima a širokými nozdrami. Toto plemeno nikdy nesmí mít masité, výrazné žuchvy a uvolněnou kůži na krku. Má krátký hřbet a dobře osvalenou, ale ne přetíženou plec i záď. Nohy jsou velmi štíhlé, dlouhé a někdy mají příliš tenké holeně. Spěnky jsou dlouhé, takže chod je pružný a pro jezdce příjemný. Nohy jsou velmi pevné, kopyta dobře utvářená, rohovina kvalitní. Zvláštností tohoto koně je, že u přehlídkových jedinců se kopyta nechávají přerůst a kovají se zvláštními těžkými podkovami, které nutí koně k vysokému chodu. Jako správný jezdecký kůň má vysoký kohoutek a dobře klenutá žebra. Lopatka je šikmá, kříž rovný a ohon vysoko nasazený. V Americe bylo typickou úpravou výstavních koní tzv. podřezávaní ocasu, kdy svaly na spodní straně ocasu byly operativně upraveny tak, aby kůň nosil ocas zdvižený. V Evropě je tato úprava zakázaná, protože se považuje za poškození a týrání koně.
Americký jezdecký kůň upoutává svým vzhledem, zejména držením hlavy na dlouhém, elegantním krku. Úpravě vzhledu koně se věnuje velká pozornost a pro každý účel se kůň upravuje trochu jinak. Koně tříchodoví vypadají přirozeněji a mívají svázanou nebo stříhanou hřívu a krácený ohon. Pokud je ocas příliš bohatý, protrhává se. Typicky americká úprava spočívá v tom, že se koni ponechá jenom kštice nad čelem a část hřívy od uší asi do jedné třetiny délky krku se nakrátko ostříhá. Pětichodoví koně, kteří se uplatňují zvláště na přehlídkách, mívají hřívu i ohon úplné.
Obrazek
Exteriér:
Toto plemeno vypadá velmi elegantně. Má ušlechtilou hlavu s rovným profilem, jiskrné oko a široké, citlivé nozdry. Hlava je posazena na graciézně klenutém krku. Celkový dojem vyzařuje sílu, eleganci a pružnost. Ocas se upravuje tak, aby byl nesen vysoko.
Možnost využití:
Saddlebred se používá zejména jako kůň na přehlídky.
Chody:
Americký jezdecký kůň má vysokou akci, chody jsou shromážďěné a precizní. Tento kůň jakoby "tančil".
Zajímavosti:
Saddlebred má hodně společného s jiným americkým plemenem - Tennessee walking horse, které bylo původně také vyšlechtěno pro potřeby plantážníků, kteří se potřebovali elegantně a hlavně pohodlně pohybovat podél svým plantáží.

alter-real

13. srpna 2008 v 18:02 | Monďula

Úvodem...

Plemeno Alter-real, jedno z tzv. iberských plemen, často trpělo následky neuvážených pokusů o křížení. Přežilo jen díky tomu, že do chovu byla znovu zavedena roku 1748 andaluská krev tří set andaluských klisen z okolí Jerez de la Frontera ve Španělsku. Ačkoliv je Alter-real nepochybně iberský kůň, přece je mezi ostatními plemeny (andaluský kůň, lusitano...) zvláštnostní. Je mimořádně vhodný pro vysokou školu, což bylo vlastně jeho původní určení. Dnes se klasický Alter-real chová pro představení pořádaná Portugalskou školou jezdeckého umění.

Název plemene:

Alter-real

Vysvětlení názvu:

Toto plemeno dostalo název podle městečka Alter do Chao, na východ od Lisabonu, v portugalské provincii Alentejo, kde byl v roce 1748 založen první královský hřebčín. Real je portugalský výraz pro "královský".

Původ a historie:

V městečku Alter do Chao v portugalské provincii Alentejo byl v roce 1748 založen první královský hřebčín Vila do Portel. Úkolem hřebčína bylo zásobovat královské stáje v Lisabonu koňmi vhodnými pro klasické ježdění, které tak usilovně prosazoval a nadšeně obdivoval král Don José I., člen královské dynastie Braganza. Dalším úkolem chovu bylo zajistit kvalitní kočárové koně pro potřeby dvora. Půda i pastevní podmínky byly vhodné pro chov a růst prvotřídního stáda a hřebčín mnoho let odchovával opravdu mimořádně ušlechtilé, dalo by se řídi "značkové" koně.
Koně Alter-real se stali brzy slavnými zejména díky spojení s nejvážnějším Vrchním podkoním, markýzem z Marialvy (1713 - 1799), portugalským La Guérinierem. Ten formuloval, upřesnil a zjemnil principy jezdectví jako racionální vědy, přičemž zastával názor, že bez teorie je praxe bezmocná. Používal systematická cvičení ke zvýšení sebrání a vyváženosti koně při výcviku, zavedl dovnitř plec atd. Je zajímavé, že definoval a učil klasické ježdění, které v zásadě dodnes neztratilo svou cenu. Vyjádřil objektivně, že na koni klidném, lehce ovladatelném a ochotném je radost jezdit, a že je příjemný ve všech chodech. A to platí dodnes.
Hřebčín byl těžce postižen během napoleonských vpádů (1804 - 1814), kdy se většina chovných koní rozptýlila po francouzské armádě. V roce 1834 byl královským dekretem zrušen. V následujících letech se objevovaly pokusy o vzkříšení plemene přikřížením hannoverů, normanů a anglických koní. Dokonce došlo i k pokusu plemeno Alter-real arabizovat. Žádné z těchto křížení však nebylo úspěšné, naopak, masivní příliv arabské krve působil přímo katastrofálně. Plemeno se začalo zlepšovat teprve po znovuzavedení andaluské krve kolem 19. století. Tehdy byly získány andaluské klisny nejčistšího kmene, zapateos, chované rodinou Zapata.
Nebýt účinného zásahu největší portugalské autority v jezdectví a chovu koní, Dr. Ruy d´Andradeho, patrně by hřebčín i plemeno Alter zmizely po zániku portugalské monarchie začátkem 20. století. Podařilo se mu zachránit malé jádro stáda Alter-realů a dva ušlechtilé hřebce pro liniovou plemenitbu. V roce 1932 byl hřebčín předán ministerstvu zemědělství a dnes, ač malý, prospívá a zůstává významnou součástí kulturního dědictví země.

Popis a charakteristika:

U současných koní se požaduje, aby se moderní stádo co nejvíce podobalo původním koním z 18. století. Toto plemeno se od ostatních liší podstatnými znaky, například utvářením zádi a délkou spěnek a holení. Jeden z chovatelských znalců, signor Leather de Macedo, napsal v roce 1971, že předloktí musí být kratší než holeň a že hruď je očividně širší a hlubší než u lusitánského nebo andaluského koně. Akce je výjimečná, s výrazným ohýbáním kloubů, což ovšem není na závadu u koně zasvěceného uchování barokních principů. Hlava při pohledu z profilu vykazuje typické znaky iberského koně. Krk je svalnatý, při pohybu jej kůň nese vysoko. Záď se charakteristicky svažuje k nízko nasazenému ohonu. Utváření silných a výborně posazených hlezenních kloubů je přímo ukázkové. Základní zbarvení alterského plemene je hnědák nebo tmavý hnědák, ačkoliv Macedo se zmiňuje o tom, že lze připustit i ryzáka nebo piebalda. Dnes se však tyto barvy v chovu neobjevují, stejně jako plemeno není temperamentní a často divoké, jak naznačuje Macedo.

Využití a sport:

Plemeno je mimořádně vhodné pro vysokou jezdeckou školu, je to v podstatě jeho hlavní využití. Chová se pro představení pořádaná Portugalskou školou jezdeckého umění.

Justin Timberlake

12. srpna 2008 v 15:34 | Monča |  Klipy
4 minutes Sexy back
Ayo Technology

Geografie

11. srpna 2008 v 16:50 | Mončičák |  Japonsko
Japonsko je ostrovní stát ve východní Asii. Na západě ho Korejský průliv odděluje od pobřeží Koreje,Japonské moře ho odděluje od Severní Koreje a Ruska. Japonské ostrovy Rjúkjú z východu ohraničují Východočínské moře a na jihu sahají až k Tchaj-wanu.
Jméno Japonska doslova znamená Země vycházejícího slunce: 日 (ni, slunce) 本 (hon, původ) 国 (koku, země). Čínsky se tytéž znaky čtou Ž'-pen-kuo, odtud zřejmě pocházejí názvy v evropských jazycích (francouzské Japon [žapon], anglické Japan [džepn]).
Japonsko leží na východním okraji asijského kontinentu. Stát je tvořen řetězem ostrovů v západní části Tichého oceánu. Největší ostrovy jsou (od severu k jihu) Hokkaidó(北海道), Honšú (本州, největší ostrov), Šikoku(四国), a Kjúšú (九州). K těmto ostrovům patří i skupina menších ostrovů v bezprostřední blízkosti i ostrovy více vzdálené např. Okinawa. Celková délka pobřeží všech ostrovů je 33 889 km.
Protože Japonsko je země z velké části hornatá a pokrytá lesy, lidé se soustřeďují převážně do pobřežních oblastí. Hustota obyvatelstva je velmi vysoká; Japonsko je, co se týče hustoty zalidnění, 30. na světě.
Slabá zemětřesení jsou častá, protože Japonsko se nachází na hranici tří tektonických desek. Velká zemětřesení se vyskytnou během každého století několikrát a často také vyvolají vlny tsunamy. Poslední velká zemětřesení byla v letech 1923 (Tokio, 8,3 stupně), 1995(Kóbe, 7,2 stupně) a 2004 (oblast Čúecu 6,9 stupně).
Podnebí Japonska je oceánské, vlhké a monzunové ale díky rozloze země se klima v různých oblastech liší. Období dešťů začíná na Okinawě počátkem května, na ostrově Honšú pak uprostřed června, kde trvá cca 6 týdnů. Na přelomu léta a podzimu přinášejí silné deště také tajfuny.
Japonsko
日本国
Nihonkoku/Nipponkoku
vlajka
znak
Hymna: Kimi ga jo
geografie
Hlavní město:Tokio (東京, Tókjó)
Rozloha:377 835 km² (63. na světě)
z toho 0,8 % vodní plochy
Nejvyšší bod:Fudžisan (3776 m n. m.)
Časové pásmo:+9
obyvatelstvo
Počet obyvatel:127 417 244 (10. na světě, odhad 2005)
Hustota zalidnění:337 ob. / km² (32. na světě)
Jazyk:japonština
Náboženství:šintoismus (54%), buddhismus 40%
státní útvar
Státní zřízení:konstituční monarchie
Císař:Akihito
Předseda vlády:Fukuda Jasuo
Měna:japonský jen (JPY)
mezinárodní identifikace
ISO 3166-1:392 JPN JP
MPZ:J
Telefonní předvolba:81
Národní TLD:.jp

Delfíni

9. srpna 2008 v 13:03 | Monča |  foto zvířat
Delfíni jsou fakt moc krásní a inteligentní tvorové.Mám je moc ráda.


arabo-berber foto

7. srpna 2008 v 15:55 | monďa |  Foto-koně
Rásné fotečky, že?

Moji pejsci

6. srpna 2008 v 15:18 | Monďula |  Domácí zvířata
Můj domácí mazlíček je pes teda 3 psi.Máme je na zahradě a jmenují se Amálka, Rex a Blesk.
Mám je moc ráda starám se o ně, chodím s nima ven a s Bleskem pojedu na psí tábor, ale až příští rok teď je ještě malý.
Amálka:Jsou jí 3 roky.Máme jí od května, zdědily jsme ji po dědově známém.Nikdo neví jaká je to rasa všichni říkají něco jiného. Amálka je zvyklá na byt, ale i na ven.Nyní se jí víc líbí venku s našimi dalšími psy. Nejraději jí z ruky a dáváme jí těstoviny s masem nebo suché.Nejraději z rodiny má mě, dědu a tátu.
Tělesné rozměry: Výška cca 20-25 cm, hmotnost 9kg.
Zbarvení:Bílo-šedá s hnědými flíčky. Má dlouhou srst tak se musí stříhat.
Vady:předkus a zvěčené mandle, takže hrozně chrápe.
Blesk:Jsou mu 3 měsíce a koupili jsme ho od chovatele v červenci.Je to rotvajler.Nejdříve hrozně kousal, ale poslední týden je hrozně hodný.Na konci července ho děda přejel tak jsme s ním jeli na veterinu a měl jen pohmožděniny.(naštěstí)Dostal tedy injekce na bolest.Teď už je v pořádku.Je to mazel rodiny.Máme ho na zahradě společně s Amálkou a Rexem.
Tělesné rozměry:Nyní 30 cm na výšku a 9 kg váha
Zbarvení:Černý s pálením.
Vady:Špatná chůze následek té nehody.
Rex:Je mu 12 letcož je největší věková hranice u rotvíků.Vzali jsme si ho před 7 lety z útulku v Troji.Je to rotvajler křížený německým ovčákem.Když jme si ho vzali z útulku rval se ze psi.Jeho 1.majtel s ním chodil na psí zápasy.Ale taťka ho z toho dostal.Teď je zlatý.Je to už starý dědula , ale stále náš miláček.Bohužel si nerozumí s Bleskem hrozně na sebe štěkaj!!
Tělesné rozměry:Výška v kohoutku 75cm hmotnost:70 kg.(hrozně žere)Má nadváhu
Zbarvení.Černý s palením
Vady:Jelikož je už hodně starý tak má problém s kyčlemi.Je už hluchý, lae stále má dobrý čich.
Tak to vše co bych vám mohla o našich pejscích napsat.

Pověsti o Praze

5. srpna 2008 v 14:05 | Monča |  čtenářský deník
Dívčí válka
Po Libušině smrti dívky poznaly, že ztratily vážnost, kterou měly za živobytí své paní. Zejména dívkám z Libušiny družiny vadilo, že se jim muži jen posmívali, a proto se chtěly zmocnit vlády. Vystavěly si hrad Děvín, kde se shromažďovalo spoustu dívek a žen a cvičily se ve zbrani. Vše vedla a organizovala Vlasta. Přemysl se dívek obával, protože měl vidění (dívka stojí nad mrtvými muži a pije z číše jejich krev), a proto také varoval všechny muže.
Muži však na jeho rady nedbali a hrnuli se k Děvínu s myšlenkou, že až je ženy uvidí, tak utečou. Tak se však nedělo, v této první bitvě bylo zabito na 300 mužů. Ženám se v bojích dařilo nejen ručním bojem, ale také uskutečňováním různých lstí. Jedna z nich také zahubila mladého vladyku Ctirada.
Když Ctirad jel se svou družinou k pražskému hradu, uslyšel hlasitý nářek a žalostné volání. Šel se podívat za tímto líbezným hlasem a spatřil krásnou Šárku, která patřila do Vlastiny družiny, přivázanou provazem ke stromu. Když ji osvobodil, a se svou družinou u tohoto stromu spočinul, vyřítil se odevšad houf ozbrojených dívek (na znamení zvuku z rohu) a začaly neozbrojené muže vraždit. Celá družina byla pobita a Ctirad byl odveden na Děvín a mučen.
To už si ale muži nenechali líbit a za každou cenu chtěli Ctirada pomstít. Proto z Vyšehradu vyrazili na Děvín. Vlasta, která se hnala kupředu, zapadla mezi muže a byla zabita. Ani ostatní dívky neušly zkáze a Děvín byl spálen. Tak skončila Dívčí válka.
Názor na knihu:
Pro začátek bych se ráda zmínila o tom nejrozsáhlejším pojmu, tedy o obsahu. Myslím, že tato kniha má poměrně bohatý děj, což zajisté způsobuje také velké množství přívlastků v textu. V některých pasážích mi však připadalo, že příběh neměl tzv. šťávu nebo měl najednou z ničeho nic docela rychlý spád. Co se týče věty, tak uspořádání slov ve větě bylo v některých případech zvláštně organizované a pro mě někdy i trochu nesrozumitelné. Tak a poslední a mé nejužší téma budou samotná slova. Jsou to Staré pověsti, takže není divu, že autor používal dnes již méně používaná, tedy zastaralá slova. K tomu se zajisté váže také poměrně velký výskyt přechodníků a zvláštních (zastaralých) vlastních jmen v textu. Staré pověsti české jsou zcela jistě psané stylem uměleckým.
Jinak na mě kniha působí celkově sympaticky.

Popis českého teplokrevníka

4. srpna 2008 v 13:18 | Mončičák
Hříbě - kobylka českého teplokrevníka
INFORMACE O PLEMENI
Název: Český teplokrevník
Výška: 155-160cm
Barevné rázy: kterákoli jedna barva
Původ: ČR
Český teplokrevník dříve představoval vícestranného koně pro zemědělství s převahou využití v tahu. Koně byli již většího rámce, robustní, avšak přitom úměrně ušlechtilí, s výrazně zlepšenou kvalitou fundamentu, než tomu bylo v předválečné době. Jeho chov s nástupem funkční přestavby struktury teplokrevného chovu postupně zanikal a byl - vlastně určitou formou přetvářecího křížení - převeden na moderní typ teplokrevníka, a to hannoverskými, trakénskými a plnokrevnými hřebci. Motivem zušlechtění tedy bylo vyšlechtit vícestranného teplokrevníka s převahou jezdeckého typu, a to pro široké využití ve sportovním ježdění.
Český teplokrevník je kůň s dobrou tělesnou konstitucí, mnohými znaky upomínajícími na kočárové předky, ale s proměnlivou mechanikou pohybu. Je dost dlouhověký, má dobrou povahu, je vytrvalý, skromný, poměrně nenáročný. Temperament je klidný, ale živý. Sloužil původně jako armádní jezdecký kůň a byl skutečně všestranný. Nyní se v chovu prosazuje více jezdecký typ.
Krk je štíhlý, ušlechtilý, široce nasazený na trup. Hlava je ušlechtilá. Trup je mohutně stavěný, široký rovný hřbet je delší, hrudník je dostatečně hluboký. Osvalení bérce je mohutné, je v souladu s celkovým dojmem, jímž působí poněkud robustní trup. Fundament nohou je silný, korektní, hlezna jsou dobře utvářená. Kopyta jsou pěkná, ale někdy se zdají trochu malá v poměru k velmi statnému tělu.

lost-houby

4. srpna 2008 v 10:05 | Lůca

kofola-lost

4. srpna 2008 v 10:03 | Lůca

Popis clydesdalského koně

3. srpna 2008 v 12:36 | monďa
Vyšlechtěn ve Skotsku.
Popis: Mohutný kůň velkého rámce s bílýma nohama a s velkými bílými odznaky i na těle;silný obrůst rousů; ponejvíce tmaví hnědáci, též však vraníci, zřídka bělouši; clydesdalové mají ze všech plemen koní nejsvalnatější široké čtyřhranné pánve.
O plemeni: Bylo vyšlechtěno v jižním Skotsku na říčním toku Vlyse (odkud jeho název). Šikmá lopatka s dlouhou ramenní kostí umožňuje velmi prostorné chody. Tito koně jsou připravováni, včetně speciální úpravy hřívy, na slavnosti, na kterých jsou jako ojedinělé plemeno předváděni návštěvníkům. Nejčastěji se prezentují v zápřeži v tradičních krajových postrojích, náležitě vyzdobených. Značnou předností clydesdalských koní, vážících často nejvíce než tunu, je jejich snadná ovladatelnost.

Nový kabát

2. srpna 2008 v 17:17 | Lůca

new kabátek

Tak jsem koukala,že už tu monča píše.. to je supr =D
tak a já jsem vám změnila celý blogís...snad se vám to bude líbit..ztrávila jsem tím asi 2 hodiny+ ještě to,že se mi samovolně spouštěla tiskárna a něco tiskla =(

Na táboře

2. srpna 2008 v 14:38 | Monďula
zdroj:Lioness
U nástupu na autobus jsme se s Mančou domluvily,že si sedneme spolu.Byly jsme strašně nedočkavé),ale dočkaly jsme se)!!!......Přijely jsme tam a seznámily jsme se tam ještě s dalšíma holkama,které byly s námi na pokoji.Dostaly jsme chatku co nejblíže k tmavému lesu.Všechny 4 jsme měly rády záhady!Najednou Petra řekla,že bude datum duchů(07.07.07)Řekly jsme,že budeme vyvolávat duchy a to o půlnoci!Ale byly jsme jenom 4(!Šly jsme teda vedle do chatky kde bydleli Martin,Honza a Bohouš,zeptaly jsme se teda jestli s námi půjdou vyvolávat.Šel jen Bóďa Protože Martin s Honzou řekli že je to pitomost(!Tak jsme šly o chatku dál,kde bydlely Lucka,Týna a Markéta.Šly jen Lůca a Týna,ale my chtěly ještě někoho,tak Lůca s Týnou navrhly ať jdeme ještě vedle do chatky kde bydlel Míra,Jindra,Michal a David.Šli jenom Míra a Jindra,protože Jindra chodí s Lůcou a Míra s Týnou.Bylo 07.07.07.Bylo po večerce a my byly nedočkavé. Bylo asi 22:45 a přišli Míra,Jindra.Lůca,Týna a Bohouš!Připravovali jsme to tam a pak byla 1 minuta před půlnocí a my si sedli do kruhu.Když hodiny odbíjely půlnoc,tak médium (Petra)začala vyvolávat a my opakovali po ní- říkala:,,Vyvolávám Tě Satane" a my opakovali .Nic moc se nedělo tak Petra pokračovala:,,Jestli tu jsi dej nám znamení".Když se nic nedělo asi tak půl hodiny tak jsme toho nechali!Holky Lůca a Týna se bály jít do svých chatek,tak jsme to udělali takhle:Já jsem si lehla k Monče,Bohouš si lehl do postele k Petře a ještě k nim šla Kája,Jindra si lehl s Lůcou do mojí postele a Míra s Týnou do Káji postele.Vstávali jsme asi tak v 5 ráno aby ti co u nás neměli co dělat,tak aby si mohli přelézt do svých chatek).Rozsvítili jsme aby viděli na cestu na podlaze byl krví napsaný vzkaz:,,Přijdu si pro Tebe médium"podepsán Satan.Báli jsme se (protože jsme nevěděli co udělá(……Asi 3 dny po tom vyvolávání v noci šla Petra sama na WC a my jsme se jí ptaly jestli nemá jít nějaká z nás s ní?!....nechtěla,ale svítily jí nějak divně oči.My jsme to nějak zaspaly)(Ráno nám vedoucí Ála řekla,že se Petra objesila(….Nejvíc z nás všech to vzalo Káju protože to byla její nejlepší kámoška)